PT Journal
AU Varhanik, J
TI Hlizova vez hradu Zvikova
SO Pruzkumy pamatek
PY 2000
BP 15
EP 32
VL 7
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200001-0003.php
SN 12121487
AB Hrad Zvikov v jiznich Cechach, nalezejici k nejvyznamnejsim premyslovskym hradum, se poprve pripomina v r. 1234. Je situovan na nepristupnem ostrohu nad soutokem rek Vltavy a Otavy, jejichz udoli jsou vsak dnes zatopena vodami orlicke prehradni nadrze. Jadro hradu tvori komplex kralovskeho palace s vnitrnim arkadovym nadvorim, z velke casti obnovenym v 19. stoleti. Jihovychodnim narozi palace zaujima Hlizova vez, mirne predstupujici pred vnejsi pruceli obou sousednich kridel.Hlizova vez je hranolova stavba kvadratickeho pudorysu o strane 11, 95 m a vysce cca 20 m nad dnesni urovni terenu, ktera se vsak od 13. stoleti v jejim bezprostrednim okoli podstatne nezmenila. Doklada to zejmena viditelny usek podezdivky kvadroveho obkladu na zapadni strane, obsahujici druhotne pouzity architektonicky clanek. Navenek je vez oblozena 44 - 45 radky bosovanych kvadru, oznacenych kamenickymi znackami a opatrenymi dulky pro zvedaci kleste. Kvadry jsou vytesany z sedeho hrubozrnneho amfibolicko-biotitickeho syenitu durbachitoveho typu, ktery predstavuje nejodolnejsi mistni material. Bosaz se neuplatnuje pouze v interierech prilehajich kridel palace, ale priblizne jen do urovne podlahy prvniho patra veze. Navenek se vez otvira uzkymi a vysokymi strilnovitymi otvory. Jedine vetsi okno se uplatnuje ve vysi prvniho patra na zapadni strane. Jde o puvodne dvoudilne sdruzene okno, jehoz stredni prut (sloupek) byl v 19. stoleti odstranen. Jeho osteni profilovano okosenim a vyzlabkem.Okno je vsazeno ve vpadlem ramu, jehoz svisle partie koliduji s bosovanym obkladem, a nasvedcuji dodatecnemu prurazu. Hrotity zaklenek ramu je vsak bezpecne soucasny s odpovidajicimi radky bosovaneho obkladu.V interieru vez obsahuje vzdy po jedne mistnosti kvadratickeho pudorysu v kazdem ze tri podlazi. Prizemi, pristupne ze sousedniho jizniho kridla, je zaklenute krizovou zebrovou klenbou s masivnimi zebry neobvykleho profilu s drobnym svornikem ve vrcholu. Na pristennych obloucich, klenebnich kapich, stejne jako spaletach strilnovitych okenek a odkladacich vyklencich bylo hojne uzito vysokych gotickych cihel. Interier prvniho patra je pristupny ze sousedniho zapadniho traktu palace. Z chodbicky prochazejici silnym zdivem veze usti na vychodni strane portalek na schodiste v sile zdi. Sin prvniho patra je osvetlovana zminenym velkym oknem od zapadu. To se otvira do prostorneho vyklenku se sedatky po stranach, zaklenuteho zebrovou krizovou klenbou. V jizni stene mistnosti se uplatnuje uzky a vysoky strilnovity otvor s vyrazne se dovnitr rozsirujici, pulkruhove zaklenutou spaletou. jeho osa neni kolma na stenu veze, ale mirne se odklani k zapadu ve smeru pristupove komunikace k jadru hradu od jihu. Sin je zaklenuta vysokou zebrovou klenbou, vyrustajici z kratkych oblych pripor. Nejasny je ucel tri useku rims pri koutech, nebot nic nenasvedcuje tomu, ze by dochovana podoba sine byla dilem dodatecne upravy, stejne jako jeji stavajici klenba, nekdy v literature povazovana za dodatecnou. Neni vylouceno, ze jde o dusledek mylneho kroku v prubehu stavby, nebot vyskova uroven techto rims odpovida anomalii v kvadrovem obkladu na jiznim pruceli veze. Pozoruhodne nalezy prinesl povrchovy pruzkum