PT Journal
AU Cirglova, K
TI Sloup Nejsvetejsi Trojice v Teple
SO Pruzkumy pamatek
PY 2000
BP 105
EP 111
VL 7
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200001-0011.php
SN 12121487
AB Sloup Nejsvetejsi Trojice v meste Tepla je nutno povazovat za dilo ve sve celkove kompozici slohove velmi progresivni. Dle napisu na architekture byl totiz sloup vztycen jiz roku 1721. Jako vyraz diku za dosazeni vysokeho postaveni ve videnskych uradech a dokonce i slechtickeho titulu jej nechal postavit zdejsi rodak, Zacharias Adalbert von Hittern.Celkova kompozice architektonicke casti sloupu je vice nez skladbou odrazejici tektonicke sily tvarem volne modelovanym, nesoucim v sobe kompozicni principy, ktere se v te dobe ve vyznamnych strediscich tehdejsi stredoevropske architektury teprve formovaly a ktere svou podstatou smeruji k pozdne baroknimu vyrazu architektury. S podobne utvarenymi tvary se setkame v te dobe u del Mathiase Steinla, konkretne u dvou jim projektovanych pruceli klasternich kostelu v D(rnsteinu (1718) a ve Zwettlu (1722).Z analyzy nami provedeneho zamereni sloupu vyplynula jednak jednoducha koncepce vytyceni pamatky vychazejici z trojuhelniku vepsanych a opsanych kruhu (viz obrazek) a jednak skutecnost, ze pri vytycovani pudorysu byla jako jednotka pouzit ne cesky, nybrz rakousky loket. Svym pudorysnym tvarem navic odkazuje tepelsky sloup ke kapli v Paure, tehoz zasveceni, kterou pro benediktinsky klaster v Lambachu navrhl v roce 1714 Johann Michael Prunner. Socharska vyzdoba sloupu zahrnujici krome vrcholoveho sousosi Nejsvetejsi Trojice, sochu P. Marie Immaculaty a svetcu, mezi nimiz najdeme krome morovych patronu, ceskych zemskych patronu a patrona tepelskeho klastera, take patrona Vidne, byla v literature tradicne pripisovana dilne Oswalda Josefa Wendy ze Zlutic. Srovnanim s dalsimi dily teto dilny, ale i dily jinych v tomto regionu pusobicich tvurcu jsme dosli k zaveru, ze autorem techto soch byl spise chebsky sochar Johann Karl Stilp, ktery stejne jako O. J. Wenda pracoval pro nedaleky tepelsky klaster. Vzhledem k tomu, ze provedeni sloupu vykazuje tvary, ktere by jen tezko navrhl skoleny architekt a vzhledem k vazbam J. K. Stilpa na cisterciacky klaster ve Waldsassen, ktery mohl Stilpovy poznani vyse uvedenych del rakouske architektury zprostredkovat, navrhujeme J. K. Stilpa i jako autora teto slohove velmi pokrocile celkove kompozice sloupu.
ER