PT Journal
AU Ulicny, P
TI Kostel sv. Jakuba v Jicine a jeho prispevek k architekture kolem roku 1400: symbolika, geometrie, konstrukce
SO Pruzkumy pamatek
PY 2005
BP 121
EP 150
VL 12
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200502-0007.php
SN 12121487
AB Byvaly kostel sv. Jakuba v Jicine (od r. 1701 sv. Ignace) nebyva razen mezi reprezentanty ceske stredoveke architektury, ackoli jeho architektura svedci o vysokych kvalitach stavitele a jeho huti. Ta byla z dvorskeho prostredi Prahy povolana Petrem z Vartemberka. Novy chram byl zalozen nekdy kolem roku 1390 patrne v dusledku pozaru, ktery mesto zachvatil asi v roce 1382, pricemz ze stare stavby byla zachovana zapadni stena a cast veze. Na jeho stavbe se vedle anonymniho architekta snad podilel i mistni zednik Fridrich a tesar Matyas, ktery mohl v roce 1399 postavit nad knezistem krov. Kdyz byly v roce 1412 Jindrichem z Vartemberka v kostele zalozeny dva nove oltare, byla stavba z podstatne casti jiz hotova. V roce 1415 byl zalozen treti oltar, patrne v byvale sakristii u severni lode, kde je pozdeji lokalizovan krejcovsky oltar. Podle nove nalezeneho kostelnickeho registra (1431-1508) byla klenba presbytare vyklenuta v roce 1436 kamenikem Petrem z Kolina. Jeji vzorec milevskeho typu byl ale proveden do nabehu osazenych jiz pred rokem 1399, navrh klenby tak patril k nejstarsim mimoprazskym prikladum. I kdyz neni bezpecne dolozeno, ze tato klenba byla v Cechach vytvorena prvne Petrem Parlerem - bud v prujezdu Staromestske mostecke veze nebo v kapli Vsech Svatych na Prazskem hrade - je to mozne tvrdit na zaklade jeho prokazaneho ucnovskeho pobytu v anglickem West Country, kde zejmena klenba kostela v Ottery St Mary od Williama Joye se ukazuje byt nejen primou inspiraci pro klenbu svatovitskeho choru, ale jeste zretelneji pro sitove schema mostecke veze.Cim je pudorys jicinskeho chramu dale pozoruhodny, jsou zavery bocnich lodi, ktere svym zalomenim pouze naznacuji tradicni zaver kaple. Misto aby zde byla vztycena klasicka forma tri stran oktogonu, poji se bocni steny zkratkovite pouze dvema stenami primo k stene kneziste. Zjednoduseni, ktere zde stavitel svym navrhem nabidl, melo sve blizke predstupne u Tynskeho chramu a benediktinskeho kostela v Emauzich v Praze stejne jako v albertinskem choru svatostepanskeho domu ve Vidni. V techto kostelech je vsak toto zjednoduseni provedeno jen zvenci, uvnitr je trojboke zakonceni bocnich kapli stale jeste zachovano. Vlivna take mohla byt stavba kostela sv. Urbana v Troyes nebo Maria-zur-Wiese v Soestu. Od zuzeni treti steny bocnich kapli soestskeho do tenke membrany jiz byl jen krok k jejimu uplnemu odstraneni. Tento krok tedy zrejme prvne ucinil stavitel v Jicine, jeho duvody k odstraneni "nefunkcnich" zdi kapli vsak vyveraly take z dobove tendence "optickeho" zmalebnovani starsich architektonickych forem. Tim, ze interier jiz nebyl svoji obvodovou stenou delen do tri lodi, ale zaroven si udrzel na vychode naznak uzavreni, priblizil se celkovou figurou trojlodi k obrysu samotneho presbytare, ktery tento velky prostor vlastne ve stejnych proporcich en miniature opakuje.Dekodovana geometricka konstrukce celeho kostela probihala nasledujicim zpusobem: