PT Journal
AU Razim, V
TI K vyvoji a interpretaci hradu Tyrova ve 13. stoleti
SO Pruzkumy pamatek
PY 2005
BP 73
EP 88
VL 12
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200501-0005.php
SN 12121487
AB Tyrov patri k ceskych hradum, jejichz jmeno se nejcasteji objevuje v tuzemske i zahranicni odborne literature. Duvodem je jeho pozoruhodna dispozice a vyznam, ktery ji byl prisouzen badanim o hradech v posledni tretine 20. stoleti. Dolni, predni cast teto dispozice je charakteristicka obdelnym pudorysem, ktery vymezuje hradba prostoupena sesti valcovymi vezemi. Tato cast hradni dispozice byla oznacena za primy a nezprostredkovany import tzv. francouzskeho kastelu doby vlady krale Filipa Augusta (1180 - 1223), a tak uvedena do uzkeho vztahu s vrcholnymi projevy hradniho stavitelstvi na evropskem kontinentu (napr. Durdik 2002b).Vysoke hodnoceni Tyrova souvisi s nazorem, ze cela dochovana hradni dispozice, tedy jeji predni i zadni cast, vznikly v ramci jednotneho stavebniho zameru, a to jiz pred rokem 1249, v nemz je Tyrov poprve zminen. Tyrov byl zarazen mezi vyvojove nejzavaznejsi hrady a zaroven se stal jednim z hlavnich reprezentantu typologickeho rozdeleni ceskych kralovskych hradu 13. stoleti. Tyto zavery vychazeji predevsim ze systematickeho archeologickeho vyzkumu, ktery na Tyrove probihal v letech 1973 a 1976-1984 pod vedenim T. Durdika. Interpretace vysledku tohoto vyzkumu byly jiz vicekrat prezentovany, zel vsak dosud bez podrobneho vyhodnoceni a dokumentace nalezovych situaci.Zachranny stavebne-historicky pruzkum z let 2000-2001, provazeny petrografickym vyzkumem, dendrochronologickym pruzkumem a aplikaci dalsich dokumentacnich metod, se musel nutne konfrontovat s dosavadnim nazorem na vyvoj hradu a jeho interpretaci, vychazejicimi prevazne z uvedeneho archeologickeho vyzkumu. Hlavni vysledky stavebne-historickeho pruzkumu a teto konfrontace, ktere byly pote zverejneny (Razim 2002a), lze strucne shrnout v nekolika bodech:- Nelze tvrdit, ze dochovane zdivo hradu a jeho dispozice pochazeji jiz z doby pred rokem 1249. Archeologicky vyzkum toto datovani neprokazuje, ale naopak pri datovani nalezene keramiky stavi na mechanickem predpokladu vystavby hradu v prubehu 2. ctvrtiny 13. stoleti. Nektere vysledky stavebne-historickeho pruzkumu, a zejmena pak dendrochronologicke datovani vezoveho palace horniho hradu nejdrive do 60. let 13. stoleti, pripousteji pozdejsi vznik dochovaneho hradu.- Podle stavebne-historickeho pruzkumu je neprokazany dosavadni nazor, ze obe hlavni casti dispozice hradu jsou dilem jednotneho stavebniho zameru. Ani vlastni vystavba totiz nemohla z technickych duvodu probihat jednotne v celem rozsahu dispozice, naopak je zrejme, ze zdivo nize polozene predni casti hradu bylo k casti zadni pripojeno nasledne.- Nelze prijmout zaver, ze vezovy palac v zapadnim cipu horniho hradu byl teprve druhotne, s urcitym casovym odstupem vlozen do narozi hradebni zdi. Pruzkum objektu presvedcive ukazuje, ze byl palac staven od pocatku zaroven s obvodovou hradbou. Jak jsme jiz uvedli, zpochybnilo dendrochronologicke datovani palace dosud predpokladanou dobu vystavby hradu jiz pred rokem 1249.- Podle stavebne-historickeho pruzkumu naproti tomu neni prokazano, ze tesne za branou horniho hradu (jizne od velke valcove veze) stal chronologicky prvni palac, ktery mel prujezdne prizemi. Samotna existence tohoto udajneho palace, bez ohledu na dobu jeho vzniku, je velmi diskutabilni. Charakter, ucel a chronologii stavby nelze jednoznacne urcit.- Stavebne-historicky pruzkum zjistil do te doby neznamy slozitejsi stavebni vyvoj useku hradby jizne od velke valcove veze, navazujiciho na branu horniho hradu. Interpretaci zde brani - stejne jako u rady dalsich detailu - nedostupnost dokumentace nalezovych situaci archeologickeho vyzkumu.- Odmitnout je treba tvrzeni, ze obvodova zed ohrazeneho prostoru vychodne od velke veze je rovnez puvodni casti udajne jednotne rane goticke dispozice hradu.