PT Journal
AU Prix, D
TI Stredoveky mestsky kostel Panny Marie v Hlubcicich
SO Pruzkumy pamatek
PY 2003
BP 3
EP 62
VL 10
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200302-0002.php
SN 12121487
AB Po pripojeni piastovske holasicke kastelanie k drzavam Premyslovcu asi v letech 1179 - 1182 se pozornost ceskych a moravskych vladcu uprela k pohranicnim Hlubcicim. Osada byla povysena na mesto, nadana specifickym pravem, opevnena a jeji rozkvet podepren radou hospodarskych privilegii.V kralovskem meste byla pred polovinou 13. stoleti zahajena stavba noveho mestskeho kostela Panny Marie. Kostel byl projektovan jako trojlodni stavba s uzsim presbytarem a pravdepodobne uz od pocatku take s dvouvezovym prucelim na zapadni strane. Asi v letech kolem 1240 - 1250 bylo nejprve vybudovano vychodni pole severni lodi, charakteristicke jeste krizovou koncepci piliru a geneticky pozdne romanskou rostlinnou dekoraci kosovych hlavic, odvozenou z porynske a vychodofranske vyzdobne tradice 1. tretiny 13. stoleti. Ornamentalni bohata vegetabilni vyzdoba hlavic teto faze byla pomerne blizka malopolske cisterciacke architekture (predevsim kapitulni sin klastera ve Wachocku). Mistr spechal s prednostnim uzavrenim tohoto jedineho pole a ponechal neopracovanu odvracenou stranu severozapadni pripory na obvodove zdi kostela. Stavba zde byla zrejme provizorne ukoncena prepazkou. Tento detail vedl mnohem pozdeji Maxe Hasaka k vykladu geneze stavby jako puvodne baziliky z doby kolem roku 1240, prestavene na sinove trojlodi teprve v letech 1370 - 1380.V nasledujici fazi z doby kolem roku 1250 - pred 1259 prevzal stavbu pokrocilejsi mistr, ktery provedl postupne radu zmen. Nejdrive dokoncil jizni trictvrtepilir pri viteznem oblouku, kde na archaickych kosovych hlavicich vytesal paralelne kladeny listovy dekor, vychazejici ze stredoevropske socharske tradice 2. ctvrtiny 13. stoleti. Dale dobudoval obvodove zdivo vychodniho pole jizni lodi s kruzbovym oknem, nachazejicim se puvodne ve vychodni zdi. Jeho dilem bylo take vztyceni vychodniho volneho pilire v jizni arkadove rade. Tento pilir ozdobil v hlavicovem pasu svym typickym vegetabilnim "herbarovym" dekorem, tvorenym jednotlivymi izolovanymi listky polozenymi v rade vedle sebe. Zda se, ze teprve nasledne pristoupil k zalozeni zbyvajicich piliru trojlodi. Jejich tvar totiz oproti zamerum prveho mistra radikalne zmenil z krizoveho v osmiboky. Rezignoval tak na obvodovych zdech na klenebni pripory. Po zdobeny hlavicovy pas vsak dovedl jen vychodni pilir v severni arkadove rade. Nasledne zaklenul vychodni pole severni lodi vysoce vzdutou krizovou klenbou s rane gotickymi zebry. Po dalsi uprave projektu pak nizsimi klenbami se shodnymi zebry zaklenul take vychodni pole jizni a hlavni lodi, cimz vytvoril liturgicky pouzitelny prostor, do nehoz mohly byt preneseny bohosluzby. Nove osmiboke forme piliru prizpusobil zapadni strany nosnych clanku klenby na rozhranni vychodnich a strednich poli bocnich lodi. Pravdepodobne jeste tento mistr zahajil stavbu ostatniho obvodoveho cihelneho zdiva strednich a zapadnich poli a zapadniho dvouvezoveho pruceli v nepravidelne vendicke vazbe. Bylo vsak vyzdeno pouze do vyse asi 2 - 3,5 m, pricemz nebyly osazeny do vynechanych otvoru vstupni portaly. Na obvodovych zdech bocnich lodi, v planovanych podvezich a v mezivezi byly patrne jiz v teto etape zalozeny svazkove a koutove pripory, opet pozmeneneho profilu.Tento druhy mistr osazenim vysoke pripory s kosovou hlavici v jihozapadnim koute jizniho volneho krizoveho pilire definitivne rozhodl jiz ve starsi etape sveho pusobeni v Hlubcicich o sinove podobe trojlodi, kterou dale respektoval vyskou