PT Journal
AU Anderle, J
   Jezek, M
   Zavrel, J
TI Pruzkum selske usedlosti cp. 2 v Sakach na Slansku
SO Pruzkumy pamatek
PY 2000
BP 43
EP 67
VL 7
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200001-0005.php
SN 12121487
AB Vyvoj hlavni obytne casti domu muzeme na zaklade spoluprace stavebne historickeho pruzkumu, archeologie a dendrochronologie sledovat od etapy, kdy byla z jedlovych kmenu mycenych v roce 1494 postavena jako jizba na pudorysu zhruba 5,5/6 m, vysoka ve vrcholu minimalne 3,7 m, v cele s pyramidovou sestavou tri oken. Vstup byl bezpochyby ze sine, v severozapadnim koute jizby pri sini stalo topeniste, pravdepodobne pec a pri ni lavice, dalsi lavice byla prilozena k severovychodni celni stene. Ve vysce priblizne 2,2 m probihala napric mistnosti bidla. Nelze vyloucit, ze bidla pri topenisti mohla souviset s konstrukci drevohlineneho dymniku. V takovem pripade by se jednalo o polodymnou jizbu, coz by ostatne odpovidalo jejimu relativne pozdnimu vzniku. Vzhledem k tomu, ze horni cast konstrukce se nezachovala, ci je prekryta mladsi nadezdivkou, neda se az do jejiho pripadneho sejmuti bezpecne dolozit povaha zastropeni jizby. Pokud byl v nasem pripade nad hornim okenkem v celni stene jiz jen jeden tram (coz je pravdepodobny predpoklad), potom z teoreticky moznych zpusobu zastropeni - roubena klenba, jeji kombinace s plochym stropem (poval), skruzova konstrukce nesouci desky, pripadne jeji kombinace s plochym stropem - prichazi v uvahu jedine masivni povalovy strop. Kamenna plenta na vnejsi strane srubu podle zaveru archeologickeho vyzkumu dosud neexistovala.Po nejake dobe, behem niz konstrukce jizby zcernaly polodymnym (?) provozem, doslo ke kvalitativni zmene obytne mistnosti z jizby na svetnici. V konstrukcich se to projevuje odstranenim bidel, ktere bylo spojeno s vyplnenim otvoru po nich ve stenach a obilenim mistnosti vapnem. Tuto zmenu snad lze predpokladat uz v pokrocilem 16. stoleti, jak nasvedcuje i stari kachlu nalezenych pri archeologickem vyzkumu. Byla umoznena prenesenim dymneho provozu z mistnosti do cerne kuchyne, zformovane v zadni partii nekdejsi sine. Soucasti interieru svetnice se stala kachlova kamna. S odstupem casu, na nejz lze usoudit z nalezu jejich fragmentu ve vyplni zakladoveho vkopu podezdivky, byl srub z vnejsku obezden. Obezdeni severovychodni celni steny, jak snad naznacuje take postup vzniku olepeni v interieru, mozna mohlo v partii s okny vytvaret arkadu, jakou na podobnych stavbach doklada rada ikonografickych pramenu. Snad tehdy doslo k rekonstrukci, pri niz byla stena pri sini priblizne ve spodnich dvou tretinach vysky nahrazena kamennou zdi, kamenna byla nove i cast pri cerne kuchyni. Zda se, ze hlavnim duvodem vzniku zdene casti steny byla potreba nespalne konstrukce v dotyku s cernou kuchyni.Dalsi fazi vyvoje svetnice byla, mimo jine, vymena stropu, na kterou ukazuje nadezdeni srubu kamenem na hlinu a zakryti jeho interieru lepenici a vapennou omitkou. Pricinou mohl byt pozar, ktery se projevuje na vnejsku horniho okenka. Celni stena s pyramidovou sestavou oken byla, jak jsme se jiz zminili, nejprve ponechana bez lepenice a omitky, a teprve v dalsi etape, neprilis zpozdene za prvou, byla i ona zakryta "kozichem" a horni okenko pri tom v interieru promeneno na kaplicku. Stalo se to asi nekdy ve 2. polovine 17. stoleti nebo na zacatku nasledujiciho veku.Pravdepodobne v 80. letech 18. stoleti byla mistnost snizena vlozenim noveho omitaneho fabionoveho stropu. Zda jeho podhled, zlikvidovany pred zapocetim pruzkumu, vznikl v pozdnim baroku, nebo byl vysledkem klasicistni rekonstrukce, neni v tuto chvili jiste. Pozdnimu baroku svetnice vdecila za novou podobu vstupu ze sine, ktery tehdy dostal dnesni zaruben s profilovanym destenim.Klasicistni rekonstrukce domu, vyvolana asi dalsim pozarem, ktery mohl zpusobit ohoreni koncu stropnich tramu a kulacu srubu blize cerne kuchyne, se svetnice dotkla zejmena prave prestavbou prilehle cerne kuchyne a zasahy, ktere s tim byly spojeny.Srovnavaci material pro nejstarsi etapu domu poskytuje na Slansku rozsahly archeologicky vyzkum nedaleke zanikle stredoveke vsi Svidna. Stavebni tradice zde odkrytych trojdilnych kamennych domu saha na prelom 13. a 14. stoleti. Jejich