PT Journal
AU Pesta, J
TI Fara (byvala tvrz) v Trebotove
SO Pruzkumy pamatek
PY 2002
BP 109
EP 128
VL 9
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200202-0006.php
SN 12121487
AB Vesnice Trebotov lezi ve zvlnenem vapencovem terenu v prostoru jihozapadne od Prahy. Priblizne uprostred zastavby stoji objekt fary, byvale tvrze cp. 1. Na prikladu teto nevelke, ale vyvojove slozite budovy je mozne dolozit kontinualni architektonicky a typologicky vyvoj drobneho venkovskeho feudalniho sidla, pocinaje od vrcholne stredoveke tvrze pres pozdne goticke sidlo, renesancni zamecek, barokni rezidenci az po faru druhe poloviny 18. a 19. stoleti.V predhusitskem obdobi, patrne v dobe okolo poloviny 14. stoleti vznikla v Trebotove v navaznosti na starsi osidleni nova tvrz. Vystavel si ji zrejme nektery z bohatych prazskych patriciju, kteri si v klidnem obdobi 14. stoleti zrizovali v okoli Prahy pohodlna venkovska sidla. Nelze vyloucit, ze k prvnim (dilcim) prestavbam doslo jeste ve druhe polovine 14. stoleti za noveho majitele - Oldricha Medka z Valdeka (prislusnika postranni vetve vyznamneho ceskeho rodu).Pudorys tvrze se blizil ctverci - pravidelne reseni dispozice bylo umozneno diky plochemu, jen mirne svazitemu stavenisti. Uprostred severozapadni strany stala nevelka vstupni vezova brana, celym objemem vtazena dovnitr pudorysu tvrze. Zbytky zdiva brany se dochovaly jedine v prizemi. V jejim sousedstvi, v miste potencialne nejvice ohrozenem, stala narozni vez na ctvercovem pudorysu. Zdivo veze je dochovane dodnes do urovne prvniho patra, jeji blizsi architektonicke reseni nezname.Na protejsi strane dispozice stal trojdilny palac. Oba krajni dily palace byly sirsi, nez dlouhy stredni dil. V jihozapadnim dilu byla patrne situovana obytna svetnice ci jizba. Palac byl v celem rozsahu podsklepen, do sklepu vedla vnejsi schodiste (sije) podle nadvorni strany stredniho dilu palace. Zda byly sklepy jiz v prvni stavebni etape zaklenute nelze bezpecne zjistit. Z vysledku pruzkumu se spise zda, ze mohly byt plochostrope. Krome sklepu nezname vyskove cleneni palace. Dodnes dochovane goticke portalky v prizemi a snizenem prvnim patre nalezi zrejme az ke druhe stavebni etape.Stredoveka tvrz s trojdilnym podsklepenym palacem, vstupni vezovou branou na severozapadni strane a narozni vezi, byla jednim z obdobnych sidel bohateho prazskeho patriciatu, ktere zname ze stredoceskeho regionu. Tato nejstarsi podoba tvrze zapada do kontextu narocneji resenych venkovskych feudalnich sidel druhe poloviny 14. stoleti, stojicich na pomyslnem typologickem pomezi mezi hradem a tvrzi. Patri k rozvinutemu palacovemu typu tvrzi. Temer shodne dispozicni reseni mela tvrz ve Zbraslavicich (okres Kutna Hora), s trojdilnou palacovou budovou pri zadni strane, obdelnikovym nadvorim a vezi v narozi na celni strane. Jako analogie geograficky blizsi i vzdalenejsi se nabizeji obdobne stara jadra tvrzi v Buzicich (okres Strakonice) s velkou narozni vezi, na Kladne, v Dirne (okres Tabor) s mirne nepravidelnou dispozici a vezi v cele, v Dolnich Brezanech (okres Praha zapad) a Kurivodech (okres Ceska Lipa) s velkymi prujezdnimi vezemi v cele, v Tchorovicich (okres Strakonice), Vysehorovicich (okres Praha-vychod) a Smiricich (okres Hradec Kralove) se dvema vezemi. Jako jednodussi bezvezove tvrze palacoveho typu se nabizeji analogie v pripade Mrace (okres Benesov), Pluhova Zdaru (okres Jindrichuv Hradec) a Vlcic (okres Trutnov).Miru poskozeni objektu behem husitskych valek nedokazeme odhadnout. Nezname ani majitele v nasledujicim obdobi 15. stoleti. V prvni tretine 16. stoleti Trebotov vlastnila Magdalena z Vrtby, v letech 1540-1615 pak patricijsky rod Hovorcovskych z Kolive Hory.V pozdne stredovekem a renesancnim obdobi byla tvrz dale prestavovana. Do dnesni podoby se ustalila dispozice jizni obytne budovy. Stabilizovalo se vyskove cleneni. Pokud nebyly sklepy zaklenuty jiz drive, stalo se tak pri pozdne goticke prestavbe. Sin v prizemi stredniho dilu, pristupna sedlovym portalkem a osvetlena sterbinovitymi okenky, byla zaklenuta nizkou kamennou valenou klenbou. Sin v patre, pristupna rovnez gotickym portalkem (z pavlace) byla zaklenuta tremi poli nizke krizove bezzeberne klenby. K vybave mistnosti patril i prevet.Nad sini vzniklo nizke sypkove polopatro se sterbinovitymi otvory, pristupne patrne puvodne rovnez z pavlace. Po prave strane sine byla obytna mistnost, jejiz existenci doklada mimo jine pozustatek charakteristicke trojice oken. Zda byly jiz tehdy zrizeny i klenby ve vyskove opet odlisnych mistnostech vychodniho dilu palace, nebo zda vznikly az v nasledujicim (renesancnim) obdobi neni zcela jasne.Ve stejne nebo jen nemnoho pozdejsi dobe vzniklo (patrne ve dvou etapach) i nove vychodni kridlo mezi narozni vezi a jiznim palacem. Toto kridlo bylo patrove dvoudilne, na fasade dvorniho pruceli se dochovaly zbytky renesancni omitky s malovanou vyzdobou. Soucasne byly krizovou klenbou zaklenuty mistnosti v prizemi a patre narozni veze. Klenby ve vezi byly shodneho charakteru, jako klenby v sini v patre jizniho palace. Nove byl osazen renesancni portalek, vedouci do mistnosti v prizemi veze.V nasledujici stavebni etape vzniklo i dlouhe jihozapadni kridlo a kratke severozapadni kridlo mezi vstupni branou a zapadnim kridlem. V prizemi jihozapadniho kridla, ktere navazalo na starsi obytny dil jizniho kridla, byla zrizena jedina velka mistnost (chlevy ci staje), zaklenuta kamennou valenou klenbou. Mistnost vedle brany byla rovnez zaklenuta kamennou valenou klenbou. V patre jihozapadniho kridla byly snad mistnosti dve, spojene dvermi s byvalou obytnou mistnosti v jihozapadnim narozi. Mistnosti v patre byly z vnejsi strany osvetlene radou okennich otvoru s kamennymi zaklenky.Roku 1630 byvalou tvrz koupil zbraslavsky cisterciacky klaster. V nasledujicim obdobi byl objekt upraven na opatskou rezidenci, od poloviny 18. stoleti slouzici jako fara. Roku 1785 byl klaster zrusen a presel do majetku nabozenskeho fondu. Barokni prestavba probehla s nejvetsi pravdepodobnosti v prvni tretine 18. stoleti. Objekt behem ni v podstate ziskal dnesni podobu, protoze mladsi upravy v 19. a 20 stoleti mely jiz jen utilitarni charakter a neprinesly zadne vyraznejsi zmeny do celkove koncepce.Nejvyraznejsi zmenou (navenek) bylo sjednoceni vsech fasad na jednotnou vyskovou uroven rimsy. Vnejsi fasady byly velmi proste, hladke, clenene jen pravidelnym rytmem okennich otvoru v patre. Okna mela bud kamenna osteni s listou, nebo jen omitkove sambrany. Jizni fasada zustala v podstate beze zmeny, se stredovekym vyskovym clenenim a rozmistenim sterbinovitych otvoru. Jedinym vyraznejsim kompozicnim akcentem byl vstupni portal se zvlnenou rimsou, vsazeny do rizalitu lemovaneho dvema lizenami. Dvorni pruceli byla clenena lizenami. K jiznimu a severozapadnimu kridlu byly nove pristaveny dvorni arkadove