PT Journal
AU Cernouskova, D
TI Novy dvur v Lednicko-valtickem arealu
SO Pruzkumy pamatek
PY 2004
BP 173
EP 182
VL 11
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200401-0011.php
SN 12121487
AB Od 80. let 18. stoleti zacal knize Alois I. cilevedome kultivovat lednicko-valticky areal. Nechal podstatne zvetsit nekdejsi barokni parter mezi lednickym zamkem a rekou Dyji a lednicky park se tak na prelomu 18. a 19. stoleti premenil ve velkolepou zameckou zahradu, v niz se snoubila barokni rezidua a nove sentimentalni partie s romantickymi a exotickymi stavbami. Tyto aktivity vrcholily zejmena po roce 1805 s nastupem Aloisova bratra, knizete Jana Josefa I. z Liechtenstejna (1760 - 1836). Byly odvodnovany baziny kolem ramen Dyje, hlavni tok reky byl prelozen a prostor mezi zamkem a minaretem vytvarel iluzi luzni krajiny. V arealu parku zacaly vznikat soliterni (tzv. voluptuarni) stavby romantickeho, historizujiciho, antikizujiciho ci orientalniho charakteru.Inspiracnimi zdroji byly predevsim osvicenske sentimentalni (umele) zahrady v Nemecku, Rakousku a Francii. Architektonicke predlohy k jednotlivym voluptuarnim stavbam byly cerpany z tzv. predlohovych knih, ktere vychazely od 2. poloviny 18. stoleti. Promeny lednicko-valtickeho zameckeho parku pomerne velmi brzy reflektoval soudoby tisk a turisticka literatura.Statek Novy dvur patril v hierarchii voluptuarnich staveb v lednicko-valtickem parku k prototypu vzoroveho hospodarskeho dvora se stajemi, kde byla provozovana regulerni hospodarska cinnost. Ve srovnani s vetsinou ostatnich staveb tedy neslo o pouhy "lusthaus", nybrz o vskutku samostatnou ekonomickou jednotku. Novy dvur (Neuhof) byl vybudovan v katastru Lednice, jizne od Prostredniho a Mlynskeho rybnika (Mittereisgruber Teich a Muhl Teich) na nekdejsim valtickem panstvi. Necely kilometr zapadne od statku je chram Tri gracii, ktery tvori kompozicni osu s Rybnicnim zameckem na protejsim brehu Prostredniho rybnika. Severovychodne od Noveho dvora, u brehu Mlynskeho rybnika, je situovan Apollonuv chram.Prizemni budovy rozlehleho uzavreneho statku obklopuji pravouhly dvur. V ose jihozapadniho vstupniho kridla je obdelna stodola s valbovou strechou. Ke stodole prileha po stranach vzdy sedm arkadovych os, z nichz dve krajni jsou slepe a trojice strednich os je otevrena. V kazde stredni otevrene arkade je vjezd do dvora. Oba konce vstupni partie tvori stylizovane brany ve stitech severozapadniho a jihovychodniho kridla. V ose protejsiho severovychodniho kridla, obraceneho k Mlynskemu rybniku, je kruhovy salet (tzv. rotunda) s pilirovym portikem pri vnejsim pruceli. Po stranach rotundy navazuje vzdy sedm arkadovych os, v kazde stredni arkade je vjezd do dvora. Na obou koncich pruceli jsou opet stylizovane brany ve stitech bocnich kridel. V rotunde je kruhovy sal zaklenuty destenou kopuli s vymalbou s vegetabilnimi a antikizujicimi motivy. Sal je pristupny hlavnim vnejsim vstupem v portiku. V jihozapadni casti rotundy (smerem do dvora) jsou radialne situovana stani pro kone (puvodne pro dobytek). V severozapadnim kridle jsou staje pro kone, v jihovychodnim kridle jsou prevazne byty a kancelare.Hospodarsky statek Novy dvur byl postaven v letech 1809 - 1810 podle projektu tehdejsiho reditele liechtensteinske stavebni kancelare, architekta Josepha Hardtmutha. Hardtmuthovy plany obou hlavnich pruceli s pudorysem stodoly a s pudorysy casti bocnich hospodarskych kridel jsou ulozeny v Liechtensteinskem archivu ve Vidni. V ramci zpracovani stavebnehistorickeho pruzkumu byl vedle techto znamych, avsak u nas doposud nepublikovanych videnskych planu objeven neznamy pudorysny plan Noveho dvora, ktery vznikl pravdepodobne soucasne a je ulozen v Moravskem zemskem archivu v Brne. V levem hornim rohu brnenskeho planu je zrejme obracena signatura s letopoctem: Joseph Hardtmuth 1809, resp. 809.Architekt Hardtmuth dokoncil plany Noveho dvora v dubnu 1809. Z pruvodni zpravy a rozpoctu stavby, signovane rovnez Josephem Hartmuthem, vyplyva, ze se nejednalo o novostavbu na "zelene louce". Predpoklad, ze slo o prestavbu, zminuje i G. Wilhelm (1990): "Zu derselben Zeit wurde ein grosser Meierhof, der im Gebiet zwischen Feldsberg und Eisgrub gelegen war, umgebaut, der Neuhof. Hardtmuths Plane waren im April 1809 fertig, die Baufuhrung 1810 beendet..". Prubeh stavby lze castecne vysledovat z dochovanych pisemnych pramenu, ktere jsou ulozeny v Moravskem zemskem archivu. Z techto materialu je zaroven zrejme, ze hlavni stavebni prace na Novem dvore probehly ve dvou etapach, a to s odstupem deseti let.Prvni stavebni etapa probehla v letech 1809 - 