PT Journal
AU Macek, P
TI Za pani docentkou Radovou
SO Pruzkumy pamatek
PY 2004
BP 1
EP 2
VL 11
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200401-0001.php
SN 12121487
AB V tomto roce jsme se rozloucili s pani docentkou Ing.arch.Miladou Radovou-Stikovou. Urcite veci nas nejdrive zaskoci a skutecna tiha na nas dolehne az pozdeji, v dobe,kdy vicenasobne prozivame takovouto velkou ztratu.Pani docentka byla prikladem cloveka, ktery zasvetil cely svuj zivot vede, v jejim pripade historicke architekture. Nezabyvala se vsak pouze vysoce odbornym badanim, soucasne se maximalne snazila svuj milovany obor priblizit dalsim zajemcum, zaujmout pro nej radu zacinajicich i pokrocilych historiku architektury.Vedecka cinnost pani docentky byla pevne spojena s Ceskym vysokym ucenim technickym, respektive s fakultou architektury, se kterou nedilne souvisi temer veskera jeji cinnost.Jiz tesne po 2. svetove valce se zde stala vlastne prvni asistentkou profesora Stefana. Byla to prave ona, ktera stala po jeho boku a sdilela s nim nasledujici obtiznou a neutesenou dobu.Jeji vlastni zivotni zajem se brzy vyhranil a smeroval k hlubsimu poznani stredoveke architektury, kterou vsak od pocatku zcela organicky a v duchu progresivnich pristupu spojovala se stavitelstvim. Zde mela zrejme vyznam valecna epizoda, kdy se pri totalnim nasazeni zabyvala statikou, kterou dokonce na CVUT posleze kratce vyucovala. Snad prave takovato zkusenost sehrala zasadni roli v jejim chapani architektury ne jako pouhe formalni struktury, ale stavitelskeho dila jako takoveho, ve veskerem rozsahu i problematicnosti. Prvni dila pani docentky byla zasvecena romanskemu umeni, kde se od umeleckohistorickeho pristupu venovaneho doksanske romanske huti (ve spolupraci s A. Merhautovou-Livorovou) brzy po- sunula ke zkoumani obytnych objektu, coz byl posleze jeden z jejich hlavnich a celozivotnich zajmu. Zde se jiz snoubil zajem o umeleckou podobu stavby s posuzovanim dispozice, komu nikacnich vazeb, vytapeni, s uvahami o roli stavebnich konstrukci a podobne. Dalsim celozivotnim zajmem pak byla pozornost venovana sklipkovym klenbam, jako jednomu ze zakladnich znaku pozdne goticke a rane novoveke architektury, opetovne spojenemu se sledovanim casto odvaznych stavebnich postupu. Toto tema vyrostlo z uzkeho propojeni se zajmy manzela ing. arch. Oldricha Rady, jehoz pozornost se obracela ke klenebnimu umeni,k jeho vyznamovym a konstrukcnim otazkam. Z techto aspektu posleze vykrystalizovala pozoruhodna kniha, jejiz metodicka rovina je vysoce prinosna. Jiz obsahly katalog presahujici hranice nasi zeme je souborem faktu, ktera nelze pri badani zadnym zpusobem obejit. Zajimava je rovnez snaha najit spojitosti nejen s obecnym dobovym stylovym zamerenim, ale soucasne i s casovymi presahy a dalsimi navaznostmi.Na zaver teto casti si nedopustim jednu poznamku. Jedna se o takzvane "vojtesske" kostely, tedy sakralni stavby spojovane s pusobenim tohoto svetce, pripadne obecneji s prislusnym rane stredovekym obdobim. Starsi literatura je takto bezne pojimala a az pani docentka velice jasnym a pusobivym clankem dolozila jejich podstatne mladsi puvod, nekdy dokonce posunuty az do 16. stoleti. Domnivam se, ze ji muselo v jejim vnejsimi vlivy vynucenem ustrani mrzet, jak byla tato teorie prechazena nekdy az s provokativnim nezajmem. Dnes se kupodivu jiz ve vice publikacich hovori o mladsim puvodu mnoha staveb ci stavajici studenti s udivem konstatuji, jak mohly byt nektere uvedene stavby vubec nekdy povazovany za tak stare.
ER