PT Journal
AU Razim, V
TI K problematice stavebni podoby a vyvoje stredovekeho opevneni mesta Loun
SO Pruzkumy pamatek
PY 2002
BP 19
EP 50
VL 9
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200202-0003.php
SN 12121487
AB Kralovske mesto Louny lezi v severozapadnich Cechach. Vzniklo spolu s dalsimi mesty v ramci rozsahle zakladatelske cinnosti krale Premysla Otakara II., na dulezite komunikaci z Prahy pres Most do Saska, pri prechodu pres reku Ohri. Datum vysazeni Loun neni presne dolozeno, soudi se vsak na 60. leta 13. stoleti. Mesto bylo vymereno na prihodnem vyvysenem miste nad strmym srazem k Ohri. Terennimi podminkami byl ovlivnen take tvar arealu mesta, ktery v rozsahu obvodu hlavni hradby mestskeho opevneni meri asi 8,5 ha. Pozoruhodna je zakladni urbanisticka osnova, charakteristicka vidlicovitym vetvenim dvou paralelnich hlavnich ulic u dvou protilehlych bran (brany Zatecka a Prazska). Pripomina typickou dispozici slezskych a nekterych severo- a vychodonemeckych mest. Toto schema bylo vsak v Lounech od pocatku ponekud deformovane na vychodni strane, u Prazske brany, kde se rozkladal dominikansky klaster (dolozen k roku 1294). Ten byl roku 1419 napaden zdejsimi a okolnimi husity, vypalen a jiz v prubehu nasledujicich husitskych valek odstranen a jeho areal rozmeren na domovni parcely. Nejvyssi misto mestskeho arealu zapadne od namesti zaujima farni kostel sv. Mikulase (drive sv. Krize), jehoz vysoka vez slouzila mestanum jako trezor a hlaska. Stavebnim materialem stredovekeho mesta byla zdejsi velmi kvalitni, snadno opracovatelna opuka. Mala odolnost tohoto kamene se vsak negativne projevila v mire dochovani originalnich casti stavebnich konstrukci.Existence mestskeho opevneni je prvne dolozena k roku 1317, kdy kral Jan Lucembursky mestanum prominul na sest let berni, aby za to mohli opravit a vylepsit ("melioracione et reparacione") mestske opevneni. Tato zprava nasvedcuje tomu, ze mesto bylo urcitym zpusobem opevneno jiz ve 13. stoleti, nedlouho po svem vzniku. Dalsi kralovska privilegia tykajici se hradeb se zachovala z prubehu 14., 15. a 16. stoleti. Velke mnozstvi pisemnych udaju o rozvoji mestskeho opevneni prinasi zejmena mestske knihy poctu, ktere se s urcitymi prerusenimi dochovaly pro 2. polovinu 15. a temer cele 16. stoleti. Ze studia pozustatku mestskych hradeb a znacneho mnozstvi pisemnych, planovych a ikonografickych pramenu (v mensi mire mohla byt vyuzita take pozorovani ze zasahu pod uroven dnesniho terenu) vychazi tato studie, ktera se predevsim pokousi nastinit rekonstrukci stavebniho a urbanistickeho vyvoje mestskeho opevneni od 13. do pocatku 17. stoleti.Komplexne pojate studium mestskeho opevneni v prvni rade spolehlive prokazalo existenci a zakladni trasu hlavni mestske hradby, jejiz vznik lze predpokladat jiz ve 13. stoleti. S existenci teto hradby dosavadni badani nepocitalo a za hlavni hradbu mylne pokladalo teprve druhou, parkanovou hradbu. Tato skutecnost byla zpusobena tim, ze diky dynamickemu rozvoji domovni zastavby a systemu mestskeho opevneni prestala hlavni hradba velmi brzy plnit svou ulohu a jeji roli prevzala parkanova zed. Tento proces nastal jiz kolem poloviny 15. stoleti a o sto let pozdeji se v pisemnych pramenech o hlavni hradbe jiz nehovori, nebot byla pohlcena nebo znehodnocena domovni zastavbou. Vezove brany v teto hradbe byly obklopeny domy a nejpozdeji v 2. polovine 16. stoleti dokonce zboreny. O stavebni podobe teto zdi, zejmena pokud jde o system pripadnych vezi, skoro nic nevime. Slo o mohutnou konstrukci, asi 210 cm silnou. Zda byl soucasti opevneni 13. a 14. stoleti jiz take asi 10 m siroky parkan, nelze jednoznacne rici.V dobe kolem poloviny 15. stoleti, respektive zahy po husitskych valkach byla vyznamne modernizovana parkanova zed. Tato zed mesto chranila na trech stranach, jen nad srazem k rece zrejme nebyla provedena. Podle pisemnych pramenu byla vybavena systemem zrejme pulkruhovych bast a na zvlaste exponovanych mistech nekolika protahlymi bastami s dvoubokym zaverem. Dve hlavni brany v teto hradbe byly jiz kolem roku 1450 chraneny barbakany zaobleneho pudorysu. Pred hradbou a barbakany probihal siroky prikop a nad jeho vnejsi stranou zemni val. O detailni podobe parkanove zdi nam chybeji informace, nebot se dochovala jen v malych fragmentech a na starych zobrazenich ji zakryva vnejsi hradba. Hradba utrpela pozary, zejmena velkym pozarem celeho mesta roku 1517. Zrejme zejmena nasledky ohne vedly