PT Journal
AU Pesta, J
TI Zamek Kurivody
SO Pruzkumy pamatek
PY 2001
BP 61
EP 84
VL 8
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200102-0005.php
SN 12121487
AB Kurivody (okres Ceska Lipa) lezi v centru byvaleho vojenskeho prostoru Ralsko. Nekdejsi mestecko bylo az do roku 1990 sidlem sovetske armady. V prubehu uplynulych destileti doslo k uplne plosne demolici jeho zastavby, s vyjimkou kostela, radnice, skoly, nekolika domku v okrajovych polohach a pamatkove mimoradne hodnotneho zamku. Teprve odchod okupacnich vojsk prinesl moznost pruzkumu do te doby zcela nepristupne stavby.Kurivodsky zamek, stojici v zapadni casti prostoru byvaleho mestecka, je monumentalni trojkridla dvoupatrova stavba. Zamek je dosud obklopen prikopem, castecne zavodnenym. Na vychodni strane je nizky vstupni rizalit s neobarokni terasou, ktera ovsem vznikla po odstraneni hornich pater vysoke vstupni veze. Vstup ramuje reprezentativni renesancni edikulovy portal s plastickou vyzdobou. Vnejsi vyraz pruceli je renesancni, starsi stavebni etapy ale vcelku dobre prozrazuji nepravidelnosti v dispozici a goticke kamenicke clanky.Pocatek stavebniho vyvoje zamku, nekdejsi tvrze neni jasny. Jiste je, ze Premysl Otakar II. zalozil v lokalite Kurivody mesto Freistadt, ktere ovsem kvuli politickym a nepriznivym geografickym duvodu stagnovalo. Jeste pred koncem 13. stoleti se jej proto Vaclav II. zbavil - daroval jej Hynkovi z Dube. Kurivody vsak v ramci rozsahlych severoceskych drzav Berku z Dube nehraly nikdy prilis vyznamnou roli. Datace vzniku sidla neni mozna ani podle kamenicke vybavy, ktere se pro prvni stavebni fazi dochovalo jen minimum. Proto se muzeme oprit jen o formalni znaky dispozice a historicky rozbor okolnosti vzniku sidla.Vzhledem k vyse naznacenym okolnostem neni prilis pravdepodobne, ze by feudalni sidlo v Kurivodech zalozil jiz Premysl Otakar II. nebo jeho syn Vaclav II.. Spise se zda, ze feudalni sidlo (tvrz) zalozil az nektery z Berku z Dube. S nejvetsi pravdepodobnosti se tak stalo az ve druhe polovine 14. stoleti, kdy vyznam Kurivod v ramci berkovskeho majetku preci jen mirne stoupal. Mohlo to byt nekdy po roce 1348 (tehdy majetek ziskali dva bratri Hynek a Jindrich, kteri se o nej rozdelili). Stejne tak to mohlo byt az na prelomu 14. a 15. stoleti, kdy Kurivody spolu s mesteckem a hradem Jestrebim patrily Jindrichovi Berkovi.Tvrz v Kurivodech je bezpecne dolozena az k roku 1415. Jiz v dobe pred husitskymi valkami existovala jako pravidelna stavba na temer ctvercovem pudorysu ohrazena masivni (temer 2 m silnou obvodovou zdi) s vystupujici vstupni vezi (ta muze vsak byt i mladsi) a pravdepodobne trojdilnou obytnou budovou na zapadni strane. Stavba byla opevnena jeste vodnim prikopem. Z kamenicke vybavy je mozne bezpecne prvni stavebni fazi priradit jen okenko s vyzlabenou pulkruhovou archivoltou ve dvorni stene zapadniho kridla, ramcove datovatelne do druhe poloviny 14. stoleti az pocatku 15. stoleti. Toto okenko je prekryto nadvorni stenou severniho kridla, o kterem vime, ze je pozdne goticke.Nejstarsi podoba kurivodske tvrze zapada do kontextu pomerne pocetne skupiny narocneji resenych venkovskych feudalnich sidel 14. stoleti, stojicich na pomyslnem typologickem pomezi mezi hradem a tvrzi. Patri k rozvinutemu palacovemu typu tvrzi.Pozdne gotickou prestavbu tvrze neumime presne datovat. Doslo k ni patrne nekdy mezi lety 1460 a 1513, kdy vyznam Kurivod v ramci berkovskeho majetku ponekud stoupl. Nelze vsak vyloucit, ze k nekterym upravam mohlo dojit az v prubehu 16. stoleti. Starsi objekt na ctvercovem pudorysu s patrne