Zakladnim prvkem bylo vyneseni dvou hlavnich os, podelne a kratsi pricne. Z jejich pruseciku byla vynesena kruznice a z mista, kde protla podelnou osu, druha kruznice o stejnem polomeru. Obema temto kruhum byly opsany ctverce, ktere jiz definovaly vnitrni svetlost trojlodi a jeho zapadni stenu. Rotovanim vychodniho z techto ctvercu o 45 stupnu byla ihned definovana i svetlost a poloha presbytare. Rozdil mezi mistem, kde oba ctverce protnuly hlavni osu se stal polomerem kruznice, vymezujici interier kneziste a jeji stred byl dan mistem, kde vychodni z prvotnich velkych kruznic protnula hlavni osu. Osmiboky zaver presbytare vznikl obvyklym zpusobem protnutim dvou rotujicich ctvercu, opsanych kruznici a sila jejiho zdiva vznikla rozdilem mezi temito ctverci a dvojici ctvercu, vygenerovanych dalsi sekvenci ze zakladniho velkeho ctverce. Zalomeni stran trojlodi vzniklo tak jako u presbytare pouzitim oktogonu, v tomto pripade otocenem o 22,5°. Teprve vsak vyrysovanim pravidelne hvezdicove klenby mohl architekt stanovit, jak hluboko bude mozne zkoseni trojlodi vest. Tim byl jiz ziskan jeho cely obrys, jenz stacilo zhmotnit pridanim sily zdiva cinici 2 lokte, aby mohl byt cely koncept vynesen v terenu. Vepisovanim ctvercu byla dale ziskana velikost driku sloupu trojlodi, pro urceni jejich samotne polohy vsak jiz architekt svoji metodu rotujicich ctvercu opustil. Pro generovani modulu urcujicim rozpeti mezi sloupy bylo urceno misto, kde hlavni osu protinala zapadni pricna osa, tedy v mistech bocnich vstupu. Jedna ze stran tohoto modulu, definujiciho siri hlavni lode byla prevzata ze ctverce, ktery jiz urcil vnejsi stenu presbytare. Kratsi ze stran jiz ale vznikla tak, ze z delsi strany byl vynesen obdelnik o proporcich zlateho rezu. Aditivnim razenim tri (respektive dvou) techto modulu pak byly ziskany mista pro vsech sest sloupu. Porovnanim teto idealni konstrukce s realizovanou stavbou pak nakonec vyjdou na povrch i odchylky v jizni casti stavby, ktera je oproti severni lodi uzsi. Dekodovane schema jicinskeho kostela je velmi podobne schematu odkrytem v pudoryse francouzskeho kostela sv. Urbana v Troyes, ktery byl take vzdalenejsi inspiraci reseni vychodniho ukonceni prazskych kostelu. Obdobne jako v Jicine se zakladem jeho geometricke kompozice staly dva vzajemne se prekryvajici ctverce, ktere po svem rotovani definovaly zavery vsech tri lodi, polohu piliru krizeni a hlavniho vstupu. A opet jako v Jicine bylo pri dimenzovani interieru opusteno teto sofistikovane metody na ukor jednoducheho aditivniho razeni modulu v proporcich zlateho rezu, generovaneho ze stredniho pole kostela s krizenim. Protoze dosud nejsou k dispozici elevace a rezy jicinskeho kostela, neni zatim mozne overit jakym zpusobem byly vynesena vyskova rozvrzeni. Nepochybne vsak i u teto casti se geometrie uplatnila, bezpecne to lze rici ale jen o patkach sloupu. Ve shode se vzorem dochovanym ve sbirce planu videnske huti, byla sire polygonalni patky vygenerovana opet pomoci rotujiciho ctverce. Pokud se tento obrazec pouzil i v narysu, ukazal otoceny ctverec take sklon profilace, pojici obe casti. Kombinace pouzitych geometrickych tvaru pri kreaci pudorysu kostela vsak byla jeste neco vice, nez