PT Journal
AU Borsky, P
TI Rybnicni zamecek v Lednicko-valtickem arealu (Poznamka ke stavebnimu vyvoji)
SO Pruzkumy pamatek
PY 2004
BP 183
EP 188
VL 11
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200401-0012.php
SN 12121487
AB Rybnicni zamecek, nazyvany drive Jagerhaus, Jagdschloss am Teiche nebo Teichsalett, byl vystaven na katastru Lednice nad Prostrednim rybnikem pobliz aleje spojujici Lednici s Valticemi. Stavba byla zaclenena do upravene krajiny mezi obema mestecky tak, ze jeji hlavni jizni pruceli je obraceno k rybniku a pruhledy spojeno s chramem Tri gracii a Novym dvorem na protilehlem brehu. Zamecek slouzil zprvu jako hajovna a prilezitostny utulek vrchnosti, pozdeji prizemi vyuzival zahradnik.V literature je obecne znam jako dilo Josefa Kornhausela z let 1814 - 1816.Vidensky rodak Josef Kornhausel (1782 - 1860) vstoupil do sluzeb knizete Jana I. Josefa z Liechtenstejna (vladl 1805 - 1836) v roce 1812 a k 1. dubnu toho roku vystridal ve funkci stavebniho reditele Josefa Hardtmutha. Pripsani Rybnicniho zamecku J. Kornhauselovi se poprve objevilo v nepublikovane dizertacni praci Hedwigy Herzmansky z roku 1964, ktera vyuzila poznatky archivniho badani Gustava Wilhelma.Mezi plany liechtenstejnskeho stavebniho uradu Lednice v Moravskem zemskem archivu v Brne se k zamecku mimo jine dochovaly tri nedatovane plany s pudorysy prizemi a patra a dvemi variantami hlavniho pruceli, ktere byly vypracovany pro neuskutecnenou prestavbu. Anonymni "Projekt Zur Verschonerung des Jagerhauses oder Saletts am Mittereisgruber Teich" pocital s rozsirenim pudorysu pristavbou otevrenych lodzii k bocnim prucelim. Hedwiga Herzmansky za autora projektu oznacila bez dalsich podrobnosti Franze Engela s vrocenim 1822. Naopak Pavel Zatloukal plany hypoteticky pripsal J. Poppelackovi.Zadny ze zainteresovanych autoru se dosud nezabyval tim, ze na jednom z planu prestavby s pudorysem vsech tri podlazi jsou u patra u vychodniho pruceli zakresleny tuzkou tri hranolove pilire. Nakres zrejme souvisi s pozoruhodnym nalezem ucinenym pri oprave objektu v zime 2003. Ve vykopu pri pate vychodniho pruceli byla nalezena pravouhle situovana zed o sirce 80 cm. Zaklady byly zalozeny v hloubce asi 170 cm priblizne v ose vychodniho pruceli ve vzdalenosti 470 cm od severovychodniho narozi soklu zamecku (mereno od severniho lice zdi) a smisene zdivo s prevahou cihel vystupovalo temer na uroven stavajiciho terenu. Zed byla sledovana v melkem vykopu do vzdalenosti 10, 4 m od lice vychodniho pruceli, pokracovala vsak dale. Ve vzdalenosti 10 m od pruceli se na severni strane rozsirovala o 15 cm. Na protilehle zapadni strane nebyla zed u paty stavby zachycena a jeji pripadne pokracovani zapadnim smerem nebylo overeno.Vysvetleni tohoto nalezu poskytly publikovane dobove popisy lednicko - valtickeho arealu. Podstatny je zejmena podrobny pruvodce od Johanna Haderera z roku 1829, v nemz se objevuje prekvapujici zminka o petiosych arkadach, ktere prilehaly k bocnim prucelim zamecku. Autori dalsich bedekru puvodni podrobny popis vetsinou komolili. V casto citovanem popisu arealu od J. V. Hauflera a J. Feila s mapou a ocelorytinami J. Hummitzsche, ktery vysel ve Vidni asi v roce 1840, je zminen jen "krasny" vyhled ze salu v patre. Na Hummitzschove vyobrazeni zamecku se arkady neobjevily.Popis, ktery dosud unikal pozornosti, potvrzuje mapa stabilniho katastru z roku 1826, kde je zamecek zakreslen se zdmi u zapadniho a vychodniho pruceli. Delku arkadovych ramen lze velmi priblizne zrekonstruovat na zaklade meritka mapy 1 : 2 880. Pri delce jednoho ramene na mape asi 0, 4 cm by delka kridla dosahovala priblizne 11, 5 m. Tri pilire na vyse zminenem planu prestavby zamecku jsou zakresleny priblizne v miste nalezene zdi. Levy krajni pilir prileha primo k fasade. Pravy krajni pilir je mohutnejsi, o sirce 3 videnske stopy (asi 0, 93 m); levy i prostredni pilir jsou subtilnejsi. Naznacene zaklenky arkady o sirce dvou stop (asi 0, 62 m) byly podle nakresu nasazeny na uzsi prilozky. Za predpokladu, ze pilire souviseji se zaniklym vychodnim arkadovym kridlem, by rameno dosahovalo delky vice nez 15 m pri svetlosti arkad asi 2, 17 m (7 stop) sklenutych na stridave sirsi (3 stopy) a uzsi (2 stopy) pilire, jejichz rytmus je u petiose arkady nejasny. Podle nalezeneho vystupku mohly byt arkady rytmizovany pilastry nebo prizednimi polopiliri. Vyska arkadovych kridel je neznama, jejich napojeni lze predpokladat jak v urovni kordonove, tak i korunni rimsy.K pristavbe arkad jiste doslo pred rokem 1826. Za predpokladu, ze Hummitzschovo vyobrazeni je ve vsech detailech verohodne, byla postranni kridla odstranena pred rokem 1840. Je zrejme, ze "zvelebovaci" snahy byly u Rybnicniho zamecku nakonec zredukovany na pristavbu arkad jako kulisy, rozsirujici obrys stavby v hlavni pohledove ose. Primo se pak nabizi uvaha, ze se tak stalo v souvislosti se stavbou chramu Tri Gracii na protejsim brehu Prostredniho rybnika podle projektu Franze Engela v letech 1824 - 1825. Zamecek s arkadovymi kridly se stal pendantem pomerne siroke kulisy podkovovite kolonady chramu. Srovnatelny motiv arkad, plnicich rovnez funkci pohledove uplatnene kulisy, byl pouzit i u nedalekeho Hranicniho zamecku. Arkady rytmizovane pilastry zde spojuji tri pavilony stavby postavene na byvale hranici Moravy a Dolnich Rakous v letech 1826 - 1827 snad rovnez podle Engelova projektu.Zda se tedy, ze to byl Kornhauseluv nastupce ve funkci stavebniho reditele, Josef Franz Engel (kolem 1776 - 1827), kdo na pocatku 20. let 19. stoleti nejprve vypracoval neuskutecneny projekt prestavby Rybnicniho zamecku a v navaznosti na svuj dalsi projekt chramu Tri Gracii rozsiril zamecek pristavbou kulisovitych arkad, ktere pak pomerne zahy zanikly.
ER