PT Journal
AU Pesta, J
TI Z pruzkumu domu cp. 209 ve Vrchlabi
SO Pruzkumy pamatek
PY 2003
BP 145
EP 152
VL 10
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200301-0009.php
SN 12121487
AB Dum cp. 209 stoji v severni casti historickeho jadra mesta Vrchlabi, na rohu ulic Zamecke a Husovy, sikmo naproti metskemu farnimu kostelu sv. Vavrince. V ramci organismu mesta predstavuje (resp. do nedavneho pozaru predstavoval) velmi hodnotnou a dobre zachovanou historickou architekturu.Pocatky domu jsou nejasne. Lze predpokladat, ze nejstarsi zastavba v miste kostelniho namesti vznikala v 16. stoleti za Krystofa Gendorfa z Gendorfu, ktery Vrchlabi povysil na mestecko. Jadro dnesniho domu je patrne barokni. Nejstarsi zjisteny dum mel trojdilnou dispozici s patrne roubenou, podsklepenou svetnici. V suterenu se dochovaly dva sklepy v severnim traktu pod nekdejsi svetnici, puvodne pristupne vnejsim schodistem nebo siji z namesti od severu. Na urovni prizemi se z nejstarsiho domu dochovala mistnost v severozapadnim narozi a severni cast chodby, s pozustatky otopneho zarizeni.Velka klasicistni prestavba probehla ve dvou casove oddelenych etapach. Behem starsi prestavby, kterou muzeme datovat snad do 20. - 30. letech 19. stoleti, doslo k rozsireni domu na dnesni pudorys. Dispozice prizemi ziskala vpodstate jiz dnesni rozsah, s pricnou chodbou, rohovym podloubim a se tremi velkymi mistnostmi. S vyjimkou obytne mistnosti v jihozapadnim narozi byla cela dispozice zaklenuta - severni trakt a chodba plackovymi klenbami, vstupni sin v jihovychodnim rohu valenou klenbu s vysecemi.Pod sini vznikl novy sklep, zaklenuty plackovou klenbou. Obtizneji lze identifikovat starsi klasicistni etapu v prvnim patre, zejmena po destrukcich zpusobenych nedavnym pozarem. S prvni klasicistni etapou lze ztotoznit maximalne obvodove zdivo a snad valene zaklenutou cernou kuchyni pri jizni fasade. Nelze vsak zcela vyloucit, ze patro mohlo byt jeste po prvni klasicistni etape roubene (tak jako u sousedniho domu cp. 210) a v dnesnim rozsahu mohlo vzniknout az pri druhe klasicistni prestavbe.Zanedlouho byl dum opet prestavovan. Nejvetsim zasahem byla stavba noveho schodiste, ktere propojilo vsechna podlazi. V prizemi dale doslo k dilcim upravam v prostoru cerne kuchyne (podklenuti dymniku, zrizeni noveho tahoveho komina). Rozsahlejsi byly zasahy v patre. Tehdy vznikl nejen dnesni prostor schodiste, ale patrne i cela vnitrni dispozice s racionalnim systemem pricek, ktera neodpovida ponekud nepravidelne, bezpochyby starsi dispozici prizemi. Datovat druhou klasicistni prestavbu domu neumime. Vzhledem ke stridme podobe pruceli a nizkemu sklonu strechy, stejne jako k uzivanym konstrukcim (plackove a segmentove klenby) k ni mohlo dojit ramcove okolo poloviny 19. stoleti, resp. ve treti ctvrtine stoleti.Pozdejsi zasahy z konce 19. a prvni tretiny 20. stoleti byly jiz jen nevyznamne a nezasahly vyrazneji do dispozice domu. K jiznimu pruceli byla pripojena patrne prizemni pristavba, pod niz vznikl sklipek (snad reznicka lednice?), situovany jiz mimo pudorys historickeho domu a zpristupneny portalkem v miste nekdejsiho vetraciho okenka. Dalsi zasahy do dispozice (nove pricky, kominova telesa a pod.) byly jen nepodstatne. Z roku 1925 se dochoval plan na realizovanou upravu pruceli v duchu architektonickeho tradicionalismu (arch. Hans Brath a Robert Schultz z Vrchlabi).Pozdejsi zasahy do organismu domu v dobe socialismu (rozsahem nastesti nevelke) byly architektonicky nevyznamne a vedly k ochuzeni jeho architektonickych a pamatkovych kvalit. Navzdory tomu se dum az donedavna dochoval v mimoradne autenticke podobe. Vyrazne byl narusen az poslednim pozarem, pri nemz zanikla strecha s krovem, stity, stropy a klenby v prvnim patre a vyplne otvoru. Pres uvedene poskozeni pozarem je dispozice i vnejsi podoba domu je zachovana bez vyraznejsich zmen ve stavu, ktery je vysledkem poslednich uprav ze 30. let 20. stoleti.
ER