PT Journal
AU Kypta, J
   Sulc, J
   Vesely, J
TI Pozdne goticke kamenicke prvky ve venkovskych usedlostech na Nymbursku. Pruzkumy vybranych usedlosti v lokalitach Vykan, Cerniky a Kounice
SO Pruzkumy pamatek
PY 2005
BP 97
EP 120
VL 12
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200502-0005.php
SN 12121487
AB Poznani stavebni podoby vesnic pozdniho stredoveku a raneho novoveku vyraznou merou posunuly plosne inventarizacni pruzkumy tzv. lidove architektury, provadene zejmena v 80. letech minuleho stoleti. V nekolika regionech se podarilo v arealech poddanskych usedlosti registrovat pocetne kolekce ukazek kamenicke prace pozdne gotickeho charakteru, jejichz puvod lze ve valne vetsine nepochybne spojovat s prislusnym socialnim prostredim. Nalezy se koncentruji predevsim na sirsim Slansku, Sedlcansku, v okoli Plzne a v nevelke oblasti mezi Ceskymi Budejovicemi a Ceskym Krumlovem, nazyvane Kouty. V nekterych lokalitach se podstatna ci prevazna cast techto prvku doposud uplatnuje v originalnim osazeni.Nektere z identifikovanych objektu vsak dodnes zustavaji evidovany pouze v rukopisnych vystupech inventarizacnich a stavebnehistorickych pruzkumu. K neuverejnenym polozkam patri i pozdne goticke tesane clanky ve vsich Vykan, Cerniky a Kounice.Uvedena sidla, jejichz katastry spolu sousedi, se nachazi v jihozapadnim cipu okresu Nymburk (Stredocesky kraj), severne od Ceskeho Brodu. Ve Vykani byly identifikovany v cp. 5 a cp. 29 relikty bran, jejichz portaly se vyznacuji pozdne gotickym ci goticko-renesancnim tvaroslovim. Velmi cenny je akvarel, jehoz autor zachytil podobu usedlosti cp. 5 na konci 19. stoleti. V kompozici dominuji dve brany. V zaklenku portalu telesa vjezdu do dvora je osazen clanek s heraldickym znamenim tri hribovitych hub. Tento prvek se dnes uplatnuje v plose recentniho sloupku ve vjezdu do dvora Druha brana, situovana v ohradni zdi zahrady, byla v dobe porizeni akvarelu zazdena. Narocne vytvarne pojednani tohoto vjezdu se vyznacuje pozdne gotickym portalem s bohatou profilaci a renesancnim stitovym nastavcem. v soucasne dobe se na miste teto brany nachazi kolekce nekolika tesanych clanku portalu. Take v usedlosti cp. 29 byla ve vjezdu do dvora umistena honosna brana s bohate profilovanym goticko-renesancnim portalem. Velmi cenne doklady predbelohorske etapy zastavby se dochovaly v Cernikach cp. 1 a 2, kde se krome dvou pozdne gotickych vjezdovych bran nalezaji i pozustatky obdobne starych hospodarskych staveb a jadra obytneho domu. K mimoradne hodnotnym ukazkam patri hospodarsky objekt v arealu cp. 1, v jehoz pruceli se uplatnuje sestava pozdne gotickych osteni dvernich a okennich otvoru. Vyznam teto stavby je zvyraznen autentickym vrocenim ? zrejme 1471 ci 1491 (bezpecne citelne jsou prvni dve cislice), vyrytym na jednom z tesanych clanku. V Kounicich pritomnost kamenickych prvku reprezentuje usedlost cp. 72 s nalezenym, druhotne uzitym zaklenkem pozdne gotickeho portalu.Predmetem studie je tez pokus o zhodnoceni techto artefaktu v dobovem socialnim a kulturnim kontextu. Vlastni popis a interpretaci zkoumanych objektu proto doprovazi analyza dochovanych pisemnych pramenu, realizovana s cilem postihnout majetkopravni statut a pozici prislusnych nemovitosti v ramci socialni a ekonomicke struktury lokalit a regionu.Prezentovany soubor objektu nejen, ze podstatnym zpusobem rozsiruje dnes znamy pocet dokladu predbelohorske venkovske architektury v sirsim zazemi prazskeho soumesti, ale zaroven prokazuje jejich pritomnost i v regionu, kde dosavadni evidence citala jen nekolik malo polozek. Situovani sledovanych lokalit v urodnem Polabi odpovida predpokladum o cetnejsim pronikani prvku slohove stavebni produkce do venkovskeho prostredi v oblastech s dobrymi vychozimi podminkami pro trzne