PT Journal
AU Panacek, M
   Radova-Stikova, M
TI Stanova strecha s vyhlidkovou bani domu cp. 15 Kalich v Litomericich
SO Pruzkumy pamatek
PY 2003
BP 109
EP 121
VL 10
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200301-0007.php
SN 12121487
AB Jednou z dominant mesta Litomeric je jehlancova strecha vrcholici vyhlidkovou bani, ktera korunuje mohutny mestansky dum cp. 15 vevodici jizni fronte hlavniho namesti.Dum, kteremu se podle jeho strechy rika Kalich, je do dnesni doby dochovan v castecne pozmenene renesancni podobe. Dvoupatrovy prujezdni dum na hloubkove parcele se do namesti otevira dvema pulkruhovymi arkadami loubi a sestiosym pravidelnym prucelim s mohutnym trojuhelnym stitem, kryjicim sedlovou strechu. Na miste dnesniho stitu puvodne stavalo treti atikove patro, zakoncene ctyrmi drobnejsimi stity, ktere pokracovaly i na dalsich stranach domu. Dum je vybaven radou renesancnich architektonickych prvku a bohatou umeleckou vyzdobou. Vstup z namesti zajistuje pulkruhovy sasky sedatkovy portal s figuralni a erbovni plastickou vyzdobou. Pravouhle pilirky nesouci hrebinkove klenby interieru jsou casto zakonceny piskovcovymi hlavicemi s cabrakou, plochym vlysem a profilovanou rimsou. Ve druhem patre se nalezaji bohate malovane zaklopove tramove stropy a zbytky nastenne vymalby.Dum byl jako representacni rodove sidlo vystaven Janem Samuelem Mrazem z Milesovky, hlavnim predstavitelem vyznamne, puvodne mestanske litomericke rodiny. Stavitelem byl Ambroz Balli, ktery v Litomericich pracoval jiz na vice stavbach. Na zaklade pisemnych pramenu melo k zakladni vystavbe dojit pred rokem 1576, kdy Ambroz Vlach, oznacovany Balli, zemrel. Podle historiku se vsak dokoncovani vcetne strechy s bani melo protahnout az do let 1578 nebo 1584.Vyjimecnym podnikem je charakteristicke reseni strechy domu. Za predlozenym loubim je nad stredni casti objektu vyzdvizena stanova strecha v podobe osmibokeho komoleho jehlance. Z jejiho vrcholu pokracuje osmiboka vez clenena dvema prstencovymi rimsami, nesouci polygonalni ban, zakoncenou spici s knoflikem a osazenou osmi ctvercovymi vikyri se sedlovymi striskami.Zakladem cele konstrukce je polygonalni krovova stolice, zalo_ena na prahovem rostu vyzdvizenem na ctyri pilire vyzdene nad stredni nosnou zdi objektu. Stolici stabilizuji z kazde svetove strany samostatne konstrukce, nesouci zaroven jakesi podesty. Uprostred stolice probiha hrotnice, tvorici stredove vreteno dreveneho tociteho schodiste stoupajiciho jejim vnitrnim prostorem. Plast jehlancove casti strechy nesou samostatne krokve. V casti stolice vystupujici nad stanovou strechu jsou jednotlive sloupy po obvodu spojeny ondrejskymi krizi.Ve vrcholu jsou sloupy prevazany tramovym rostem nesoucim ban. Konstrukce bane je tvorena skruzovymi ramenaty, ktere jsou propojeny rozperami, na nichz je v kazdem poli vztycena jednoducha ramova konstrukce vikyre. Ramenaty se po opsani nepravidelne krivky sbihaji ve vrcholu u hrotnice, kterou zaroven vzpiraji. Hrotnice vrcholi plechovym knoflikem a okovanou spici. Vnitrni prostor bane, jejiz stavba napadne pripomina lodni zebrovou konstrukci, vytvari dojem klasterni klenby s zebry sbihajicimi se v kruhovem svorniku. V kazdem klenebnim poli je otevrena jedna okenni luneta, zajistujici komfortni osvetleni i pohodlny vyhled ven.Krov sedlove strechy je uspornou hambalkovou konstrukci krokevniho systemu. Podelne vazani zajistuje vyspela lezata stolice. Pozoruhodnym nalezem jsou velmi caste zbytky vorarskych houzvi, dokladajici, ze surove drevo pouzite na stavbu tohoto krovu bylo do Litomeric dopraveno po Labi svazane ve vorech.Z popisu obou konstrukci a porovnani s ikonografickymi prameny vysvita, ze obe krovove konstrukce nepochazeji ze stejne doby. Zatimco stanova strecha s bani je zobrazovana stale stejne, sedlove zastreseni doznalo v minulosti pravdepodobne nekolika zmen a dnesni konstrukce neni puvodni. Tento predpoklad potvrdil dendrochronologicky pruzkum, ktery datoval skaceni dreva pouziteho na krov sedlove strechy do prelomu let 1832/33 a 1833/34. Naproti tomu zajimavejsi vysledky prinesl dendrochronologicky pruzkum u stanove strechy s bani, kde i pres zpravy pisemnych pramenu, udavajici pomerne rozsahle opravy a vymeny prvku, nezvratne prokazal, ze konstrukce je puvodni a ze drevo pouzite na tramy bylo skaceno na prelomu let 1568/69. Datace potvrdila hodnotu veze jako autenticky dochovane konstrukce a zaroven upresnila vystavbu celeho domu, kterou posouva hloubeji jiz do sedesatych let 16. stoleti.Duvodem porizeni takove vyhlidkove bane byla nepochybne renesancni aristokraticka representace stavebnika - nejvyznamnejsiho patricijskeho rodu Litomeric. Nespornym vzorem umelecko architektonicke formy litomericke strechy i pres domaci tradici stanovych strech Benedikta Rieda a jeho zaku a jeji starsi obdobu nad radnici v Pardubicich, byla oblast sousedniho Saska a uzemi na sever podel toku Labe. Nejprimejsi tvarovou analogii byla vezni ban korunujici v 16. stoleti vez zvanou Hasenturm na vevodskem zamku Hartenfels pri Torgave nad Labem. Vez vsak v roce 1599 vyhorela a jiz nebyla obnovena. Obdobna byla take nedochovana ban nad narozni vezi zamku v Drazdanech. Dosud existuje i rozmerna, temer kulova, ban nad polygonalnim rizalitem zamecke kaple Hinterglauchau u Saske Kamenice.Prvotnim mistem vzniku v te dobe modnich a vylucnych rozmernych vyhlidkovych bani, ale byla zapadni Evropa. Objevuji se na slechtickych sidlech ze zacatku 16. stoleti v Nizozemi a v Belgii v okoli Bruselu, nebo na mestskych stavbach v Mechelen, Antverpach a Lovani. Tato forma zastreseni byla v techto oblastech oblibena a pomerne bezna. Jeji rozsireni vychodnim smerem vsak bylo vyjimecnejsi a vyskytuje se pouze ojedinele na soliternich honosnych stavbach.O to vice stoupa v_znam litomericke bane jako nejvychodneji autenticky dochovaneho zastupce. Spojenim se svym stavebnikem navic doklada jeho vysoke aristokraticke ambice, nevahajici pro svou reprezentaci zvolit stavbu v Cechach vyjimecnou a v sirsim okoli vyhrazenou pouze nejvyssimu slechtickemu prostredi. Litomericky Kalich proto doklada nejen pozici mesta a jeho prednich predstavitelu ve druhe polovine 16. stoleti, ale jak tehdy, tak i dnes svou existenci jasne prekracuje ramec ceskych zemi.
ER