hlavicovych pasu a formou nosnych prvku kleneb na obvodovych zdech. Zamer vystavet v Hlubcicich kratky trojlodni sinovy kostel s dvouvezovym prucelim tedy spada do doby kolem roku 1250. Archaicka forma osmibokych piliru, vegetabilni vyzdoby kosovych hlavic, vzdute klenby vychodniho pole severni lodi a cela rada dalsich souvislosti jednoznacne ukazuji, ze sinova koncepce v Hlubcicich predchazela vlnu rozmachu sinovych trojlodnich prostoru iniciovanou kolem roku 1243/44 zahajenim stavby trojlodi kostela sv. Alzbety v hesenskem Marburgu. Pritom se sinovymi kostely hesensko-vestfalske geneze je v literature spojovano prosazeni tohoto prostoroveho utvaru v ceskych zemich a ve Slezsku. Tuto tezi sice lze i nadale akceptovat, je vsak treba prijmout, ze uz pred prunikem hesensko-vestfalske sine do ceskych zemi a do Slezska zde existovala vyvojove nezavisla starsi skupina sinovych staveb, poucena nekterymi vestfalskymi principy z 1. tretiny 13. stoleti jen zcela okrajove a zprostredkovane. Krome mestskeho kostela v Hlubcicich k ni patri jeste sinove trojlodi mestskeho kostela sv. Jakuba a sv. Mikulase v Jihlave, budovane patrne kratce po roce 1243. Prestoze stavbu zasahl pozar, po kterem zrejme byl v letech 1256 - 1257 prestaven presbytar, je zrejme, ze zamer vystavet kratke sinove trojlodi se zapadnim dvouvezovym prucelim a s osmibokymi mezilodnimi piliri byl v Jihlave konstituovan jiz nekdy kolem roku 1250. Stalo se tak soubezne s Hlubcicemi, s nimiz Jihlavu poji rada analogii. Neni to jen shodna kompozice sinoveho trojlodi, dvouvezoveho pruceli nebo archaicke osmiboke pilire, ale take mimoradny zajem ceskeho krale na podpore rozvoje mesta. Prave Hlubcice a Jihlava ziskaly do znaku puvodne ceskeho dvouocaseho lva a prave jejich specificka mestska prava byla aplikovana v sirokem okruhu okolnich mestskych fundaci.Patronatni pravo jihlavskeho mestskeho kostela nalezelo zelivskym premonstratum. Je proto mozne, ze prave bili mnisi sehrali urcitou roli pri vzniku projektu jihlavskeho i hlubcickeho mestskeho kostela. Radu totiz v zapadnich Cechach nalezelo opatstvi v Teple, ktere koncem 12. stoleti zalozil velmoz Hroznata. Po jeho smrti v roce 1217 vsak nad klasterem prevzali zastitu cesti kralove a prave Vaclav I., ktery stal za rozkvetem Jihlavy a v jehoz osobe muzeme tusit iniciatora novostavby hlubcickeho kostela, se v roce 1232 zucastnil slavnostniho sveceni tepelskeho chramu. Klasterni kostel v Teple byl pritom nejstarsim ceskym monumentalnim sinovym trojlodnim kostelem s dvouvezovym zapadnim prucelim a jeho uloha pri sireni sinoveho prostoru v ceskych zemich byla zrejme podstatne sirsi nez lze vycist z ceske odborne literatury. Podstatne ale je, ze v Teple nachazime vice nez jen obecny vzor pro prostorovou koncepci mestskych kostelu v Jihlave a v Hlubcicich. Stejne jako v Hlubcicich doslo i v Teple v prubehu postupne vystavby k nahrazeni krizovych piliru osmibokymi. Take zde se zmena odehrala pomerne razantne pomoci jinak vzacne dochovane symbiozy obou tektonickych soustav na jedinem nosnem prvku na obvodove zdi trojlodi. Rovnez v dvouvezovem pruceli tepelskeho chramu muzeme spatrovat predobraz hlubcickeho a jihlavskeho dvouvezi. Protoze sinove trojlodi klasterniho kostela v Teple (mezi 1197 - 1232) je v literature vcelku spolehlive odvozovano od sinoveho chramu premonstratu ve Walderbachu a ten zase od falckych sinovych kostelu v Rezne, Kastlu, Venedigu u Nabburgu a Prullu, pochazejicich jeste z 12. stoleti, muzeme take genezi dispozicniho usporadani kostela Panny Marie v Hlubcicich pokladat za pozdni ozvuk falcko-zapadoceske pozdne romanske architektury, respektive jeji transformace v rane goticke stavby. Vliv