jen mistrovskou ukazkou ovladani teto techniky. Slouzila totiz take - a lze spise rici hlavne - k vyjadreni esence krestanskeho nabozenstvi, jejimuz kultu tento chram slouzil. Komponovanim geometricke figury kostela pomoci dvou propojenych kruhu, ktere urcuji vsechny zakladni body pudorysu, bylo mozne do techto souradnic vepsat pravidelny latinsky kriz, jehoz pata lezela v zapadni zdi trojlodi a vrchol ve stredu presbytare. Pricna ramena pak dosahovala do mist, kde se zalamovaly bocni steny trojlodi. Tento symbol ukrizovaneho Kristova tela je pak doslova rozzaren hvezdou v pozadi vrcholu krize, kterou lze take cist - protoze neni uplna - jako Kristovu korunu. Tradicni okotogon definujici zaver kneziste zde jako sifra osmeho dne po vstupu do Jeruzalema symbolizuje Kristovo zmrtvychvstani, ktere je vsak diky pouziti stejneho tvaru i pro "zaver" trojlodi ocekavano i u zde shromazdene krestanske komunity. Jeden z dalsich mnoha elementu, ktere spolecne definovaly pozoruhodne komplikovanou a pritom harmonickou strukturu stredovekeho kostela, byla jeho orientace. Protoze v klimatickych podminkach Cech byly stavby zakladany az v prvnich jarnich mesicich, tedy vetsinou po 21. breznu, kdy slunce vychazi presne na vychode, ma i jicinsky kostel odchylku k severu, i kdyz jen 4°.Pozoruhodna symbolika byla vlozena do konzol klenby, z nichz ctyri zapadni jsou posazeny nize nez ctyri v samotnem zaveru. Ze ctyr nize polozenych vychazi vzdy jedno zebro navic, ktere vsak kvuli opacnemu smeru zanika ve stene a nikdy tak nemuze dosahnout vrcholu klenby. Toto aranzma, inspirovane stavbami hute Vaclava IV., zde tak patrne ziskalo na sakralni pude kostela moralistni a hierarchistickou symboliku. Odkazy na dvorskou hut krale Vaclava IV. vedou k jedine dochovane cirkevni stavbe provedenou primo touto dilnou, kralovske kapli ve Vlasskem dvore v Kutne Hore (kolem 1400). I kdyz se jedna o centralni stavbu drobnych rozmeru, je tato perla ceske architektury fin de siecle jicinskemu kostelu mnohem blizsi nez jihoceske chramy v Milevsku a Krumlove. V celkovem reseni je to prave vztah centralniho prostoru a drobneho filigranskeho presbytare, ktery je tak jako v Jicine zaklenut stejne kratkym usekem sitove klenby postradajici svorniky. Pribuznost obou staveb pak potvrzuje i detailni reseni kruzbovi, protoze okna lodi provazejici presbytar jsou zavrsena mandrolou, z jejihoz dna vyrusta lilie, takze se zda formovat obraceny tvar srdce. A naopak drobnejsi okna presbytare jsou zase zavrsena klasictejsimi utvary ctyrlistu ve sferickem ctyruhelniku nebo dvojici plamenku, podpirajicich kruh s trojlistem. Toto schema tedy vysvetluje proc v Jicine byla v zaveru presbytare dana prednost konzervativnim tvarum kruhu a sferickemu trojuhelniku, zatimco v zaveru presbytare a v bocnich lodich jsou temer vyhradne srdcite tvary.Take ve vrcholu klenby vlozeny kriz, ktery nevznika geometrickou konstrukci byl do klenby pridan ze symbolickych duvodu, jak to jiste provedl jiz Petr Parler ve svatovaclavske kapli prazske katedraly. Rozvrzeni kostela odpovidalo socialnimu statutu mestanu, zduraznujici rozmery a vyrovnanost trojlodi, oproti relativne malemu presbytari. Trojlodi bylo take patrne jiz od pocatku