trojdilnou palacovou stavbou na zapadni strane a snad i s vezi na vychodni strane byl doplnen o dve rovnobezna kridla - severni a jizni, svirajici stisneny dvorek. Severni kridlo bylo dvoudilne podsklepene (v zapadni prostore snad mohla byt kuchyne - na severni fasade je dochovana vylevka), jizni kridlo bylo zrejme jednodilne. Tato kridla sevrela stisneny vnitrni dvorek, nyni obestaveny ze vsech stran. Nelze vyloucit, ze az v pozdne gotickem obdobi vznikla take vstupni vez. Z kamenicke vybavy pozdne stredoveke stavby se dochovalo okosene osteni okenka ve vychodnim stitovem pruceli jizniho kridla, nekolik neurcitych clanku a predevsim narocne reseny piskovcovy panel, zazdeny druhotne v nadprazi renesancniho portalku v prizemi vychodniho kridla. Panel je clenen vimperkem a kolcim stitem, nesoucim erbovni znameni Berku - zkrizene ostrve. Jeho puvodni umisteni nezname.Komplexni renesancni prestavba zamku probehla asi mezi lety 1600 az 1620 za Bohuchvala Berky z Dube a jeho manzelky Kateriny, rozene Slavatovny z Chlumu. Do tohoto obdobi muzeme prestavbu spolehlive datovat diky tomu, ze nad vstupnim portalem byly (az donedavna) zachovane aliancni znaky manzelu. Bohuchval Berka z Dube navic zastaval vyznamne statni funkce - napr. za vlady Fridricha Falckeho zastaval urad nejvyssiho purkrabi. Prestavba vtiskla zamku jednotnou renesancni podobu, prestoze starsi konstrukce a dispozice byly az na dilci korekce a upravy zachovany. Tato renesancni podoba se v hrubych obrysech dochovala dodnes.Do severniho kridla bylo vlozeno nove dvouramenne schodiste s klenutymi podestami a vretenovou zdi, spojujici vsechna podlazi s vyjimkou sklepa. Upravy prizemi se dotkly predevsim interieru. Mistnosti prizemi nejstarsiho zapadniho kridla byly zaklenuty krizovymi klenbami. Vetsi mistnost v prizemi jizniho kridla byla rozdelena na dve mensi mistnosti (ktere pak byly zaklenute), mozna ze nove vznikla i severni (nadvorni) stena celeho kridla. Suteren severniho kridla zustal beze zmen, jen jedna z mistnosti byla podklenuta pasem, vynasejicim vretenovou zed schodiste ve vyssich patrech. V prizemi vznikla krome noveho schodiste jedna klenuta mistnost.Dispozicni rozvrh prvniho a druheho patra byl jiz resen jednotne. Zatimco prvni patro jeste vyuzivalo starsich stavebnich konstrukci, druhe patro bylo postaveno cele jako novostavba. Na schodiste navazala v severnim kridle podesta v dvornim traktu, z niz byla v obou patrech pristupna chodba ve strednim dilu zapadniho kridla. Krome toho byla v severnim kridle vzdy jeste jedna mistnost. Dispozice zapadniho kridla zustala i v patrech trojdilna, se sirsimi mistnostmi na krajich (jizni mela ctvercovy pudorys) a uzsi mistnosti a chodbou ve strednim dvoutraktovem dilu. Dispozice jizniho kridla v patrech opisovala dvoudilne usporadani z prizemi.Nad celou budovou vznikl novy renesancni krov - nad uzsim jiznim kridlem vesadlovy, nad severnim a zapadnim kridlem hambalkovy, s archaickou podobou lezate stolice. Krov puvodne nebyl zvalben, podelne vaznice byly zazdeny do stitu - nad vychodnimi prucelimi jizniho a severniho kridla a patrne i na obou koncich zapadniho kridla.Fasady zamku byly vyskove sjednocene, clenene jen vicemene pravidelnym rastrem oken. Narozi doplnily operne pilire z kvadru. Na vnejsi strane pruceli zakoncovaly drevene profilovane rimsy, na vnitrni strane rimsa lunetova. Blizsi podobu omitek (ci jejich pripadnou vyzdobu) nezname. Objekt vrcholil strmymi strechami, zakoncenymi ve stitech. Okna i portalky byly jednotne resene, s kamennym neprofilovanym pravouhlym ostenim a profilovanymi nadpraznimi