PT Journal
AU Podrouzek, K
TI Mons Calvus u Ceske Lipy, poustevna s kapli Nejsvetejsi Trojice
SO Pruzkumy pamatek
PY 2003
BP 168
EP 171
VL 10
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200302-0008.php
SN 12121487
AB Poustevnu s kapli Nejsvetejsi Trojice, Panny Marie a morovych patronu sv. Rocha, sv. Sebestiana, sv. Rozalie zalozili v roce 1714 na vrchu Mons Calvus (297 m.n.m.), zapadne od Ceske Lipy ceskolipsti mestane, barvir Gabriel Patz a mestsky chirurg Julius Frantisek Malzer, jako podekovani za odvraceni moru v roce 1713. Vystavena kaple byla zdena, s kratkou obdelnou lodi a petibokym zaverem. Kapli zrejme projektoval Giuseppe Abondio, ktery provadel i stavby augustinianskych konventnich kostelu v Ceske Lipe a v Bele pod Bezdezem. Abondiove pochazeli z Italie, na Male Strane v Praze se usadili ve druhe polovine 16. stoleti.U kaple byla vystavena drevena poustevna. V letech 1714 - 1742 zde poustevnicil Jakub Gorner, v letech 1742 - 1756 Jan Michel Kramer. Na jeho misto nacas prisel frantiskansky terciar Frantisek Selz. Pro nemravny zivot byl zahy z poustevny vypuzen. Poslednim poustevnikem na Mons Calvus byl Konrad Frosh. Poustevnici byli vydrzovan z rocnich uroku jistiny nadace 300 zlatych, zalozene v roce 1746 vdovou Annou Dorotou Patzovou a privydelavali si kostelnickou sluzbou v ceskolipskem mestskem kostele Narozeni Panny Marie.Mnozstvi poutniku prichazelo na Holy vrch (Kahlenberg) predevsim k zaslibnym poboznostem, jak dokladaji nalezy cetnych devocionalii. Poustevna zanikla josefinskou reformou v roce 1782, poutni misto bylo zruseno reformou v roce 1785. V roce 1814 opustena kaple vyhorela. Pri parkovych upravach Holeho vrchu bylo torzo kaple v roce 1885 promeneno ve vyletni restauraci. Na hrazdenych stenach vyhlidky byly vymalovany scenerie z blizkeho okoli, doplnene znaky ceskolipskych spolku a vlasteneckymi citaty.V 50. letech 20. stoleti byla restaurace uzavrena a budova lezici na okraji mesta i zajmu na konci 80. let zcela zdevastovana. Proces archeologizace obnazil puvodni zdivo barokni kaple. Dochovane relikty zdiva si zasluhuji ochranu nejen pro svou historickou vypoved. Torzalni architektura je krajinotvornym prvkem, ktery umoznuje identifikaci cloveka s mistem i s jeho vlastni minulosti.
ER