zastreseno vysokou stanovou strechou, znamou jen z kopie po pozaru v roce 1578. Komunikacni schema kostela vykazuje velmi racionalni reseni se tremi na osach stavby situovanymi portaly. Jizni byl jako vstup mestanu jiz brzy opatren predsini, zapadni smeroval mimo mesto do prostoru panskeho sidla Hradek a severni byl vychodem na hrbitov, jak by to ukazovalo jeho dovnitr kostela otocene osteni. Zavery bocnich lodi byly spojeny s presbytarem tak, ze jejich vnitrni polovina byla vypustena. Snaha o propojeni konstrukci dosla sveho vyrazu i pri polygonalnim osekavani piliru, ktere se vsak paradoxne po projiti podokeni rimsou stavaji opet hranolovymi. Planovane klenuti trojlodi tehdy nebylo provedeno, a tak nelze rici, zda melo mit ve stredni lodi bohateji strukturovany vzorec, podobne jako kostel sv. Vita v Krumlove. Stejna stavebni hut stavejici jicinsky kostel provedla pro Petra z Vartenberka pred rokem 1402 stavbu drobne kaple Panny Marie na jeho hrade Kost. Ze stejneho prostredi pochazel take architekt odvzdusneneho haloveho trojlodi kostela sv. Jana Krtitele ve Dvore Kralovem nad Labem.Od roku 1412 byl vyznamny cesky velmoz Cenek z Vartemberka a majitel Jicina porucnikem nezletileho sirotka Oldricha z Rozmberka v Ceskem Krumlove i po sedm let i vladcem tohoto nejrozsahlejsiho feudalniho panstvi v Cechach. Je proto pravdepodobne, ze si sebou vzal i stavitele, ktery prave v Jicine dokoncil stavbu farniho kostela. Plan jicinske stavby se diky tomu dostal z tohoto velice kreativniho prostredi, odkud pochazeli dva vyznamni architekti Hans a Stefan Krumenauer i do rukou architekta, ktery byl poveren navrhem spitalniho kostela v Braunau. Tato velice popularni a kopirovana stavba, zalozena v roce 1417, ma s jicinskou temer shodny pudorys i klenuti presbytare. Protoze se jicinska klenba nedochovala, neni bohuzel mozne rozhodnout, zda jeji struktura mela vliv na originalni reseni braunauske stavby. Zjisteni podobnosti obou staveb ale i tak ukazuje na velice rychlou recepci, jake se v zahranici tehdy dostavalo ceske architekture.V letech 1432 az 1440 byla v dusledku probihajicich husitskych opevnovana strecha kostela a jeho vez, hrajici v tehdy jeste nedokonalem opevneni mesta vyznamnou ulohu. V roce 1436 byla dva roky po smlouvani s mistrem Petrem z Kolina vyklenuta klenba presbytare. Nove nalezeny pramen, ktery to doklada tak definitivne spojuje toto dilo jeste s predhusitskym navrhem, oproti dosavadnim datacim do konce 15. stoleti nebo az do zacatku stoleti dalsiho. Stavitel Petr je znam i ze samotneho Kolina, kde hned po skonceni praci v Jicine zalozil v roce 1437 pro husitskeho hejtmana Bedricha ze Straznice v severozapadnim koute mesta hrad nazvany Lapis refugii. Tesarske prace na uprave veze zde patrne vedl tesar a mistni mlynar Petr, vedle nej zde pracovali tesari na konstrukci stresnich oken. Pritom se take opravovaly kostelni sochy, patrne z kalvarie na brevne ve viteznem oblouku. V roce 1452 ziskal mesto budouci kral Jiri z Podebrad a zrejme na jeho popud ci po jeho predpokladane navsteve v rijnu 1463 byla v tento rok zahajena priprava na dostavbu kostela. Ta zacala stavbou otevrene zapadni predsine se snekovym schodistem v roce 1463-1464, nasmlouvane a