1810. Vedenim stavby byl poveren inzenyr Laurenz (Vavrinec) Vogel, ktery mel dohlednout na spravny prubeh praci a na ucelne vyuziti materialu ze starsi stavby. Na stavbe pracoval zednicky mistr Franz Gratzl, kamenicky mistr Geotg Eck a tesarsky mistr Fillipp Partila (Bartilla). Krov stodoly zhotovil vrchnostensky tesar Kern. Cihly na stavbu se dovazely z lednicke cihelny. Z vetsi casti jeste v roce 1809 a nejpozdeji v roce nasledujicim byla stavba, resp. jeji prvni etapa, dokoncena.Ve druhe stavebni etape v roce 1819 byl mimo jine zbudovan salet, tzv. rotunda v ose severovychodniho pruceli. Temer na den presne po deseti letech od dodani Hardtmuthovych planu a zahajeni stavby v Novem dvore (1809), 12. dubna 1819, je datovana zprava, ze Jeho vysost prikazala stavbu saletu vcetne svycarske staje. Stavbu vedl pravdepodobne Joseph Poppelak. Ke stavbe kruhoveho saletu, tzv. rotundy se stajemi nebyla zjistena zadna planova ani pisemna dokumentace. Salet se stajemi byl zrejme dokoncen jiz za ctyri mesice, nebot 17. srpna 1819 byl porizen popis krav, ktere pro Novy dvur vybral dvorni rada von Ostheim. Celkem 18 cervenostrakatych svycarskych krav, jejichz stari a ciselna evidence byly v popise uvedeny, melo byt privezeno ze dvora v Hruskach (obec Hrusky na Breclavsku). Stani pro dobytek bylo radialne usporadano tak, ze kravy staly hlavami proti navstevnikum, kteri je mohli pozorovat a ochutnavat jejich mleko. Autorstvi projektu saletu pripisuje G. Wilhelm (1990) tehdejsimu rediteli liechtensteinske stavebni kancelare, architektu Franzi Engelovi a datuje ji do roku 1824. Pisemna zprava o popisu a objednavce krav pro nove "svycarske staje" datuje tedy dokonceni stavby saletu pomerne spolehlive jiz do roku 1819.Dalsi stavebni upravy v arealu Noveho dvora jsou v pramenech dolozeny az v polovine 19. stoleti. V roce 1855 probehla obnova strechy nad saletem, v cervnu 1861 se opet pracovalo na saletu, ktery byl "ocisten a obarven". Dale byly opraveny late v arkadovych obloucich a v srpnu 1861 se vymenovaly okapove roury za balustradou nad saletem a na objektech kravina a ovcina. V souvislosti s temito opravami se dokonce uvazovalo o odstraneni balustrady nad atikou saletu. V cervenci 1862 se opet opravovaly sindelove strechy na saletu a rovnez velmi tezce pristupny krov, ktery byl na mnoha mistech shnily. V roce 1866 byla opravena balustrada nad saletem. Veskere prace, vyrobu i instalaci, provedla firma Diener z Vidne.Pravdepodobne od 2. poloviny 70. let 19. stoleti se v Novem dvore zacalo s chovem koni. V roce 1876 prisel na statek cvicitel koni John Reeves a provozoval zde jizdarnu. V saletu, v mistech, kde driv byly kravy, bylo ustajeno 8 koni.V dubnu 1887 bylo rozhodnuto o novostavbe staji pro tazny dobytek (asi 17-19 taznych koni a 36 volu) vcetne komory na krmivo a postroje a vcetne bytu pro celed v severozapadnim kridle. V souvislosti se stavbou, ktera mela byt dokoncena do zahajeni polnich praci, je zminena demolice starsi stavby s vyuzitim starych cihel. Dochovane plany adaptace a novostavby jsou datovany 30. dubna a 9. kvetna 1887. Na stavbu byly dodany kovove prvky z adamovskych strojiren, kamenne prvky dodal Anton Konecny z Buchlovic. Stavba byla dokoncena v listopadu 1887 a v prosinci bylo vydano povoleni k jejimu uzivani.V roce 1891 byl zrizen veprin a byly opraveny byty lesniku. V dubnu 1894 naridil knize zazdeni nekterych arkadovych oblouku v jihozapadnim vstupnim pruceli, ktere byly opatreny jen drevenymi mrizemi. Otevrene mely zustat jen oblouky po stranach vjezdu. V zari 1897 byl hrebcin z Noveho dvora premisten do Reinthalu (na uzemi dnesniho Rakouska). Z te doby jsou dochovany ruzne inventare, kde jsou krome nabytku, nadobi, lavic, svitilen apod. evidovany i vozy, sane, sedla, postroje aj.V roce 1903 byla opravena vjezdova brana a v breznu 1909 byly obnoveny fasady. V roce 1916 bylo na statku v Novem dvore asi 50 koni a 62 kusu dobytka. V roce 1918 byl statek elektrifikovan a byly zrizeny hromosvody, ktere dodala firma Ericsson z Vidne. Dalsi dilci stavebni upravy a udrzba probehla ve 20. a 30. letech 20. stoleti. Nejvetsim soudobym stavebnim zasahem byla stavba garaze ve dvore pri jizni strane stodoly, ktera byla realizovana v letech 1983 - 1984. Objekt je soucasti krajinneho celku lednicko-valtickeho arealu, ktery je od roku 1996 na seznamu pamatek UNESCO.Za umozneni studia archivnich pramenu v Liechtensteinskem archivu ve Vidni autorka prispevku srdecne dekuje pani Dr. E. Oberhammerove a za cenne podnety a pomoc pri excerpci pisemnych pramenu kolegum Mgr. T. Jerabkovi, Mgr. D. Hodeckovi a Dr. J. Peterkovi.
ER