PT Journal
AU Razim, V
TI Dolni palac hradu Zebraka. Nekolik poznamek k problematice drevem zateplenych prostor ceskych hradu
SO Pruzkumy pamatek
PY 2003
BP 63
EP 85
VL 10
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200302-0003.php
SN 12121487
AB Tzv. Dolni palac hradu Zebraka na Berounsku patri k vyznamnym obytnym stavbam ceskeho stredoveku, dosud mu vsak nebyla venovana blizsi odborna pozornost. Prilezitost k podrobnemu pruzkumu prinesla nedavna citliva konzervace zriceniny palace, pri niz bylo mozno zdivo zkoumat a dokumentovat z leseni.Nejzajimavejsi soucasti stavby jsou pozustatky srubem vylozene mistnosti v 1. patre. Jejich vypovidaci hodnota z hlediska neobvykle podoby a postupu vystavby drevene konstrukce je natolik vyjimecna, ze vyzaduje podrobnou prezentaci. Jiz delsi dobu jsou prave takto vybavene prostory predmetem zvyseneho zajmu odborne verejnosti v souvislosti s problematikou zpusobu vytapeni obytnych staveb ruznych socialnich prostredi. Srubem ci jinou drevenou konstrukci zateplene prostory byvaji osvetleny okennimi otvory s ven rozevrenymi spaletami, symetricky seskupenymi ve dvou radach nad sebou. Zvlaste v prostredi venkovskych staveb se existence hornich z takto seskupenych okennich otvoru casto spojuje s funkci tzv. dymne jizby, z niz tudy unika kour z topeniste. S uvedenymi skupinami oken se vsak az do stredoveku setkavame take na hradech, jejichz obvykly relativne vysoky standard bydleni s existenci dymnych prostor prilis nekonvenuje. Je tedy k diskusi, proc se presto uvedene okenni seskupeni v tomto prostredi uplatnovalo, zda byl skutecne sledovan ucel odvodu spalin, nebo slo o pretrvavajici tradici bez funkcniho smyslu ci zda horni otvory prispivaly pouze k osvetleni. Tato otazka je zvlaste nalehava u staveb, kde jsou stopy ci naznaky nekdejsi existence neprimeho vytapeni mistnosti. Pruzkum a hodnoceni tzv. dolniho palace na Zebraku vedl k pokusu prispet take k reseni uvedene otazky, nebot nazorove spektrum je stale velmi siroke.Kralovsky hrad Zebrak byl zalozen asi na prelomu 13. a 14. stoleti na protahle ostrozne, obtekane potokem. Ostrozna je vybezkem podstatne vyssiho Zameckeho vrchu, na jehoz konci v sousedstvi Zebraka stoji hrad Tocnik. Neprilis vyrazne relativni prevyseni hradu Zebraka nad okolni teren kompenzovaly z obranneho hlediska prudke svahy hradni skaly a moznost vybudovat vodni zdrze v tesnem potocnim udoli.Tzv. dolni palac neni soucasti jadra hradni zastavby na hrebeni ostrozny, ale je vysunut do prudkeho svahu jihozapadni casti jejiho zaveru. Vystavba budovy byla zjevne velmi rasantnim zasahem do predchoziho planu hradu, nebot pritom bylo zcela prolomeno a v dlouhem useku zlikvidovano obvodove opevneni, ktere zde probihalo. Palac tak zaujal polohu, ktera byla oproti hradnimu jadru podstatne niz. Presny pudorys palace nezname, nejspise vsak slo o pravidelny obdelnik. Dochovane jihozapadni narozi palace je svazano z piskovcovych kvadru s vyrazne plastickou bosazi, jez byva pokladana za charakteristicky stylovy projev tzv. dvorske huti krale Vaclava IV. (vladl v letech 1378-1419), ktery byl take stavitelem hradu Tocnika.Hlavni prostora palace byla v 1. patre. Mistnost byla osvetlena ctyrmi okny ze zapadni strany, nelze vsak vyloucit, ze dalsi okna byla na jihu a pripadne take na vychode. Na severu mistnost vymezuje vnitrni delici zed budovy. Uvedena zapadni okna jsou seskupena v symetricke formaci, tri dole a jedno nahore, vsechna pritom nalezi jedinemu podlazi. Typove jde o okna charakteristicka pro drevem zateplene mistnosti, s ven vyrazne rozevrenymi spaletami, stoupavymi segmentovymi zaklenky a ve stejnem smeru sklonenymi parapety. Roubena konstrukce interieru mistnosti zanikla pozarem, zachovaly se vsak po ni velmi zretelne stopy, zejmena v podobe otisku v malte, jez se pri stavbe rozlila mezi zdivo a drevene kulace. Podle techto stop lze pomerne spolehlive rekonstruoval podobu vydrevy i postup jeji stavby. Zdivo palace bylo staveno soucasne, respektive v nejuzsi casove navaznosti na konstrukci srubu. Po ulozeni podlahovych tramu byla na ne v kolmem smeru nakladena prkna, jejichz nektere konce polozene na ustupcich v sile zdiva zustaly vyrazne otisknuty ve zdivu. Teprve pote byl sestaven spodni, zakladovy ram roubeni, znatelne mohutnejsi a konci tramu hloubeji zasahujici do zdiva nez dalsi nasedajici vrstvy. Jeho krajni tramy pri jizni a severni stene mistnosti jasne prekryvaji do zdiva zapustene konce podlahovych prken. Na dvou mistech zapadni strany se ve skvire