PT Journal
AU Nachtmannova, A
TI Kostelec nad Cernymi lesy v ere Smirickych. Provoz a vybaveni renesancniho zamku
SO Pruzkumy pamatek
PY 2003
BP 87
EP 102
VL 10
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200302-0005.php
SN 12121487
AB Cilem teto stati je poskytnout pohled na kazdodenni zivot, provoz a vnitrni zarizeni renesancniho zamku v Kostelci nad Cernymi lesy na pocatku 17. stoleti. Umoznuje to soubor nekolika pramenu, z nichz nejvyznamnejsi je tzv. Zlata kniha - obsahly urbar panstvi Kostelec. Jedna se knihu shrnujici nejen poddanske povinnosti, ale sepisujici veskery dominikalni majetek na panstvi. Soucasti je take velmi podrobny popis kostelckeho zamku a jeho vnitrni dispozice. Druhym pramenem jsou pozustalostni inventare vznikle pri predavani fideikomisu v letech 1611, 1618 a 1621.Smiricti byli na pocatku 17. stoleti jednou z nejvyznamnejsich a nejbohatsich slechtickych rodin v Cechach, prestoze patrili k rodum s nejkratsi historii. Prvni zminky o nich pochazeji z konce 14. stoleti, do panskeho stavu byl povysen az Jaroslav ze Smiric, ktery take roku 1558 koupil panstvi Kostelec a zacal s prestavbou tamniho zamku. Za stavovskeho povstani stal tento protestansky rod na mocenskem i majetkovem vrcholu, ale take na konci sve existence. Posledni muzsky clen rodu zemrel v roce 1619, jeho sestra byla nucena po Bile hore emigrovat.Prestavba zamku trvala po celou druhou polovinu 16. stoleti a postupne vznikl celek sestavajici z vlastniho zamku - ctyrkridle budovy s naroznimi vezemi kolem ctvercoveho nadvori - doplneneho o podkovite predzamci se vstupni branou uprostred.Renesancni zamek musel plnit nekolik funkci: byl sidlem majitele a musel poskytovat dostatecnou ubytovaci a provozni kapacitu pro rodinu pana, jeho dvur a hosty. Slouzil i reprezentaci panske rodiny a sidlila zde sprava panstvi. Opomenout nelze ani funkci obrannou, ktera vsak v teto dobe jiz ztracela na vyznamu. Vsechny funkce se navzajem prolinaly a neni mozne je zcela oddelit.Pro ubytovani majitele a jeho rodiny byly vyhrazeny mistnosti v prvnim patre druheho nadvori, v prizemi bydlel hejtman panstvi, divky fraucimoru a dalsi personal. Nizsi dvorane a sluzebnictvo obyvali budovy predniho nadvori, kde byla soustredena take vetsina provoznich mistnosti.Kazdy clen rodiny a dvora mel k dispozici jakousi "obytnou bunku" sestavajici z vytapeneho pokoje, nevytapene komory a zachodu. Pokoj slouzil k dennim aktivitam a byl zarizen stoly, ruznym sedacim nabytkem a vyzdoben obrazy. V komore se spalo a ukladaly se tam nejruznejsi osobni veci - obleceni, lozni pradlo, knihy, sperky, klenoty apod.Nizsi personal spal v komorach pro vic lidi opatrenych spolecnym zachodem.Mistnosti, ktere nebyly trvale obyvane (a tech byla vetsina) slouzily jako hostinske pokoje a jakasi skladiste, kam se po desitkach kusu ukladaly periny, stolni a lozni pradlo, cinove nadobi, koberce, nepotrebny nabytek apod.Hlavnim "obyvacim pokojem" a soucasne jidelnou rodiny byla "taffelstuben" - mistnost v prvnim patre jizniho kridla druheho nadvori, hned vedle panovych pokoju. Zde se rodina schazela ke spolecnemu jidlu a zabave, odehravaly se tu dvorske ceremonialy a prijimali hoste. Tomu odpovidala reprezentativni vyzdoba i luxusni vybaveni.V zamku byly take specializovane mistnosti, napr. knihovna a zbrojnice.Spolecenskym prilezitostem a reprezentaci bylo vyhrazeno druhe patro vychodniho kridla druheho nadvori, kde se nachazela hodovni sin a "palac" - hlavni reprezentativni mistnost slouzici zejmena k tanci.Provozni cinnosti se soustredovaly v prizemi druheho nadvori a v predzamci. Na druhem nadvori se nachazela hlavni zamecka kuchyne, jidelna dvoranu a personalu se spolecnymi zachody, pradelna a ruzne skladovaci prostory. Na ne navazovaly podzemni sklepy k ulozeni potravin a vina.V prizemi predniho nadvori se nachazely hlavne staje pro kone a obytne prostory celedi, ktera o kone pecovala. S tim souvisela take kovarna a dve studne na pitnou a uzitkovou vodu.Predzamci obyval take blize neurceny pocet dalsi celedi a sluzebnictva. Predevsim se tu vsak v prvni patre a v patrech veze nad branou nachazely kancelare spravy panstvi a byty uredniku.Tesne vedle vstupni brany bylo umisteno vezeni pro neposlusne poddane, druhe "tezsi vezeni" se nachazelo pod klenutim mostu k druhe brane.K obrane zamku slouzily zejmena prikopy, ktere obklopovaly cely zamek i predzamci a byly preklenuty dvema mosty, a strilny, jimiz byly zejmena na predzamci opatreny temer vsechny mistnosti.Urbar "Zlata kniha" umoznuje v kombinaci s pozustalostnimi inventari ojedinely pohled do zarizeni a provozu renesancniho panskeho sidla, otazkou vsak zustava, do jake miry lze poznatky zde ziskane zobecnit. V literature byla zatim venovana znacna pozornost vybaveni reprezentativnich a obytnych panskych mistnosti na ruznych zamcich, ale o hospodarskem zazemi sidla, jeho napojeni na slechticky velkostatek a o kazdodennim provozu toho zatim vime jen velmi malo.
ER