orientovanou zemedelskou vyrobu, z niz v 16. stoleti plynul nemaly zisk. V tomto smeru poskytovaly zdejsi usedlosti idealni prilezitosti podminene celou radou aspektu: vysokou bonitou pudy v katastrech, dostatecnou vymerou polnosti selskych statku zaznamenanou katastry, dobrym napojenim na sit komunikaci a blizkosti odbytovych trhu (prazskych ci lokalnich mest). Profit ze zemedelske vyroby mohl byt nasledne zdrojem pro realizaci i narocnejsich stavebnich podnikuZastoupeni slohovych prvku v uvedenych lokalitach castecne relativizuje vyjimecnost Slanska, napadneho mimoradne pocetnou, v meritku strednich Cech ojedinelou kolekci pozdne goticke kamenicke prace. Situace ve Vykani ci v Cernikach naznacuje, ze obdobne koncentrace se zrejme vyskytovaly i jinde; soucasny stav poznani tak muze byt spise napr. odrazem rozdilne intenzity pruzkumu jednotlivych regionu nebo dusledkem odlisne miry devastace zastavby vsi v prubehu tricetilete valky. Tuto skutecnost zretelne ilustruje mj. geograficke rozlozeni lokalit s registrovanymi nalezy z uvedeneho obdobi, ktere jsou situovany temer vylucne jen v zone sirsiho zasobovaciho zazemi prazskych mest, zatimco v blizkem okruhu, kde nepochybne tez existovaly stejne vystavne usedlosti, je naopak postradameV pripade vsi Vykan jsme sledovali vyvoj sidelni skladby v relativne zretelnych konturach jiz od konce mladsiho stredoveku, kdy dochazi k postupnemu procesu socialni stratifikace, zalozenemu na rozdilnem tempu koncentrace zemedelske pudy. Vysoke rozpeti vymer pudnich fondu v ramci jednotlivych socioekonomickych kategorii osedlych, ktere se v pisemnych pramenech dobre projevuje jiz od treti ctvrtiny 16. stoleti, se zretelne odrazi i v mladsich zaznamech katastru. Uplatneni pozdne goticke kamenicke prace v arealech usedlosti, v jednom pripade datovatelne diky vroceni zrejme jiz do hloubi prvni poloviny 16. stoleti (cp. 5), potvrzuji, ze proces majetkove diferenciace se zde jiz na prahu raneho novoveku nachazel v pokrocile fazi. Mezi bohate grunty se v predbelohorskem obdobi radila i dnesni usedlost cp. 29, jejiz vysoky ekonomicky potencial odrazi predbelohorske zapisy pozemkove knihy. Neprekvapuje proto pritomnost bohate profilovaneho goticko-renesancniho portalu brany, jejiz porizeni si drzitel takto vybaveneho statku mohl dovolit.Z rozboru relevantnich pisemnych pramenu vyplyva, ze uvahy o predbelohorskych dejinach usedlosti cp. 5 nemohou prekrocit uroven hypotezy. Pri snaze ztotoznit tento grunt se zapisy nejstarsi pozemkove knihy vyvstava rozpor mezi ekonomickym zazemim nemovitosti a podobou obou bran, z nichz jedna vynika aplikaci erbu a druha pojednanim kamenicke prace a renesancnim stitovym nastavcem. Budeme-li duverovat udajum mladsiho terezianskeho katastru, pak cp. 5 priclenime k usedlosti, jejiz vymera orne pudy patri v ramci vsi ke spodni hranici v kategorii selskych statku. Podoba obou bran nas pritom nenechava na pochybach, ze jejich stavebnik kladl jiste vysoky duraz na reprezentaci sveho socialniho statutu; bylo by tudiz na miste pocitat spise s daleko vyssim ekonomickym potencialem prislusne usedlosti. Prekvapiva je i existence hned dvou vjezdu, pricemz brana do zahrady patri k vyjimecnym prikladum narocne reprezentace, k nemuz lze ve venkovskem prostredi dohledat jen ojedinele analogie. Velmi sugestivne se zde proto nabizi moznost ztotoznit jednu z bran s pozoruhodnou zminkou k roku 1529, kdy jeden z vykanskych hospodaru prikoupil podsedsky grunt, od nehoz oddelil cast pozemku, aby si zde vystavel novou branu. Tento neobvykly zamer ma k jedne ze bran cp. 5 jeste jine, v mnohem udivujici pojitko, a to shodu mezi jmenem zminovaneho hospodare - Duchek Hrib a autentickym erbovnim znamenim tri hribovitych hub. Vzhledem k absenci pramenu se dnes ale muzeme jen