mezi zakladovym ramem a prkny podlahy dochovaly v malte otisky cel fosen, jejichz smysl je nejasny. Nelze rozhodnout, zda tyto fosny probihaly po podlaze napric celou mistnosti, a slouzily napriklad k upevneni nejake vybavy interieru, nebo slo jen o kratke prvky, souvisejici s detailnim provedenim zapadni steny.Zejmena v jihozapadnim koute mistnosti lze dobre sledovat provazani vzajemne kolmych tramu roubeni az do urovne shodne s patkami zaklenku oken. Nad touto urovni jiz otisky cel tramu nenachazime a prukazne zde ani nebyly. Povrch zdiva je zde napadne nerovny a namisto pudorysneho praveho uhlu je v koute spise nepravidelne zaobleni. Takto utvarena cast jihozapadniho koutu dosahuje vysky zhruba 140 cm a teprve v jeho zbyvajici partii az ke korune zdiva jsou licove kameny pecliveji kladene. Povrch zapadni steny nad trojici oken jiz nevykazuje stopy vydrevy mistnosti, zaroven je vsak pomerne nerovny, odlisny od obvykle licovaneho zdiva. Prestoze je zdivo nad okny dochovano do znacne vyse, nejsou zde stopy konstrukce stropu. Naproti tomu se tu dochovaly zbytky ctyr tramu, tri na zapadni a jeden na jizni strane, ktere puvodne presahovaly nejen vnitrni, ale take vnejsi lic obvodoveho zdiva. Relativne nevelka sila tramu a velke mezery mezi nimi nesvedci o tom, ze by puvodne tvorily stropni konstrukci.Uvedene detaily lze nejspise interpretovat nasledujicim zpusobem: Roubene steny mistnosti dosahovaly od podlahy pouze do urovne patek zaklenku trojice oken. V uvedene urovni ze svislych sten vyrustala nejspise neckova nebo klasterni klenba, pripadne sikme nabehy (fabiony) vyvyseneho stropu (zrcadlova klenba). Roubeni z klad zde vsak patrne vystridalo prkenne bedneni v tramcove kostre. Vzhledem k udane vysce paty teto klenby musela byt v miste horniho okna provedena melka klenebni vysec. Existenci takoveto klenby lze vysvetlit smysl uvedenych zbytku ctyr tramu. At jiz slo o samostatne kratke prvky nebo o vzajemne se protinajici dlouhe tramy, pomahaly zrejme vynaset klenebni (stropni) konstrukci. Vnejsi lic obvodoveho zdiva budovy tyto tramy patrne presahovaly proto, aby zde mohly byt zakonceny svislymi prilozkami (zavlacemi). Postupem vystavby klenby muzeme rovnez zduvodnit uvedene anomalni vlastnosti vnitrniho lice zdiva nad okenni trojici. Nedbale licovane zdivo nad okny postacovalo, nebot bylo skryto za rubem klenby, a nepeclive provedeny styk jizni a zapadni steny zrejme souvisi s tim, ze zednici za nabehem klenby nemeli pro svou praci dostatek manipulacniho prostoru. Teprve ve vyssi urovni, kde bylo sikmo stoupajici narozi rubu klenby vice vzdaleno, mohli kout vyzdit presneji.Na severni strane mistnosti se dochoval otvor, kterym se jiste prikladalo do kachlovych kamen, ktera zde stala. V sousedni mistnosti byla nejspise kuchyne. Zustava otazkou, zda mel palac jeste dalsi podlazi a jakym zpusobem byl zastresen. Existence vycnivajicich koncu pomocnych tramu uvazovane klenby na fasadach pravdepodobne nasvedcuje nutnosti jejich ochrany pred povetrnosti, napriklad prostrednictvim predstupujiciho polopatra.Podle dendrochronologicke analyzy byly tramy uzite pri stavbe palace skaceny v zime 1424/1425, tedy po smrti vyse zmineneho krale a v prubehu intenzivni faze husitskych valek. Rozbor pisemnych pramenu vyustil v zajimavou hypotezu, ze palac nebyl urcen k beznemu obyvani, ale byl vystaven za ucelem poradani sjezdu zastupcu znepratelenych politickych stran o Vanocich 1427. Zastavnimi drziteli hradu Zebrak a Tocnik tehdy byli vyznamni predaci ceske katolicke slechty Hanus a Fridrich z Kolovrat. Timto zpusobem lze vysvetlit izolovanou polohu palace v nevyhodne poloze na okraji hradniho arealu (obava ze zrady) i neobvykle velke rozmery roubene vytapene mistnosti, ktera zjevne nebyla urcena k soukromym ucelum drzitelu hradu.Pokud jde o otazku zpusobu vytapeni drevem zateplenych mistnosti na hradech, je dolni palac na Zebraku cenny dokladem neprimeho vytapeni ze sousedni mistnosti pomoci kachlovych kamen. Autor pak rozborem dalsich prikladu z ceskych zemi a jejich nejblizsiho okoli (drevem vylozena mistnost v romansko-gotickem palaci na hrade Ruttenstein v Hornim Rakousku, ktera obsahovala blize nezname otopne zarizeni, z nehoz unikal kour specialnim kominovym otvorem) dospel k zaveru, ze charakteristicke trojuhelne seskupeni oken drevem zateplenych mistnosti na hradech nejspise nesouvisi s principem dymne jizby, ale se snahou o optimalni osvetleni. Z duvodu tepelne izolace byla totiz tato okna na strane interieru co nejmensi.
ER