trakty. To umoznilo symetricke reseni fasad s naznaky urcite monumentality.Dispozice prizemi nedoznala vetsich zmen. Nove zaklenut a prodlouzen byl prujezd, po jeho stranach vznikly v novem arkadovem traktu chodby. Mezi prujezdem a narozni vezi bylo zrizeno nove schodiste. Dale byla zaklenuta mistnost v jihozapadnim narozi a mistnost ve strednim dilu jizniho kridla (byvaleho palace) rozdelena prickou.Predpokladanou pavlac pri strednim dilu jihovychodniho kridla nahradil arkadovy trakt s novym schodistem, otevrenym do plochostrope arkadove chodby v patre. Do starsi dispozice patra vychodniho a zapadniho kridla byly vlozeny nove pricky, ktere vymezily ve dvornich traktech chodby. Chodby v severozapadnim a severovychodnim kridle byly spojeny sikmym prurazem skrz narozi byvale veze, takze po obvodu dvora vznikl v patre uzavreny okruh chodeb.Ve vnejsich traktech severovychodniho, severozapadniho a jihozapadniho kridla vznikly nove mistnosti, vytapene z chodeb. V severovychodnim kridle to byla kuchyne s peci a obytna mistnost (pokoj farare), v severozapadnim kridle krome noveho schodiste kaple nad prujezdem zdobena malbami a sousedni mistnost (pokoj), v zapadnim narozi sal a v jihozapadnim kridle sled mensich mistnosti. Vsechny mistnosti mely ploche omitane fabionove stropy a byly zdobene dekorativnimi malbami na stenach. Stavba byla vybavena standardnimi baroknimi okny (fragment jednoho se dochoval) a dvermi s drevenymi profilovanymi destenimi. Celek pak prekryla nova zvalbena strecha s jednoduchym krovem, tvorenym jen hambalky a krokvemi, pokrytym sindelem. Nad vstupem byla ve strese vezicka s hodinami.Datovat barokni prestavbu neumime, stejne tak nezname jejiho autora. Predpokladam, ze mohla probehnout nekdy mezi lety 1700 a 1750, pravdepodobne v prvni tretine 18. stoleti, v dobe rozkvetu zbraslavskeho klastera. Stavbu nepochybne realizoval nektery z poliru, pracujicich pro blizky klaster. V dobovem kontextu ji muzeme povazovat spise za tradicni, bez progresivnich dispozicnich ci architektonickych prvku. Duvodem pro tradicni reseni byla predevsim nutnost vyrovnat se se starsimi (predbaroknimi) konstrukcemi a dale pak snad i urcity marginalni vyznam Trebotova v ramci klasterniho majetku.Upravy v 19. stoleti byly jen minimalni a nedotkly se vyrazneji dispozice, ani vnejsiho vzhledu budovy. Objekt byl (alespon v prvni polovine 19. stoleti) ve spatnem stavu, danem dlouhodobe zanedbanou udrzbou. V prvni polovine 19. stoleti vznikla oddelenim z velke mistnosti v prizemi zapadniho kridla vozova kolna (pozdeji zrusena), pristupna nove prolomenym vjezdem v severozapadnim pruceli. Nove byly zaklenuty chodby po stranach prujezdu v prizemi severozapadniho kridla a upravy se provadely snad i v kuchynich v prizemi a patre severovychodniho kridla.Prestoze upravy v 19. stoleti neprinesly zadnou vyraznejsi zmenu do dispozice ci celkoveho vzhledu objektu, obohatily objekt o soubor kvalitnich remeslnych prvku, dodnes dochovanych. Nutne je zminit alespon dvojita okna s vnitrnimi okenicemi a mnozstvi dveri ramove konstrukce (vesmes s destenim).Upravy v prvni polovine 20. stoleti byly jiz vyslovene utilitarni. Roku 1942 vyhorelo do zakladu jihozapadni kridlo a cast severozapadniho kridla. Prestoze roku 1958 byla cast severozapadniho kridla zastresena a v 70. letech 20. stoleti dostalo provizorni pultove zastreseni i vyhorele jihozapadni kridlo, objekt dlouhodobe bez udrzby chatral.
ER