PT Journal
AU Lycka, D
TI Hadersfeld s hradem Greifenstein a Liechtenstein-Sparbach. Historie dolnorakouskych parku za Jana I. Josefa knizete z Liechtensteina
SO Pruzkumy pamatek
PY 2020
BP 79
EP 110
VL 27
IS 1
DI 10.56112/pp.2020.1.07
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-202001-0007.php
DE Liechtensteinove - Jan I. Josef knize z Liechtensteina - Joseph Hardtmuth - Joseph Kornhausel - Franz Engel - Joseph Leistler - Hadersfeld - Greifenstein - Sparbach - Johannstein - Uhlirska chyse - Dianin chram - Liechtenstein - Modling - Husarsky chram - Cerna vez - amfiteatr - Janova kaple - Rimska zed - Rossau
SN 12121487
AB Jak v dolnorakouskem Hadersfeldu, tak i na zakoupenych panstvich Liechtenstein-Sparbach se za Jana I. Josefa knizete z Liechtensteina zapocalo s upravou okolni krajiny a s vystavbou drobnych voluptuarnich staveb, potazmo s romantizujici upravou stredovekych hradu. Ty vznikly podle projektu architekta a knizeciho stavebniho reditele Josepha Hardtmutha a jeho nastupcu: Josepha (Georga) Kornhausela, (Josepha) Franze Engela ci Josepha Leistera. V Hadersfeldu doslo k vytvoreni krajinarsky-prirodniho parku s prilehlou oborou, ve ktere nemohl chybet antikizujici chram ci egyptizujici obelisk. Soucasne bylo prestaveno panske sidlo, aby odpovidalo dobovemu vkusu stavebnika, prilehly hrad Greifenstein nevyjimaje. Podobne se postupovalo i ve Sparbachu, kde vznikl dalsi antikizujici Dianin chram, byl upravovan zamek a ruina stredovekeho hradu Johannsteinu a doslo k vystavbe dalsich odpocinkovych staveb. Ani pevnost Liechtenstein a hrad Modling nezustaly stranou. A znovu podle stejneho schematu doslo ke stavbe dalsich antikizujicich staveb (napr. amfiteatr ci Husarsky chram) a umelych ruin gotizujicich staveb (napr. tzv. Janova kaple), ci ke stavbe obelisku.Veskere stavebni prace navic probihaly soucasne s upravou okolni krajiny, spojenou s vysadbou cizokrajnych rostlin a s realizaci novych pesich a kocarovych (anglickych) cest. Ve stejnem casovem obdobi se uskutecnovalo totozne tvurci schema i na jinych knizecich panstvich v Dolnich Rakousich (Valtice), na Morave (Lednice, Breclav, Adamov a okoli ci Nove Zamky u Litovle) a v Cechach (Kolodeje u Prahy). Tomu odpovida i realizace totoznych staveb. Stranou nezustaly ani videnske mestske palace, primarne zahradni palac v Rossau. Je tedy az s podivem, kolik financnich prostredku byl knize z Liechtensteina ochoten na pocatku tzv. "dlouheho" 19. stoleti, navic v dobe probihajicich napoleonskych valek, do sveho zameru investovat.
ER