PT Journal
AU Ulicny, P
TI Valdstejnovo casino u Jicina
SO Pruzkumy pamatek
PY 2003
BP 121
EP 145
VL 10
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200301-0008.php
SN 12121487
AB Casino s loggii, dvorem, zahradou a oborou, je soucasti mimoradneho krajinneho konceptu, zalozeneho v jicinske kotline frydlantskym vevodou Albrechtem z Valdstejna. Mesto Jicin, ktere Valdstejn ucinil stredem sveho rozlehleho panstvi, stanovil take stredem teto kompozice. Z Valdicke brany, stojici pred prucelim kostela sv. Jakuba, byla vytycena osa kompozice, formovana lipovou aleji, ustici do nadvori pred casinem a prochazejici jim dale ke kostelu sv. Bruna (dnes sv. Josefa) kartuzianskeho klastera ve Valdicich. Zamer vybudovat letni sidlo pobliz Jicina dokladaji nerealizovane navrhy od Giovanni Pieroniho z 1. ledna a 4. brezna roku 1624. V rijnu tehoz roku Valdstejn jeste uvazoval o zalozeni stavby na miste Cerovskeho dvorce, stojiciho na ceste ke stare obore, nedlouho pote se vsak rozhodl pro dnesni misto pod vrchem Zebinem u stare Trckovske obory. Oba plany ukazuji, jak vznikla pozoruhodna kompozice monumentalniho casina s obrovitou loggii s trojkridlym a pouze jednopodlaznim servisnim dvorem. V puvodni uvaze byla situace opacna, na miste dvora mela stat nejprve ctyrkridla, pozdeji jiz jen trojkridla vila, ke ktere se v prubehu navrhovani priradilo casino, svou funkci puvodne izolovana budova. Tento rozpor funkci zrejme vyustil ve vypusteni (zredukovani) vily oproti akcentovani samotneho casina. Vystavbu arealu bezprostredne po zalozeni zrejme zastavit mor, ktery stavebni prace ochromil v urcitem obdobi v letech 1625 a 1626. Je proto pravdepodobne, ze suteren, prizemi a 1. patro casina bylo postaveno az v roce 1627. Pote byly vypracovany pozmenovaci projekty a v roce 1628 bylo provedeno posledni patro a vztycen krov. V nasledujicich dvou ci tri let byly provadeny jiz jen dokoncovaci prace. Kdo byl autorem puvodniho navrhu stejne jako zmeny projektu, neni v pramenech primo dolozeno. Stav stavby v roce 1629, kdy Giovanni Pieroni popisuje stavbu jako zastresenou a cekajici na zaklenuti 5 knizecich komnat, jednoznacne vylucuje jakykoli podstatnejsi zasah Niccolo Sebregondiho, ktery v Jicine zastaval misto stavitele po zemrelem Andrea Spezzovi az od roku roce 1630, jenz je ale literaturou povazovan za autora cele stavby. Casino, stejne jako cely krajinne koncept, tedy s nejvetsi pravdepodobnosti navrhl sam Giovanni Battista Pieroni. Asi v sezone roku 1628 byla kapacita puvodne jednopatroveho casina navysena o dalsi patro. Po prvni zmene patrne ve funkci jakehosi polopatra, po druhe bezprostredne nasledujici zmene, vsak jiz v podobe regulerniho patra, vybudovaneho na ukor patra prveho a celkove kompozice dvorni fasady. Ta byla castymi zmenami a az chaotickym posouvanim oken vyrazne pripravena o svuj puvodni harmonicky dojem. Pri prvni zmene projektu bylo take zazdeno jedine okno, kterym se obytny trakt casina oteviral primo do loggie. Obytny trakt byl rozdelen do trojice prostoru, ktere melo spojovat monumentalni ? ale nikdy neprovedene ? schodiste. Typ tohoto schodiste s volnym stredem, vynasenym prstencem sloupu byl predtim pouzivan na papezskych stavbach v Rime a cisarem Rudolfem II. na Prazskem hrade. Prace na casinu byly preruseny v roce 1632 a do Valdstejnovy smrti v roce 1634 jiz zrejme nebyly obnoveny. Stavba tak zustala nedokoncena, jeji vnitrni prostory nebyly nikdy zaklenuty a omitnuty a do okennich nik nebyla nikdy osazena zadna osteni. Z casina se stala casem sypka, vyrazne prestavena v letech 1790 ? 1791, kdy byl postaven novy krov a upravena dvorni fasada se slepymi zaluziovymi okenicemi.
ER