zivot se uzavrel kolem prelomu 15. a 16. stoleti. V jizbach jsou zjisteny pece o plose 2-4 m2 (pri sini v koute vzdalenejsim od vstupu do jizby), ohniste v sini muze byt interpretovano jako zarodek budoucich cernych kuchyni. Podle necetnych indicii byla v jedne zkoumane jizbe drevohlinena zateplujici vlozka. Plocha svidenskych jizeb, zaujimajicich 11-18 m2, je v porovnani s vice nez triceti metry nasi jizby nepomerne mala. Je otazka, zda se na tom podili vetsi stari domu ve Svidne nebo je to spise dano prosperitou stavebniku. Zda se totiz, ze porizeni dreva na jizbu srovnatelnou s nasi bylo ve zdejsim kraji spise vyrazem urciteho nadstandardu. Charakteristiky nasi jizby, jako jeji predpokladana vyska a proporce dymneho okenka, jsou v souladu s ostatnimi dosud poznanymi pamatkami tohoto druhu v Cechach.Jednu z otazek take predstavuje vztah nasi jizby k pozustatkum zdene pozdne goticke stavebni produkce, jejiz doklady se soustreduji prave v okolnim teritoriu. Zdanlivy nesoulad nasi jizby s uvedenymi zdenymi domy by snad bylo mozno preklenout hypotezou, ktera by pocitala se znacnou setrvacnosti pozdne gotickeho slohoveho vyjadreni ve vesnickem prostredi, jemuz definitivni konec cini, zda se, az tricetileta valka. Pozdni gotika pak mohla ovlivnit tez prvni etapu zdene faze domu cp. 2 v Sakach, ktera asi spada do teto doby. O jejim slohu nevime zhola nic, a tudiz ani nemuzeme zcela zavrnout myslenku, ze mohla mit pozdne goticky raz. Fragmentarni stav pozdne gotickych zdenych staveni v okolnich vsich muze byt pricinou nasi neznalosti o pripadnych drevenych vlozkach v jejich obytnych castech. Dokladem takoveho druhu zateplovani obytneho interieru v dobe jeste mnohem pozdejsi je druhy dum v nasi usedlosti. Vyse dokumentovany pripad ukazuje, ze se v pozici takove vlozky s funkci svetnice mohla druhotne ocitnout puvodne volna roubena konstrukce jizby. Je take dokladem hodnoty, ktera byla takove drevene konstrukci prisuzovana a jaka vedla k jejimu vedomemu uchovavani po dobu peti staleti.Dochovany srub byl v zaveru 15. stoleti zbudovan nad zasypanou sachtou, jejiz dno lezi priblizne 4,4 m pod podlahou jizby. Usti sachty dosahuje prumeru kolem 3 m, v nejnizsi casti se objekt rozsiruje k zapadu vybezkem vysekanym do skaly. Na dne lezela zelezna motyka, stopy prace obdobnym nastrojem nesou svisle steny sachty. Z vyplne pochazeji zlomky keramickych nadob pomerne sirokeho casoveho rozpeti 13., 14. a 15. stoleti. Nejstarsi z nich nam predstavuji pocatky zdejsiho osidleni. K urceni doby zrizeni a pozdejsiho zasypani sachty slouzi nejmladsi strepy z jeji vyplne, ktere pochazeji z mladsi faze 15. stoleti. Zasyp vsak nezplnil cely objem sachty. Vzpricene objemne kameny zpusobily vznik dutiny, do ktere pak postupne sypka zemina propadavala. Vznikla deprese byla ve starsim novoveku doplnena zeminou, obsahujici keramicke zlomky ze 16.-17. stoleti, vcetne fragmentu celni steny kamnoveho kachle z pokrocileho 16. ci pocatku 17. stoleti. Podarilo se tak ziskat doklad o zmene jizby na svetnici, k nemuz doslo nejpozdeji kolem prelomu 16. a 17. stoleti, jak ostatne vyplyva i ze stavebne historickeho pruzkumu.Obdobny objekt stejneho stari byl zjisten i severozapadne od obytneho staveni, na zahrade usedlosti. I zde vydal odkryty usek keramicke zlomky ze 13., 14. a 15. stoleti. Podle rozboru hornin, vyzdvizenych z vyplne objektu odkryteho v obytne mistnosti, slouzily sachty k tezbe zelezne rudy. Keramicky material pak svedci o jejich provozu v 15. stoleti. Zlomky z predchazejicich veku vsak nemaji v pisemnych pramenech protejsek, fragmenty keramiky ze 13. stoleti predstavuji nejstarsi znamy doklad zdejsiho osidleni. Vice moznosti skyta obsah rane stredovekych dokumentu z 11.-13. stoleti, tykajicich se nejblizsiho okoli Sak. S touto vsi sousedi ves Jemniky, jejiz nazev, dolozeny k prvni polovine 13. stoleti, je odvozen od cinnosti lidi hloubicich jamy. Prameny z 11. stoleti pak v dalsi blizke vsi, Knovizu, zminuji "rudniky", poddane pracujici se zeleznou rudou. Vrcholne a pozdne stredoveke prameny vsak o takovych aktivitach zdejsich obyvatel jiz nevypovidaji. Rovnez v Sakach se cerstvy zasyp sachty stal kolem prelomu 15. a 16. stoleti stavenistem usedlosti s castecne dochovanou dymnou jizbou.
ER