k tomu, ze bylo upusteno od udrzby vetsiny jejich bast, ktere zanikly, s vyjimkou uvedenych velkych bast se zahrocenym zaverem.Tento osud parkanove hradby nepochybne souvisi take s tim, ze nekdy kolem roku 1500, pripadne jiz v posledni ctvrtine 15. stoleti, Lounsti pristoupili k vystavbe vnejsiho, jiz tretiho hradebniho okruhu, ktery probihal take nad rekou. Byl tvoren temer 2 m silnou zdi, ktera na jizni strane vyrustala z vnejsi steny valu. Hradu v pravidelnych intervalech clenily pulkruhove, dovnitr otevrene basty. Hradba i basty byly uzpusobeny k pouziti znacne sily palnych zbrani, jimz slouzily klicove a obdelne strilny, umistene ve zdene casti, a zastresene ochozy s hrazdenymi stenami. Jedna z bast byla vysunuta bliz k mostu. Nejpozoruhodnejsi z techto bast stoji ve vysunute poloze severovychodniho narozi mesta, dochovala se vsak jen v rozsahu prizemi severni a castecne vychodni strany. K obrane zde slouzily palebne komory s dvojici strilen, ktere mely dve prustrelnice nad sebou. Dochovane otvory po drevenych tramcich ukazuji, ze horni z otvoru byly urceny pro lehci a dolni pro tezsi zbrane. V pozadi strilnovych nik byly v dolni urovni zazdeny dalsi pricne tramy, ktere nejspise slouzily upevneni (lafetazi) palnych zbrani vetsi raze a vetsich rozmeru. Pro usnadneni obsluhy techto zbrani nebo pro snazsi rozptyleni koure ze strelneho prachu zrejme slouzily vstupni otvory do palebnych komor a okno smerem do hlavniho prostoru v severni komore. Pisemne zpravy nasvedcuji tomu, ze tato severovychodni basta byla vystavena (ci ve velkem rozsahu dokoncena) az roku 1590. S vyjimkou strany nad rekou probihal pred vnejsi hradbou dalsi prikop a val.Vynikajicimi stavebnimi dily vnejsiho hradebniho okruhu byly brany. Slo o prujezdni veze, vetknute do polygonalnich plastu prostornych, tvarove ponekud neobvyklych barbakanu. Hlavni pruceli techto bran na vetsi casti plochy pokryvala bohata kamenicka vyzdoba, jejiz soucasti byly napisove desky a mestsky znak s emblemem krale Vladislava II. Jagellonskeho (W). Z obou bran je po teto strance vyraznejsi dochovana Zatecka brana, datovana napisem do roku 1500. Spise nez vezi byla tato brana plochym monumentalnim portalem, proto interiery 1. a 2. patra byly jej uzkymi chodbami, samostatne pristupnymi z kryteho ochozu barbakanu. Brana byla puvodne ponekud vyssi nez dnes a take zastreseni, dolozene zobrazenimi z 20. let 19. stoleti a znovu neprilis stastne provedene v roce 1995, neodpovida puvodnimu stavu. Reprezentativnimu ucinku pruceli brany byl podrizen i jeji fortifikacni ucel - vjezdovy portal nemel padaci most a na miste strilen byla okna s narocne profilovanym ostenim. Proto je realny predpoklad, ze brana byla chranena jeste dalsim prvkem - predbranim nebo branou predsunutou na vnejsi strane prikopu. Obvodove zdi barbakanu byly vybaveny dvema urovnemi klicovych strilen a krytym ochozem. Barbakany nenavazovaly jen na vnejsi hradbu, ale zasahovaly az k vnitrnimu prikopu nebo dokonce az k vnitrnim barbakanum. Soustava bran tak tvorila z vetsi casti koridor, schopny samostatne obrany. V dobe nejvetsiho sveho rozvoje kolem roku 1500 tedy obe hlavni mestske brany v Lounech predstavovaly slozity system o delce nekolika desitek metru.Jiz ve druhe polovine 15. stoleti byla opevnena obe lounska predmesti, zpocatku drevenou hradbou. Dolozeny jsou take predmestske brany a prikopy. Stavebni podoba techto opevneni a dokonce i jejich trasa je vsak dosti nejasna. Zda se, ze na nejohrozenejsi jizni strane byly v urcitem odstupu od predmesti vybudovana predsunuta signalni a obranna stanoviste v podobe bran ci bast.Architektonicky a vytvarny zjev hlavnich bran mesta nezastupitelnym zpusobem ilustruje tehdejsi kulturni prostredi Loun a jejich spolecensko-hospodarske postaveni. Vrcholem byla vyjimecna novostavba trojlodi farniho kostela po pozaru v roce 1517. Nadprumerne postaveni mesta ukazuje take prekvapiva dynamika vyvoje opevneni a mestskeho urbanismu v relativne kratkem obdobi od husitskych valek do nastupu Habsburku na cesky trun (1526). Druhy pas opevneni byl zahy prekonan vnejsim, tretim okruhem, jehoz vystavbu si mohl dovolit jen mensi pocet kralovskych mest v tehdejsim ceske state. Vyznamnou fortifikacni aktivitu je treba spojovat se strategicky exponovanou polohou mesta nedaleko saske hranice a s podstatnou ucasti mestanu pri domacich i zahranicnich akcich kralovskych vojsk v neklidne dobe Jiriho z Podebrad a obou kralu z rodu Jagelloncu.
ER