PT Journal
AU Anderle, J
TI Hrad Kasperk
SO Pruzkumy pamatek
PY 2005
BP 37
EP 72
VL 12
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200501-0004.php
SN 12121487
AB Hrad Kasperk (Karlsberg), ktery se naleza v centralni casti Sumavy nedaleko byvaleho horniho mesta Kasperske Hory (Berg Reichenstein), byl z rozkazu cisare Karla IV. staven od roku 1356 a hotov ve svych podstatnych castech patrne do roku 1361. Slouzil za sidlo spravy prachenskeho kraje, ochranoval zdejsi zlatonosny revir a jednu z vetvi obchodni cesty vedouci z Podunaji, po niz se do Cech dopravovala zejmena sul. Vedle uvedenych bezprostrednich funkci hral hrad ulohu v sirsich strategickych planech sveho zakladatele, jak naznacuje jiz formulace jeho pokynu ke stavbe k "obrane zeme Ceske". Stavbou hradu byl panovnikem poveren Vit Hedvabny, ktery pri tom pusobil jako hospodarsky a organizacni reditel, jak vyplyva z jeho soucasneho pusobeni v obdobne funkci magistra fabricae na jedne z etap stavby klastera ve Zlate Korune a z jeho dalsich urednickych funkci. Komu bylo svereno projektovani a vedeni stavby hradu, neni pisemnymi prameny dolozeno. Z formalni podoby architektonickych detailu Karlstejna a Kasperku lze predpokladat ovlivneni stejnym zdrojem tvurci invence, ba zda se z casove navaznosti obou staveb, ze nositelem stylu mohla byt na obou objektech taz osoba. Ani stavitele Karlstejna vsak pisemne prameny neuvadeji. Vime ale, ze na stavbe Zlatokorunske vedle Vita Hedvabneho, figurujiciho v administrativni funkci, jako stavitel pusobil Michal Parler, starsi bratr znamejsiho Petra. Michalova spoluprace s Vitem mohla mit dlouhodobejsi povahu a pravdepodobne se uplatnila take pri budovani Kasperku. Vyse zminena formalni souvislost s Karlstejnem pak ukazuje, ze se Michal mohl ucastnit take jeho vystavby, aniz lze tento predpoklad na dnesni urovni poznani dale rozvijet.Kasperk patri v ceskych zemich k nejrozsahlejsim a nejlepe zachovanym celkum sveho druhu z daneho obdobi. Stoji z fortifikacniho hlediska nevyhodne na nizsim vybezku Zameckeho vrchu (921 m). Tvaru terenu odpovida znacne protahla disposice hradu. Proti nebezpecne vysine je vysazeno ve ctyruhelnem ohrazeni hradni jadro. Tvori je srostlice dvou obytnych hranolovych vezi, ktere mezi sebou sviraji vyrazne protahly palac. Veze zavrsene zdenymi ochozy vylozenymi na kamennych krakorcich puvodne kryly jehlanove helmice zdene z cihel. Jadro v prubehu zivota hradu postihly pozary, ktere vedly ke zmenam vnitrniho usporadani objektu. Hradba, puvodne zavrsena cimburim a relativne nizka, byla dodatecne v pozdni gotice dvakrat zvysovana a prizpusobena pouziti rucnich palnych zbrani. Spolu s budovou tzv. purkrabstvi, ktere, vybaveno residencnim patrem, bylo v pozdni gotice vestaveno do drive volneho zapadniho cela opatreneho kulisovou branou, tvori popsane objekty tzv. horni hrad. V jeho ramci, snad v zapadni casti, v pocatecnim obdobi zrejme stal samostatny objekt kuchyne, pro niz ve stavebnim celku jadra neexistuji doklady. Vystavby pozdne gotickeho tzv. purkrabstvi byla pak impulsem ke stavbe nove kuchyne v prostoru sijoveho prikopu pred zapadnim celem horniho hradu.Disposici Kasperku doplnuje rozlehly dolni hrad, oddeleny od horniho sijovym prikopem, v nemz s naleza hradni cisterna na vodu. Od pocatku byl dolni hrad zrejme zamyslen jako shromazdiste vetsiho vojenskeho oddilu k prechodnemu pobytu. Vzhledem k rozsahle pozdne goticke