spodniho ramene schodiste v sile zdiva veze, provedeny v r. 1989. Stupne schodiste se stavaji prevazne z dilu, zcasti dokonce profilovanych, ktere byly puvodne zajiste urceny jinam a k jejichz kvalifikovanemu pouziti nemohlo dojit patrne pro poskozeni, vznikle v dusledku vady pri otesavani obtizne opracovatelneho materialu.Schodiste usti do interieru druheho patra neprofilovanym hrotitym portalkem, v jehoz osteni je uzito nekolik architektonickych clanku bud druhotne, nebo puvodne urcenych jinam. Na jizni strane se otvira dvojice otvoru, jejichz spalety jsou ve spodni casti po uroven novodobeho zelezobetonoveho stropu zazdeny. Stopy po jakemkoli dalsim vybaveni interier druheho patra veze postrada. Koruna zdiva vez je novodobe upravena. Ze skutecnosti, ze v celem arealu hradu byly zjisteny pouze ctyri dalsi bosovane kvadry, z toho tri v narozni armature jizniho traktu palace, lze pravem usuzovat, ze dochovana uroven kvadroveho obkladu veze odpovida puvodni. Nad ni se podle starsich vyobrazeni uplatnovalo dalsi, zrejme z cihel vybudovane patro veze, jehoz pozustatky vsak byly odstraneny v 19. stoleti.Vez byla jiz drive slohove pravem spojovana s vlivy staufske architektury. Zdanlive podobna Cerna vez v Chebu vsak vykazuje na rozdil od Hlizove veze zcela odlisne vnitrni usporadani a rozdilne je dokonce i ulozeni zavory vstupniho portalku. Bosovane zdivo se dale v premyslovskem state uplatnilo na zanikle vezi pohranicniho hradu v Tachove a v mensim rozsahu na brance severoceskeho Bezdezu. Ojedinele byl bosovany kvadr zjisten v pozustatcich kralovskeho hradu v Mysenci, leziciho v nevelke vzdalenosti jizne od Zvikova. Bosovane kvadry, uzite nahodile, zjevne bez jakehokoli vytvarneho zameru na hranolove vezi zapadoceskeho hradu Lokte (Elbogen) pochazeji bezpochyby z nejake zanikle stavby hradu, ktera byla pri budovani veze zborena.Co do vybaveni se Hlizova vez napadne blizi hranolove obytne vezi hradu v Haiburg a. d. Donau s zebrove klenutou sini v prvnim patre, vybudovane podobne jako na Zvikove uprostred hradniho arealu, jakkoli postrada bosovany obklad.Dosavadni literatura nebrala v uvahu charakter a umisteni strilnovitych okenek Hlizove veze. Napadne nizko se otvirajici okenka prizemi s pomerne prostornymi spaletami byla urcena bezpochyby aktivni lukostrelecke obrane, podobne jako tomu je u nekterych vezi v rakouskem Podunaji - petibokeho donjonu hradu Lockenhaus v Burgenlandu ci v mensim meritku u hranolove veze pri brane hradu v jiz zminovanem Hainburg a. d. Donau.Spaleta strilny v prvnim patre zvikovske veze je dokonce vedena masou zdiva mirne sikmo, nebot je orientovana k pristupove komunikaci od jihu.Podobne prostredky aktivni obrany, v ceskych zemich velice vzacne, byly zaznamenany i na velke hranolove vezi jihoceskeho hradu Landstejna, kde se uplatnuje trojice komorovych strilen.Jak zvikovska, tak landstejnska vez nejsou soucasti racionalne koncipovaneho flankovaciho systemu a nevykazuji zadne geneticke souvislosti, ktere by mohly poukazovat k francouzskym vlivum, od nichz se sireni myslenky aktivni obrany v literature vetsinou odvozuje.Hlizova vez zvikovskeho hradu je obecne povazovana za projev vlivu staufske architektury. Diky dobre sledovatelnemu slohovemu puvodu zvikovske Hlizove veze lze duvodne predpokladat, ze vychodiskem importu obytne veze s bosovanym obkladem a vybavene k aktivni lukostrelecke obrane