PT Journal
AU Pospisil, A
TI Goticky plan chramu sv. Barbory v Kutne Hore ze sbirky videnske Akademie vytvarnych umeni (c. 16 841)
SO Pruzkumy pamatek
PY 2005
BP 91
EP 96
VL 12
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200501-0007.php
SN 12121487
AB Plan zachycujici pudorys casti jizni poloviny chramu sv. Barbory v Kutne Hore je ulozen ve Vidni (Akademie der bildenden Kunste, Kupferstichkabinett) pod c. 16 841r. Z nemeckych autoru mu venovali pozornost H. Tietze, O. Kletzl a H. Koepf, v ceske literature vsak plan nebyl dosud publikovan, krome strucne zminky V. Kotrby v textu katalogu Ceske umeni goticke z roku 1970. Plan byl studovan v souvislosti s probihajici generalni opravou chramu sv. Barbory a je prubezne konfrontovan se stavebne historickym pruzkumem, ktery provadi autor clanku.Nejdulezitejsim prvkem rozboru planu je analyza podkresby nachazejici se pod definitivnim rysem na papire. Tu tvori kombinace vpichu spickou ostreho predmetu v pomyslnych zalomenich zaverovych piliru choru, ochozu a plaste kapli a linek vytlacenych tupejsim predmetem do plochy papiru pod vetsinou zbyvajiciho rysu. Jde o autoruv konstrukcni system, ktery nasledne pouzil jako podklad pro definitivni rys.Ve vychodni partii chramu autor planu vychazel ze starsiho, nam neznameho zdroje. Prejal z nej ty partie, kterymi se dale ve svem planu nezabyval, prejal je vsak i s charakteristickymi prvky, ktere naznacuji, ze jiz v prvotnim planu byla zamyslena sitova klenba v ochozu. Je to neobvykle vytoceni oblounu ve svazcich pripor na pilirich choru smerem do ochozu a mezikaplovy svazek, obsahujici sest pripor. Z dosavadniho stavebne historickeho pruzkumu chramu vyplyva, ze sitove klenby v ochozu a hvezdove klenby ve vnitrni bocni lodi mohly byt vystaveny jiz pred vypuknutim husitskych valek (1420), nikoliv az v ramci prvni pozdne goticke dostavby (1483 - 1489), jak se doposud soudilo.Vidensky plan vznikl pro rozsireni chramu na jizni strane o vnejsi bocni lod a pro vybudovani tribuny ve vychodnim poli teto lodi pristupnou snekovym schodistem. Autor nejprve zamyslel oddeleni obou bocnich lodi pouze oblou priporou, jak je patrne z podkresby. Ve finalnim rysu vsak zvolil slozite profilovanou arkadu stejne sirokou jako v hlavni lodi doplnenou pricnymi arkadami mezi jednotlivymi poli bocni lodi. Byl vysloven predpoklad, ze slo o zmenu koncepce. Nad arkadami delicimi obe bocni lode bylo totiz mozne vybudovat o patro vyse okenni stenu, na meziklenebnich arkadach vnejsi lodi uzlabi. Tento predpoklad mohou potvrdit i kamenne zlaby nalezene v nadezdivkach meziklenebnich arkad v severni vnejsi lodi. Neni tedy vylouceno, ze ono charakteristicke rozsireni chramu o tribuny v patre, ktere realizoval po roce 1512 Benedikt Ried, mohlo byt pripraveno jiz pred husitskymi valkami autorem videnskeho planu.Svatobarborsky plan z videnske Akademie nebyl dosud takto podrobne zkouman. Krome vyse zminenych hypotez jsou v rysu zretelne nektere anomalie, tj. rozdilna sirka arkad choru a hlavni lodi, vyoseni vychodniho okna jizni predsine oproti jiznimu klenebnimu poli predsine, ci vzajemny nesoulad pricnych os piliru arkad hlavni lodi a vnejsi bocni lodi, ktere se stanou predmetem dalsich podrobnych srovnani v ramci stavebne historickeho pruzkumu chramu. Stejne tak bude zvazovana presnejsi datace a mozne autorstvi planu. Jiz nyni je vsak jiste, ze analyza videnskeho planu sv. Barbory umoznuje odhalovat nebo pripadne potvrdit radu skutecnosti, ktere ve svem dusledku patrne povedou k zasadnimu prehodnoceni stavebniho vyvoje jednoho z nejvyznamnejsich stredoevropskych gotickych chramu.
ER