hlubcickeho sinoveho chramu na dalsi mestske kostely v sirokem prostoru moravsko-slezskeho pomezi ve 2. polovine 13. a pocatkem 14. stoleti pak byl znacny (napr. Opava, Ratibor, Zory, Krnov, Bruntal, Unicov) a castecne jeste ovlivnil take podobu zamysleneho zapadniho dvouvezoveho pruceli mestskeho kostela sv. Martina ve slezskem Javore.Realizace hlubcickeho sinoveho trojlodi vsak kolem roku 1259 ustrnula a prace se presunuly na presbytar. Zde byl opet tektonicky aparat stavby modernizovan pod vlivem Porynim transformovanych impulsu klasicke francouzske katedralni gotiky. Trojlodi bylo dokonceno v obvodovem zdivu teprve v etape kolem roku 1270/75 - 1300. Kolem roku 1275 - 1280 byl teprve osazen zapadni portal s vyzralym naturalistickym vegetabilnim dekorem hlavic, velmi blizky zapadnimu portalu zanikleho kostela sv. Marie Magdaleny v blizke Osoblaze. Patrne vzapeti, snad kolem 1280 - 1285, nasledovalo osazeni jizniho a severniho portalu trojlodi. Zejmena severni portal bez hlavic byl ve stredoevropske architekture stylove pokrocilym prvkem, soucasnym s porynskou architekturou (napr. kostel sv. Stepana v Mohuci). Mistri zapadniho a jizniho portalu se svymi pomocniky jeste dokoncili velmi kvalitni rostlinnou vyzdobu zapadnich osmibokych piliru v trojlodi a hlavicovych pasu na rozhranni vychodnich a strednich poli bocnich lodi sine. Potom vsak nejlepsi sochari rozestaveny hlubcicky kostel opustili a mistr jizniho portalu odesel do Ratibore na stavbu hradni kaple sv. Tomase z Canterbury. V teto etape doslo ke zmene cihelne vazby ve zdivu a vendickou vazbu vystridala goticka.Vyzdobu hlavic pripor na obvodovych zdech trojlodi ve stredni a zapadni pasazi sine dokoncili mene zdatni sochari nekdy kolem let 1290 - 1300. V mezivezi a obou vysokych podvezich vsak jiz resignovali na reliefni ornamentiku a hlavice pripor zde ponechali nezdobene. V jejich dile pak doslo kolem roku 1300 k dalsi zmene, kdyz dosavadni vyzlabeny profil prizednich zeber nahradili na arkadovych zdech pulhruskovym a puvodne zamyslena hmotna hruskova zebra zamenili za podobny, ale mnohem stihlejsi profil. Tito stavitele se museli vyrovnat se starsimi statickymi potizemi objektu. V ramci zaklenuti sine doslo nejprve k rekonstrukci rane gotickych kleneb ve starsich trech vychodnich polich. Ve vychodnich polich severni a hlavni lodi byla dilem vymenena rane goticka klenebni zebra za poklasicka, hruskova a soucasne byly rubovymi cihlovymi skorepinami sanovany zhruba poloviny starsich kleneb vychodnich poli hlavni a jizni lodi. Navazne pak konecne doslo k zaklenuti zbyvajicich strednich a zapadnich poli sine, mezivezi a severniho podvezi. Zda se, ze klenba jizniho podvezi, kde byla osazena starsi prizedni zebra, vsak nebyla provedena.Prace na zapadnim dvouvezi nad urovni trojlodi se naplno rozebehly teprve po roce 1300. Prednostne byla stavena jizni vez, jejiz nejvyssi patro s pokrocilymi poklasickymi kruzbami vzniklo patrne koncem 20. nebo v prubehu 30. let 14. stoleti. S neprilis velkym zpozdenim pak nasledovala dostavba severni veze, zrejme hotova pred rokem 1349. Stavebni prace na kostele uzavrelo zrizeni letneru tesne pred rokem 1349 (v mezidobi 1272 - 1278 postoupil cesky kral Premysl Otakar II. patronatni pravo kostela johanitum z blizkych Hrobniku, kteri severne od kostela vybudovali radovou komendu s farnim dvorem), dostavba jizni predsine, s niz se pocitalo uz od pocatku a nekdy v prubehu 2. poloviny 14. nebo v 15. stoleti pristavba sakristie o trech polich krizovych kleneb k severnimu boku starsiho presbytare. Nasledne se stavebni prace presunuly na hrbitov pri kostele, kde byl vystaven podelny karner sv. Fabiana a Sebestiana.
ER