PT Journal
AU Stejskal, A
TI Trebonske opevneni z let 1525 - 1526 v pisemnych pramenech (geneze a prubeh stavby, pracovni sily, financni naklady, jednotlivci)
SO Pruzkumy pamatek
PY 2001
BP 3
EP 20
VL 8
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200101-0002.php
SN 12121487
AB Studie se soustreduje na rozbor v ceskych pomerech vzacneho ucetniho rejstriku, ktery popisuje stavbu fortifikace mesta Trebon v letech 1525-1526. Autor se zamerne venuje predevsim vyhodnoceni pisemnych pramenu, tykajicich se duleziteho poddanskeho mesta, ktera bylo situovano v prostoru vychodni casti kompaktniho dominia panu z Rozmberka. V prvni casti se snazi zpresnit dosavadni nazory tykajici se hlavniho motivu budovani opevneni. Tim nebyla jen vnitrne citena obava pred tureckou expanzi, ale spise rodove a vnitrostatni problemy. Stavba probehla velmi rychle diky grandioznimu projektu vybudovani rozsahle site rybniku na panstvi Trebon, kvuli kteremu zde byl soustreden dostatecny pocet pracovnich sil. Analyza jejich puvodu je nametem druhe casti studie. Z ni vyplyva, ze 900 pracovniku ruznych profesi (delnici, tesari, formani, zednici, lamaci apod.), pochazelo nejmene ze 140 lokalit a tvorilo s doslova "internacionalni" spolecnost, ktera komunikovala nejen mezi sebou, ale take s obyvateli mesta, jehoz zivot zaroven usnadnovala i komplikovala. Treti cast studie je zamerena na rozbor mzdovych podminek. Vyplyva z ni, ze existovala nadhranicni "standardni" predstava o honorovani jednotlivych profesi. Prestoze lze identifikoval ruzne lokalni ci regionalni varianty a tradicni pristupy, je mozne konstatovat, ze zjistena situace se v charakteru pracovni doby (pocet pracovni dni v roce, delka pracovniho dne, individualni pristup jedincu k praci) ani na mzdove urovni (odstupnovani denni mzdy mezi profesemi, existence sezonnich mzdovych sazeb apod.) nijak nelisila od podobnych studii, ktere byly publikovany pro nemecke, anglicke a nizozemske prostredi. Posledni cast studie rozebira pristup namezdniku k praci na zaklade nasledujicich kriterii: pocet skutecne odpracovanych dnu, delka pobytu na stavbe, vztah k investorovi (poddany Rozmberku ci nikoliv), lokalita puvodu pracovnika a profese a individualni "profesni mobilita" (typ z "delnika tesarem", nebo "z delnika kontrolorem"). Po "krizove" analyze je mozne rici jedine: existence naprosto osobniho pristupu namezdniku k praci je tezko vyvratitelna. Hlavni problem stavby fortifikace (sledovane v tomto pripade "zevnitr", tedy z hlediska "tech, kteri to skutecne postavili") nespocival ve financich, ale byl primo zavisly na moznostech soustredit dostatecny pocet pracovnich sil, ktere byly ochotne se v ramci mzdovych standardu zucastnit realizace teto dosud "zijici"
ER