PT Journal
AU Kibic, K
TI Ke stavebni historii kostela sv. Vaclava v Bratcicich
SO Pruzkumy pamatek
PY 2004
BP 92
EP 102
VL 11
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200401-0006.php
SN 12121487
AB Predmetem prispevku je vysledek celkoveho pruzkumu kostela sv. Vaclava v Bratcicich u Caslavi. Podnetem a motivaci k provedeni pruzkumu byl zajem o zachovani cennych stredovekych omitek na prucelich lodi a presbytare kostela pri jejich zamyslene obnove. Pruzkum mel charakter operativni dokumentace, cilem bylo priblizne urceni rozsahu stredovekych vrstev a hlubsi poznani jejich charakteru. Vysledkem vedle toho byl nalez stredovekych okennich otvoru lodi, ktere spolu s jiz drive znamym rozmistenim stredovekych oken na presbytari kostela davaji temer uplnou predstavu o charakteru pruceli stredoveke stavby. Soucasne bylo provedeno zamereni objektu a nektere detaily, zejmena v podstresi objektu, doplnuji informaci o puvodni stavbe. Vystavbu kostela lze ramcove zaradit pred rok 1300, tematem prispevku je mimo jine i miseni prvku romanskeho slohu a rane goticky na jedne stavbe tak, jak je patrne i na rade staveb v okoli.Prispevek navazuje na predchozi pruzkum objektu publikovany v casopise Pruzkumy pamatek v r. 1995. Tematem tohoto odborneho clanku mimo jine byla i netypicka valena klenba pravouhleho presbytare kostela, ktera drive byla povazovana za dodatecnou. Jiz predchozi prispevek prakticky dolozil jeji puvodnost. Tuto hypotezu potvrzuje i rozmisteni puvodnich oken presbytare kostela, jejichz vyska je omezena prave tvarem valene klenby - pouze otvor na vychodni strane presbytare pod vrcholem valene klenby ma primerene proporce, resp. odpovidajici vysku. Oproti presbytari jsou puvodni okna lodi kostela podstatne mensi. Na severni strane se tri okenka nachazeji pod korunou stavajiciho zdiva, na jizni strane lodi je mirne slozitejsi situace: ve stredu pruceli se nachazi rane goticky hrotity portal, profilovany pouhym okosenim a prave (vychodni) ze tri okenek je rozmernejsi - takova situace neni zcela typicka. Nektera z oken lodi maji prakticky pulkruhovy zaklenek. Steny presbytare i lodi jsou vyzdeny z mistniho lomoveho kamene.Nejstarsi omitkovou vrstvou jsou hladke bile pasparty ze silne vapenne, peclive utazene omitky, zachovane pri oknech na jizni strane presbytare, pri vychodnim okne severni strane lodi a ve spaletach dalsich oken. Tyto pasparty zrejme mirne predstupovaly pred hrubsi omitku okolnich ploch fasady. Takove pasparty lze oznacit jako projev typicky stredoveke omitkove upravy. Pro druhou sledovanou omitkovou upravu, zachycenou v podstatne vetsim rozsahu, je charakteristicky zvlneny povrch, na nemz jsou patrne stopy utazeni zednickou lzici, a ryte provedeni vyzdoby pri okennich spaletach a na narozich. Na sloziteji pojednanych paspartach oken na severni strane lodi jsou vnejsi lemy pasparty ohraniceny tremi a vnitrni clenici pasy dvema ryskami, navzajem vzdalenymi 3 - 4 cm. Oproti okolni okrove barevnosti plochy (je otazkou, zda slo o vrstvu nateru nebo jen barevnost povrchu omitky), maji plochy pasparty barvu sedou a pasky barvu bilou a cervenou (krajni lem pasparty). Kvadrove armovani narozi bylo barevne pojato obdobne. I tato uprava je typove stredoveka, s ohledem na prezivani stredovekych zvyklosti ve venkovskem prostredi nelze zaradit presneji, nez do 16. - 17. stoleti. Pozdejsi omitkove upravy byly sledovany pouze ramcove. Omitka na zazdivkach stredovekych otvoru je razena do souvislosti se vztycenim barokniho krovu, ktery lze podle detailu konstrukce zaradit do 1. poloviny 18. stoleti. Tehdy byla mirne snizena uroven zdiva, takze nikde nebylo mozne sledovat starsi omitkovou upravu pod rimsou. Zajimavosti jsou stopy ryteho kvadrovani na evidentne pozdejsi omitce severozapadniho narozi lodi, ktere zrejme bylo zcela prezdeno v souvislosti s vystavbou veze, ke ktere doslo nekdy pred nebo kolem roku 1800. Zda se pravdepodobne, ze ryta vyzdoba pruceli definitivne zanikla az pri klasicistni uprave fasad, kterou lze klast do souvislosti s novym krovem nad presbytarem vystavenym v roce 1824.Prispevek venuje pozornost nekterym detailum podstresniho prostoru, zejmena otisku starsi strechy nad presbyteriem, patrnem na stresnim stite nad viteznym obloukem. Svedci o tom, ze koruna puvodniho zdiva se nachazela oproti vrcholu valene klenby znacne nize. Zajimavosti poutajici pozornost je tez atypicka valena klenba presbytare. Dle nazoru autora ji lze priradit k prvkum prechodu mezi romanskym a gotickym stavitelstvim, jaky je patrny na stavbe same i na rade kostelu v okoli.
ER