provedene mistrem Jirou z Hradce. Zapsana smlouva zni: "Pak leta narozenie Bozieho tisicieho ctyrsteho sestdesateho tretieho i k tomu ctvrteho, tuto jest sepsano, co svrchupsani Marik a Jan Zamecnik vydali a utratili. A najprv tuto smluvu maji s Jiru zednikem z Hradce a s jeho tovarysem, ze maji udelati zed s pilerem. A v te zdi okno a snek na dolejni kruchtu. A sklep mezi tu zdi a vezi nad dvermi. A s toho sneku, aby byl v vstupek na ten sklep. A take stienky a zlabek za stienkami. A od toho vseho ukolem maji jim dati tridceti a tri kopy gr. A ten sklepek ma zdynchovati." Dochovana stavba predsine je podrobne dokumentovana vydaji register. Z register a z pruzkumu stavby plyne, ze hlavni hrotity pas oznaceny kamenickymi znackami tesali spolecne tri kamenici, zatimco z klenby vytesal a osadil kazde ze ctyr celych zeber jeden z kameniku, pripadne se svym pomocnikem. Stavba hlavnich predsini ci zapadni kruchty v te same dobe probihala i v blizkych mestech Dvore Kralove a Hradci Kralove, ktere provadel mistr Manek. Take v Praze byly ve stejnou dobu provedeny nebo zalozeny nejzajimavejsi pamatky oslavujici "husitskeho" krale, jako zapadni stit Tynskeho kostela, mostecka vez a jezdecka socha tamtez. S mistrem Jirou pak byla jeste v roce 1464 sepsana dalsi smlouva na zaklenuti kostelniho trojlodi vcetne stavby sloupu, na kterem se pracovalo i pristi rok, kdy vsak jiz psane zaznamy konci. Tato druha smlouva zni: "Leta narozenie bozieho tisicieho ctyrsteho sestdesateho ctvrteho. Ten patek pred svatymi Simonem a Judu, apostoli bozimi (26. 10.), Jan Sroter, toho casu purgmistr, Jan Zamecnik, Jan Becka, Jan Styskal, Prokop Preclicek, Mikulas Tabor, Jan Bebta, Martin Strelec, Jakubek kolar, Marik, Petr Kralovec, Broz postrihac, konsele prisezni a obecni, Pavel Pivovar, Jaros Reznik, Petr s Perstemsku a Mikulasek Detatko: Tuto a takovuto smluvu konecnu ucinili s Jiru zednikem z Hradce: Takove, ze ten Jira ma kostel nas na miesto sklenuti vesken a zavrieti. A slupi ma, i pruty sam tesati a delati. A my mu mamy od toho dati dve ste kop gr. a dvadceti kop gr. A k tomu cihly a kamenie dati a na krchove poloziti. A coz se tesarev dotkne, to samy mami delati bez nakladuv Jirovych. Nez tyz Jira ma sobe sam na svoj gros lamati kamen." Dve zachovane smlouvy sepsane se stejnym stavitelem na kvalitativne zhruba stejnou praci ve stejnou dobu umoznuje jejich unikatni srovnani a hledani zpusobu, jakym byla kalkulovana cena. Porovnanim cen a obestaveneho prostoru provedeneho klenuti vsak ukazuje, ze prace na zapadni predsini byly relativne trikrat drazsi nez klenuti trojlodi. Toto klenuti se vinou pozaru zritilo v roce 1578. Kolem roku 1500 pak byla postavena kamenna kruchta a severni predsin, snad dilo mistniho zednika Tumy. Na stavbe se osazenim lidove podaneho portalu zrejme podilel i dalsi mistni zednik Ziks. Prilezitost mimoradne podrobneho sledovani stavebnich pocinu krok za krokem cini z jicinskeho kostela razem jednu z nejlepe zdokumentovanych a zaroven jednu z nejpozoruhodnejsich pamatek mestske cirkevni architektury ve stredovekych Cechach, a vedle toho se nyni jevi byt dulezitou spojkou mezi ceskou architekturou doby kolem roku 1400 a jejimi pokracovateli v zahranici.
ER