PT Journal
AU Merta, D
TI Nejstarsi mestanska kamenna architektura v Brne
SO Pruzkumy pamatek
PY 2001
BP 41
EP 60
VL 8
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200102-0004.php
SN 12121487
AB Vice nez dve desetileti probiha v prostoru historickeho jadra Brna intenzivni zachranny archeologicky vyzkum. Pocet akci provedenych v tomto obdobi se dnes blizi dvema stum, cimz se Brno stalo jednim z archeologicky nejprozkoumanejsich mest v CR. Na vyzkumech ve meste se podilelo nekolik organizaci (ARU AVCR v Brne, MuMB, MZM, UAPP Brno). V roce 1997 se k nim priradilo nove vznikle brnenske pracoviste obcanskeho sdruzeni Archaia, ktere se na vyzkum Brna zamerilo systematicky. Hlavnim ukolem pracoviste je snaha postihnout proces premeny rane premyslovske aglomerace ve vrcholne stredoveke mesto.Od druhe poloviny devadesatych let lze hovorit o systematickem archeologickem vyzkumu Mestske pamatkove rezervace Brno a prosazovani tzv. totalni archeologie, ktera prinesla mnoho novych obecnych poznatku. Z rady dilcich temat lze vyzdvihnout zejmena mapovani reliefu terenu osidleneho prostoru, promenu struktury parcelni zastavby s durazem na vyvoj a vztah zdene a drevohlinene architektury. V pripade Velkeho Spalicku lze hovorit o poznani vyvoje stavebni struktury celeho domovniho bloku.V rozmezi let 1988 az 2001 bylo uskutecneno 20 zachrannych archeologickych vyzkumu, pri kterych bylo identifikovano 26 reliktu kamennych staveb. Dalsi ctyri byly rozpoznany pri stavebne historickych pruzkumech. Vsechny stavby byly ramcove datovany do posledni tretiny 13. stoleti.V literature byly zminovany stavby tohoto horizontu v pripade domu Radnicka c. 8 (Stara radnice), na Zelnem trhu c. 7, ve Starobrnenske c. 2-4 a v dome na Namesti Svobody c. 7.Clanek se zameril na strucny popis staveb znamych k roku 2001, aby se tak pokusil postihnout obraz soucasneho stavu poznani nejstarsi kamenne mestske architektury v Brne.Zakladni otazkou, ktera nebyla presvedcive zodpovezena, je problematika absolutni datace kamennych jader. Moznost datovani je vzhledem k absenci pisemnych pramenu i puvodnich architektonickych detailu velice omezena. K dataci je v soucasnosti mozno vyuzit dendrochronologii, archeologickou stratigrafii a stavebne historicke analogie.Vsechny indicie zatim nasvedcuji tomu, ze horizont budovani techto staveb v Brne spada do posledni tretiny 13., pripadne prvnich desetileti 14. stoleti. V naproste vetsine byla kamenna jadra budovana po zaniku starsi drevohlinene zastavby. Zanik suterenu drevohlinenych domu lze datovat do poslednich desetileti 13., pripadne samotneho pocatku 14. stoleti. Mezi drevohlinenou zastavbou a kamennymi jadry neexistuje zadny rozpoznany stavebni horizont.Pudorys nadzemni casti staveb je relativne rekonstruovatelny. Pri dodrzeni ulicnich car, tak jak jsou zachyceny indikacni skicou z roku 1825, a umisteni nekterych sklepu uvnitr parcely lze celkem dobre rekonstruovat rozmery domu. Jiz dnes je jasne, ze ve vetsine pripadu byla nadzemni podlazi podsklepena pouze castecne. Sachovnicove usporadani sklepu vypovida o podrizeni se staticke situaci tak, aby dochazelo k co nejmensimu naruseni sousednich staveb. Otazkou zustava, zda domy byly kamenne cele, nebo se jednalo o smisenou konstrukci s tim, ze nadzemni cast byla hrazdena a jen sklepy byly vyzdeny z kamene.Vzhledem k soucasnemu stavu poznani, kdy jsou neustale odhalovany nove stavby, ktere, co se tyka pudorysne dispozice reprezentuji ruzna rozvrzeni, nelze prozatim mluvit o typologii jednotlivych staveb.V soucasnosti jsou v Brne rozpoznany vice nez tri desitky kamennych mestanskych staveb. Jejich vystavba je ramcove zasazena do posledni tretiny 13. stoleti, pripadne prvnich desetileti stoleti nasledujiciho. Stavebni horizont byl casove zarazen, zustava vsak nekolik nalehavych, dosud nezodpovezenych otazek. Pokusit se datovat nekterou ze staveb absolutne. Objekty typologicky rozclenit na nekolik dnes jiz se rysujicich skupin a zvazit moznost, zda i typologicke odlisnosti nemohou signalizovat nekolik stavebnich horizontu. V neposledni rade pak vyresit otazky nadzemnich konstrukci, coz se tyka jak rozvrzeni pudorysu, tak i stavebnich technologii.Hlavnim duvodem, proc temto stavbam nebyla venovana zaslouzena pozornost, se jevi zpusob provadeni SHP, kdy nebyla zejmena v obdobi do roku 1997 provadena dusledne jeho hloubkova forma. Dalsim problemem se jevi prilisna jednostrannost obou dotcenych oboru, kdy archeologove sledovali pouze situace odkryte archeologickym vyzkumem a umenovedci naopak dosud stojici formu, nebylo tedy vyuzito provazani poznatku a oboustranne reflexe.Mmoznosti identifikace dalsich kamennych jader vychazi z nasledujicich faktu. Z 580 domu vnitrniho mesta, ktere si vesmes podrzely stredovekou podobu, bylo v letech 1865 az 1905 zboreno 429 budov. Dalsi stavby ustoupily vystavbe v nasledujicim obdobi. K prozkoumani tedy zbyva kolem sedesati az sedmdesati domu. Na zaklade dosavadnich zkusenosti lze temer s jistotou predpokladat, ze v prevazne vetsine techto domu jsou zachovany relikty kamennych jader.Vyhodnocenim a dokumentaci nejstarsi mestanske kamenne zastavby v Brne se v soucasnosti zabyva programovy projekt Ministerstva kultury CR - "Mestansky dum stredovekeho Brna". Vystupem projektu bude katalog obsahujici zakladni udaje a fotografickou a planovou dokumentaci jednotlivych staveb.
ER