neurcite dohadovat o mire nahodnosti ci realnosti vztahu mezi heraldickym motivem a jmenem hospodare. V kazdem pripade znak s vysokou mirou pravdepodobnosti umoznuje vyslovit predpoklad, ze zkoumany artefakt vznikl v kontextu emfyteutickeho zakupovani stavovskych osob na venkove. Na tom nic nemeni ani skutecnost, ze se nepodarilo dohledat zadne doklady o rodu, ktery uvedeny erb uzival. Dobre do techto souvislosti zapada i narocne vytvarne pojednani brany vedouci do zahrady. V nejstarsi pozemkove knize narazime na cleny rodiny uzivajici prijmi Hrib v souvislosti s jinou vykanskou usedlosti, drzenou ve druhe polovine 16. stoleti slechticem. Kontext teto nemovitosti, s niz byli Hribove v teto dobe spojeni jako opravneni drzitele splatek z prodejni ceny gruntu, by lepe odpovidal vynosnemu statku, jenz se zaroven stal predmetem zajmu stavovskych osob. Uspokojive vysvetleni vyse predestrenych vazeb ci naznaku vazeb k cp. 5 vsak nejsme schopni predlozit. Apriori nelze vyloucit ani moznost druhotneho preneseni clanku s heraldickym znakem. Toto vysvetleni ale nelze vztahnout k brane s renesancnim nastavcem, vystavene nepochybne jiz v predbelohorskem obdobi. Samotne artefakty v kazdem pripade predstavuji velmi cenny doklad vztahu stavovske osoby k zakoupene poddanske usedlosti, jez prostrednictvim erbu demonstrativne deklarovala svuj socialni statut. V pripade vykanske usedlosti cp. 5 je podstatna i existence dvou vroceni (1536 a 1595), ktera svedci o stavebnich aktivitach v prubehu 16. stoleti, a to ne jen v urcitem kratkem casovem useku.O socialnim pozadi drzby sledovanych usedlosti v Cernikach v zaveru pozdniho stredoveku a v ranem novoveku se lze vzhledem k absenci vhodnych pramenu jen obtizne vyjadrit. Nabizi se hned nekolik moznosti: poddanska usedlost, mansky dvur, krcma, zcela vyloucit nelze ani dvur nektereho ze zdejsich drobnych slechticu nebo rezijni vrchnostensky dvur. Pozoruhodna je zejmena situace usedlosti cp. 1 s hned nekolika stavbami predbelohorskeho stari, mezi nimiz vynika torzo hospodarskeho objektu s relativne pocetnou kolekci pozdne gotickych tesanych prvku. Zvlaste pritomnost autentickeho vroceni, nepochybne kladouci dobu vystavby pred rok 1500, coz by zasazovalo objet na samy pocatek pronikani prvku slohove architektury do prostredi venkovskych usedlosti, vzbuzuje dojem ponekud odlisneho socioekonomickeho kontextu teto stavebni realizace nez bychom ocekavali u ?bezneho? poddanskeho statku. V teto souvislosti lze upozornit na existenci manskeho statku v Cernikach, ten je vsak v roce 1499 zminovan jako ?pusty?. Bylo by ale chybou vyloucit poddanskou drzbu ze zretele, nebot jen ve vyjimecnych pripadech jsme schopni datovat ukazky kamenicke prace ve venkovskem prostredi, pricemz nelze vyloucit jejich cetnejsi uziti v zaveru 15. stoleti a na pocatku 16. stoleti. Usedlosti v Cernikach k tomu jiste poskytovaly dobre predpoklady, o cemz vymluvne svedci mj. zakupovani osob stavovskeho puvodu v predbelohorskem obdobi. O tom, ze pozdne goticka kamenicka prace registrovana v Cernikach cp. 1 nebyla v zastavbe vsi vyjimkou, svedci jeji uplatneni i v dalsim arealu statku cp. 2. Zaroven musime zohlednit soucasny, znacne nevyrovnany stav pramenneho fondu: predbelohorska etapa usedlosti cp. 1 v Cernikach se nepochybne uchovala jen diky stastne shode okolnosti, proto by predstava o jejim vyjimecnem architektonickem vybaveni mohla byt jen zdanliva. Prvni ranu zastavbe vsi z tohoto obdobi jiz zahy zasadila tricetileta valka. Jak asi vypadala architektura bohate vybavene usedlosti ve Vykani cp. 29, kde v dusledku devastace zustaly jen zalostne zbytky kamennych budov, popsane pozemkovou knihou. Krome druhotne uziteho tesaneho clanku prokazuje jeji vystavnost pouze torzo brany s kvalitne pojednanym portalem.
ER