do premyslovskych Cech bylo Sicilske kralovstvi, kde cetne hrady Friedricha II. vykazuji strilny pro rucni mechanicke strelne zbrane.Poloha veze v narozi palace, pred jehoz pruceli mirne predstupuje, sice neumoznuje flankovani, nebot vez v kratkych usecich severni a vychodni zdi zadne otvory nema, nicmene lze duvodne predpokladat, ze nejde o nahodu, ale rovnez o urcity ohlas staufske hradni architektury, ovsem nikoli z nemeckych zemi, ale jejich nejvyspelejsich forem ze sicilskeho kralovstvi, jehoz nektere kastely se vyznacuji napadne vysunutymi naroznimi vezemi, nekdy dokonce vystupujicimi z obrysu hradu temer celym svym pudorysem a souvisejicimi s kurtinami pouze svym jedinym narozim. Vysledna podoba zvikovske veze mohla byt zapricinena syntezou dokonce nekolika impulsu se sicilskeho kralovstvi. Zatimco typicka situace v narozi je zrejme prvkem obecnejsi povahy a nelze ji bezpecne odvozovat od konkretniho vzoru, celkove proporce, vnitrni reseni a vnejsi vzezreni Hlizove veze zjevne poukazuji jen k nepatrne mensi bosovane obytne vezi cisarskeho hradu Friedricha II. Castel Lagopesole, stojici volne uprostred mensiho z obou nadvori. Podobnost jde tak daleko, ze se shoduje i barevnost pouziteho stavebniho kamene. Zatimco vstupni portal a figuralni konzoly nad nim, kontrastujici s bosovanym obkladem jsou v Lagopesole z cerveneho piskovce, na Zvikove byl uzit nacervenaly biotiticky granodiorit.Stejne jako na Zvikove, ani v Lagopesole vez nebyla ani jedinou, ani hlavni obytnou stavbou hradu s mnoha obytnymi kridly. Tyto poznatky nasvedcuji zaveru, ze nejspise slo o primy, nezprostredkovany import podobne jako v pripade prevzeti stavebniho typu uvedeneho cisarskeho hradu jen s nevelkymi modifikacemi v pripade brnenskeho Spilberku. Castel Lagopesole a Spilberk se totiz shoduji jak umistenim v terenu na vrcholu vysokeho izolovaneho kopce, tak predevsim prakticky shodnym pomerem stran a rozmery sveho pravidelneho obdelneho pudorysu. Je zreme, ze pravidelny pudorys Spilberku nemohl byt zapricinen parcelaci nove zakladaneho mesta, nebot lezi daleko za jeho hradbami, ani tvarem staveniste, jak se pokousi interpretovat vznik pravidelnych ceskych hradu T. Durdik. Z tohoto dispozicniho schematu uziteho na Spilberku vychazel i nedostaveny hrad na vrchu Osule u Vitejovic, okres Prachatice.Jak na zaklade slohoveho rozboru, tak uvedenych souvislosti lze Hlizovou vez hradu Zvikova datovat jen ramcove do doby brzy po polovine 13. stoleti. V kazdem pripade je zrejme, ze nejde o nejstarsi cast hradu z doby pred rokem 1234, kdy byl poprve pripominan.V literature byly otazky souvisici s projevy staufskeho vlivu na stavebni produkci poslednich Premyslovcu predmetem rozlicnych uvah, zpravidla vsak spojovanymi vyhradne s mocenskymi aspiracemi krale Premysla Otaklara II. Neni samozrejme vylouceno, ze tento moment mohl sehrat urcitou roli, ovsem jako pravdepodobnejsi se jevi predpoklad, ze jiz jeho predchudcum na ceskem trune imponovala vysoka kulturni uroven cisarskeho dvoraFriedricha II. a je tedy pochopitelne, ze se cesti kralove pokusili alespon nektere stavby cisarske hradni architektury zcela zamerne napodobit. Jak Vaclav I., tak Premysl Otakar II. Sicilske kralovstvi nikdy osobne nenavstivili, tedy rozhodujici roli nemohl sehrat dojem z cisarskych hradu, ale nepochybne sebevedoma snaha o porizeni rovnocennych reprezentativnich staveb.
ER