- Rozpory v prezentaci vysledku archeologickeho vyzkumu bylo nutno konstatovat u nekterych casti zastavby dolniho hradu.Zavery stavebne-historickeho pruzkumu nutne vedly k polemice s dosavadni historickou a genetickou interpretaci Tyrova. Pritom jsme zduraznili zejmena:- Neopodstatnenost predstav o vysokem spolecenskem a funkcnim vyznamu hradu v dobe krale Vaclava I. (1230-1253) a naopak o apriornim nezajmu o Tyrov ze strany Premysla Otakara II. (1253-1278).- Metodickou neprijatelnost bezvyhradneho odvozovani dispozice dolni casti hradu od vzdaleneho idealizovaneho vzoru z Francie, za soucasneho prehlizeni soudobe situace v Cechach a ve stredni Evrope, zvlaste kdyz existuje realna moznost pozdejsiho vzniku zejmena predni casti dispozice nez v dobe Vaclava I. Totez plati o pomijeni dalsich faktoru, ktere mohou podstatnym zpusobem ovlivnit interpretaci, a o mezich identifikace "primych a nezprostredkovanych" importu stavebnich typu.- Tendencnost pri vykladu casti a prvku hradu, ktere maji nest znaky francouzskeho importu (napr. padaci most se stezejkami, udajny chatelet).- Timto metodicky pochybnym pristupem byl podstatne ovlivnen cely systematicky vyzkum a tvorba typologie hradu v byvalem kralovskem hvozdu v povodi stredni Berounky.Stavebne historicky pruzkum Tyrova pokracoval v roce 2004. Jeho nejdulezitejsim prinosem bylo objeveni puvodni drevene konzoly u vchodu do 1. patra velke veze horniho hradu (bergfritu) a jeji dendrochronologicke datovani do doby teprve po roce 1260. Protoze lze vez spolehlive povazovat za nejstarsi cast cele dispozice hradu, je zrejme, ze tato dispozice pochazi az z doby po uvedenem datu. S tim koresponduje take zminene drivejsi datovani zapadniho vezoveho palace priblizne do stejne doby. Tyrov dolozeny k roku 1249 mel tedy jinou dispozici a stavebni podobu. Pisemne prameny take nasvedcuji tomu, ze v dobe vlady krale Vaclava I. byl Tyrov spise loveckym hradkem, cemuz odpovida take jeho nemecke jmeno Angerbach, ktere nevychazi z zadneho starsiho pomistniho nazvu, ale je nejspise odvozeno od jmena potoka v podhradi. Nektere znaky dochovane dispozice horniho hradu take naznacuji, ze zde pred jejim vznikem mohla stat starsi, dnes zcela zanikla stavba. Dochovany hrad byl nejspise vystaven teprve kralem Premyslem Otakarem II., pricemz vsak pravdepodobne nedoslo k plne realizaci planovane vnitrni zastavby.Proc nepokladame za prijatelny bezvyhradny vyklad Tyrova jako primeho a nezprostredkovaneho importu tzv. francouzskeho kastelu, jsme vysvetlili jiz drive (Razim 2002a). Dendrochronologicke datovani take vylucuje, ze by mohlo jit o nejstarsi import uvedeneho druhu na vychod od Poryni, jak se tvrdilo v domneni, ze dochovana dispozice vznikla jiz nekdy ve 30. - 40. letech 13. stoleti. Opevneni dolniho hradu na Tyrove predstavuje jiste pozoruhodnou individualitu, jez se vsak nevymyka z principu fortifikacni architektury doby poslednich Premyslovcu, ktera prejala a uplatnovala tzv. flankovaci systemy nejpozdeji v prubehu 2. poloviny 13. stoleti (Razim 1993; 2002a). Dosavadni prezentace Tyrova, tendencne zduraznujici vyjimecnost jeho dispozice v celoevropskem kontextu, by proto mela byt napriste realistictejsi a zasazena do vsech relevantnich souvislosti.Z podobneho uhlu pohledu je treba hodnotit postaveni Tyrova take pokud jde o jeho historicky a architektonicky vyznam v kontextu ceskych kralovskych hradu, zejmena hradu v loveckem hvozdu. Jaky byl duvod radikalni prestavby Tyrova v dobe Premysla Otakara II. a jake funkce hrad mel mit, nelze pri naproste absenci pisemnych pramenu urcit. Jednostranne akcentovat nemuzeme vojenskou ulohu, jakkoli k tomu svadi opevneni dolniho hradu se systemem valcovych vezi. V uplatneni tohoto systemu lze hledat nejen duraz na fortifikacni hodnotu, ale take projev dobove modnosti a predstavy o reprezentativnim vyrazu stavebni formy, veze v tomto konkretnim pripade nadto mely take funkci statickou (Razim 2002a). Tyrov byl pouze jednim z hradu, ktere Premysl Otakar II. ve hvozde budoval. Typologicke zarazeni hradu na zaklade akcentovani vyznamu a domnele provenience vezi muze byt zavadejici (pozoruhodne je zejmena srovnani se soucasne vystavenym kralovskym hradem Bezdez v severnich Cechach).
ER