rekonstrukci tohoto arealu, ktera probehla ve dvou hlavnich etapach, z nichz starsi je kladena dendrochronologickym datem 1437 do obdobi konsolidace po husitskych valkach, neni stav odpovidajici Karlove dobe zcela zrejmy. Zda se vsak, ze rozloha a usporadani dolniho hradu se podstatneji menily jen na jeho zapadnim konci. Konecnym vysledkem vyvoje zde byla kulisova brana se stezejkovym mechanismem padaciho mostu.Tudy se do dolniho hradu vstupovalo z obezdene rampy oddelene prikopem, na niz vedla cesta od sedla, ktere hradni ostroznu oddeluje od hlavniho masivu Zameckeho vrchu. Vnejsi bok cesty chranila hradba se strilnami pro rucni palne zbrane. Opevneni v sedle, do nejz ke hradu vedly pristupove cesty, tvorila hradba, v jejichz zbytcich lze sledovat slozitejsi stavebni vyvoj a ktera navazovala na opevneni jizniho boku a zapadniho opyse hradni ostrozny. Ke kulisove brane zrizene v hradbe musela komunikace projit pres prikop, kdyz pred tim prekonala valove opevneni, jsouc pri tom pod kontrolou valcove veze vlozene do zalomeneho useku hradby, ktera vytvarela brit obraceny proti prichozimu. Spolu s vyse zminenym opevnenim cesty k rampe pochazi dochovane povrchove stavebni relikty teprve z pozdni gotiky. Stav techto partii ve 14. stoleti neni znam.V sedle a prilehle casti jizniho uboci stalo patrne uz v zaveru stredoveku nekolik zemedelskych dvoru. V souvislosti s nimi zde byly zrizeny dva rybniky. Nebezpecna vysina naproti hradnimu jadru byla nejspise na prelomu 70. a 80. let 15. stoleti obsazena zdenou delovou bastou klinoveho pudorysu.Hradni jadro vedle skladu a spolecenskeho prostoru - salu v 1. patre palace, obsahovalo v pocatecni etape sve existence nekolik samostatnych bytu. Naroky na jejich intimitu a bezpeci ovlivnily slozitost komunikacniho schematu budovy. Disposice bytu vychazi z trojdilne skladby, ktera byla kanonem stredovekeho stavitelstvi pri vytvareni obytnych objektu, zde se vsak nutne podrizuje specifickym danostem, ktere vyplyvaly z nutnosti resit komunikace, k cemuz ve vezich navic pristupuje nutnost rozvrhnout byt do dvou podlazi. Funkcne zrejme podobne prostory bytu podlehaji prekvapive variabilite konstrukcniho reseni, pro niz se jen s obtizemi hleda zduvodneni, ktera se vsak u nas v danem obdobi neomezuje jen na Kasperk. Tyka se to zejmena mistnosti tvorenych drevenou vlozkou se zateplujici funkci.Zdejsi skladbu identifikovatelnych bytu charakterizuje vedle nutneho komunikacniho prostoru - sine, mistnost s pristupem do prevetu a dale jiz zminena drevena mistnost, ve ktere bylo zrejme zejmena umisteno loze. Variace konstrukcniho reseni drevene vlozky, vytvarejici tuto mistnost, se zde vazi na zpusob vytapeni v byte. Byt sousedici se salem v 1. patre palace se vedle sinky skladal ze svetnice, ktera byla vytapena krbem, mela vstup do prevetu a nebyly v ni zjisteny stopy dreveneho zatepleni sten. Dalsi soucasti tohoto bytu pak byla mistnost v drevene vlozce, jejiz celo bylo zasazeno do niky v obvodove zdi palace a na vnejsku stavby se projevovalo klenutou nikou obsahujici pyramidalni sestavu peti okenek ve skladbe 3+2. Vyplne sten ramove konstrukce vlozky tvorily siroke a silne fosny vodorovne kladene do drazek ve svislych sloupcich. Strop byl asi povalovy, podepreny pruvlakem dolozenym v delsi ose mistnosti. Drevenou konstrukci vlozky z vnejsku pokryvala vrstva lepenice. Nevime jak, pripadne zda vubec byla tato mistnost vytapena. Usporadani