rimsami. Nejnarocnejsim prvkem prestaveneho zamku se stal pozoruhodny pozdne renesancni edikulovy portal s toskanskymi sloupy, s kridlovym stitovym nastavcem s erby.Zamek v Kurivodech po prestavbe predstavoval (pres sve nevelke rozmery) velmi reprezentativni a pohodlne sidlo, odpovidajici nejvyssim dobovym standardum. Po architektonicke a dispozicni strance patril do velmi pocetne skupiny pravidelne resenych renesancnich zamku s uzavrenym nadvorim (v redukovane podobe bez arkad, ktere jsou nahrazeny jen chodbou ve dvornim traktu). Rovnez reseni fasad (vyrazove strohych, ale monumentalnich) zapadalo do kontextu ceskych renesancnich zamku. Ze severoceskeho prostredi se prucelim zamku v Kurivodech nejvice podoba jizni kridlo zamku v blizkych Doksech. Po architektonicke strance je blizka take prestavba byvaleho cisterciackeho klastera v nedalekem Hradisti, realizovana bud kolem roku 1580, nebo (pravdepodobneji) pred rokem 1620. Jako autor se zde uvadi italsky, pro Valdstejny pracujici stavitel a zednicky mistr Martin Ruviani. Ten byl cinny take na zamku v Bele pod Bezdezem, ktera byla s Kurivodami spojena do jednoho panstvi. Navic na radnici v Bele pod Bezdezem, stavene stejnymi mistry, jako tamnejsi zamek, je osazen renesancni portal z roku 1613, prakticky shodny s hlavnim portalem kurivodskeho zamku.Po bitve na Bile Hore byl zamek Kurivody s Belou konfiskovan, zbozi koupil Albrecht z Valdstejna. Po jeho smrti 1634 jej ziskal Frantisek markrabe de Grana et Caretto, hrabe von Millesimo, jeho syn jej vsak prodal roku 1678 zpet Valdstejnum (mnichovohradistske vetvi). Ve druhe polovine 17. stoleti byl zamek pusty. V ramci valdstejnskeho majetku hraly Kurivody dvzdy ruhoradou roli - byly zde byty a kancelare uredniku, pozdeji (v 19. stoleti) tez na urady. Diky trvale ztrate rezidencni funkce byl zamek vyborne "zakonzervovan" v pozdne renesancni podobe.V baroknim obdobi bylo nejvyraznejsi zmenou oproti renesancnimu stavu zboreni renesancnich stitu a zakonceni strech postrannich kridel valbami s falesnou mansardou. Soucasne byla zrusena lunetova rimsa. Do velkych ctvercovych mistnosti v patrech ve vychodnim dilu severniho kridla byly vlozeny hrazdene pricky (rozdelujici mistnosti na chodbu a vlastni mistnost). Obdobne byly rozdeleny mistnosti v patrech jizniho dilu zapadniho kridla. V 19. stoleti probihaly vesmes jen nevelke upravy utilitarniho charakteru. Nejvyraznejsi zmenou, ktera zasadne ovlivnila celkovy vzhled budovy, bylo zboreni velke vstupni veze v letech 1883 nebo 1884. Podle prizemi severniho kridla byla zrizena nova pavlac. Nejvyraznejsim zasahem ze zaveru 19. nebo prvni poloviny 20. stoleti bylo strzeni renesancni klenby v mistnostech prizemi jizniho kridla.Po roce 1945 a zejmena po roce 1968 nastala dlouhodoba devastace objektu, zpusobena pritomnosti okupacnich vojsk Varsavske smlouvy. Objekt byl poznamenan dlouhodobe zanedbanou udrzbou a nevhodnymi utilitarnimi zasahy (vymena dveri, zazdeni nekterych oken), ktere vsak nastesti nezasahly hloubeji jeho pamatkovou podstatu. Prvni kroky k zachrane a rehabilitaci teto jedinecne pamatky probehly v roce 2000.Zamek, byvala tvrz v Kurivodech je pamatkou prvoradeho vyznamu, jejimuz poznani az donedavna branila pritomnost vojska. Z hlediska poznani vyvoje zamecke architektury je stavba cenna zejmena tim, ze zustala "zakonzervovana" v pozdne renesancni podobe, prakticky nedotcene mladsimi upravami. Pamatkovy vyznam zamku jeste zvysuje skutecnost, ze je jednim z poslednich dochovanych historickych objektu kdysi urbanisticky i architektonicky nesmirne cenneho mestecka.
ER