cela s okenky pripomina obdobne resena cela dymnych jizeb, kteryzto zpusob vytapeni pro prostredi kralovskeho hradu v teto dobe uz nepripada v uvahu. Snad lze uvazovat o nejake forme mobilniho(?) ohrivadla.Dalsi byt se nalezal nad predeslym ve 2. patre palace. Vzhledem k nasledkum zanikani stavby muzeme v tomto pripade bezpecneji poznat jen povahu nejspise nevydrevene mistnosti komunikujici s prevetem a vytapene telesem dymniku krbu, ktery se nalezal o podlazi nize. Povaha drevene mistnosti, ktera i zde nejspise tvorila dalsi soucast bytu, je setrena upravami, ktere pochazeji jiz z pozdniho stredoveku a reaguji na nicivy pozar palace. V jeho 2. patre je treba jeste zminit existenci rozlehle mistnosti s arkyrem v jizni a s vne spaletovanymi okny v severnim pruceli. Patrne i tato mistnost byla opatrena drevenou vlozkou, v tomto pripade pravdepodobne destenim. Ucel prostoru se nesporne lisil od drevenych mistnosti tvoricich v uzsim smyslu prislusenstvi bytu, v uvahu prichazi jeho spise spolecenske vyuziti.V obu vezich jadra se naleza po jednom bytu. Ty jsou rozvrzeny do 3. a 4. podlazi. Vstup do bytu v zapadni vezi vedl z ostatnich prostoru hradu do mistnosti ve 3. podlazi. Ta ma pristup do prevetu a nenalezame v ni doklady dreveneho vylozeni ani zpusobu pripadneho vytapeni. Jeji vybavu doplnuje velke jizni okno v sedatkove nice, ktere je zde nejvymluvnejsim dokladem obytneho vyuziti. V koute mistnosti se nalezalo drevene dvouramenne schodiste, ktere vedlo do dalsich prostor bytu, kde komunikacni trasa koncila, coz prispivalo ke zklidneni a intimite 4. podlazi. Nalezala se v nem sinka, na niz v severovychodnim koute podlazi navazuje dymnikova kuchyne, ze ktere byl kour veden do komina v sile zdi. Funkci kuchyne v tomto pripade bylo predevsim umoznit neprime vytapeni kachlovych kamen, ktera stala v mistnosti tvorene drevenou vlozkou. Jeji konstrukci tvoril srub z hranenych prvku, ktere byly v narozich spojeny rybinovou vazbou. Strop mistnosti tvorila segmentove vzepjata drevena konstrukce. Zda byla vydrevena take velka okenni nika, neni primo dolozeno, podle nepritomnosti zdenych sedatek v ni se to ale zda mozne.Byt ve vychodni vezi byl zcela analogicky, az na komunikacni vazby. Take zde nebylo prime spojeni mezi 4. a 5. podlazim veze, stejne jako ve vezi zapadni, avsak vchod z ostatnich prostoru hradu vedl do 4. podlazi, do nehoz byla umistena drevena vlozka. Sin s kuchyni pro neprime vtapeni kamen ve vlozce i povaha drevene konstrukce se shoduji s bytem v zapadni vezi. Po zaniku drevene vlozky, ktery patrne souvisel s pozarem hradu, bylo 4. podlazi jeste v pozdni gotice promeneno v kapli vyzdobenou nastennymi malbami. Jeji kneziste s oltarni mensou bylo umisteno do velke okenni niky. Do 3. podlazi, dalsi soucasti bytu, se schazelo po drevenem dvouramennem schodisti. Obdobna komunikace pak vedla do nizsich pater veze, ktera byla pristupna prave jen takto. Treti podlazi bylo vybaveno velkym jiznim oknem v sedatkove nice a prevetem na severni strane. Asi pro sirsi potreby hygieny byl v sile zdiva v navaznosti na chodbicku prevetu dodatecne vytvoren dalsi drobny prostor.Aktualni pruzkum hradu prinesl radu dalsich detailnich informaci o stavebnim postupu, povaze historickych konstrukci a funkcnim vyuziti stavby, ktere shrnuje tento clanek. Jejich podrobnemu vyhodnoceni a zarazeni do souvislosti stavitelstvi doby lucemburske se bude treba jeste dale venovat.
ER