PT Journal
AU Rykl, M
   Beranek, J
TI Vystavny stredoveky dum cp. 234/I v Praze na Starem Meste
SO Pruzkumy pamatek
PY 2006
BP 3
EP 34
VL 13
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200601-0002.php
SN 12121487
AB Hloubkovy stavebne-historicky pruzkum domu cp. 234/I na soubehu Jilske a Jalovcove ulice v Praze na Starem Meste byl vyvolan nalehavou potrebou zachranne dokumentace stavu objektu po zahajeni nepovolenych stavebnich praci na pocatku roku 2004, pri nichz byly v interieru 1. a 2. patra byly otluceny takrka vsechny omitky. Mimoradne hodnoty gotickeho a renesancniho stavu, zachycene casove omezenym pruzkumem, byly nejprve zpracovany do elaboratu stavebne-historickeho se zaznamem nalezovych situaci do fotografii a pudorysu. Pruzkum z roku 2004 zcela prepracoval dosavadni poznatky a zavery pasportu SURPMO z roku 1961.Byly rozpoznany pozustatky starsiho domu (faze gotika I), staveneho z opuky, ktery muzeme casove zaradit do doby v rozpeti posledni tretiny 13. stoleti az pocatku 14. stoleti. Rozhodne nejde o dum romansky, coz doklada charakter lomoveho zdiva. Podle dosavadnich publikovanych poznatku se situace domovnich bloku a ulicni sit v okoli nami sledovaneho domu jevi jako stabilni jiz nejmene od poloviny 13. stoleti.Dispozicne slozitejsi dum je zachovan natolik torzalne, ze lze ztezi urcit, zda byl dvoutraktovy nebo vicekridly. Dum zanikl pozarem v 1. tretine 14. stoleti. Hypoteticky lze uvazovat, ze predpozarovy dum mohl byt jeste soucasti cirkevniho majetku kapituly u sv. Jilji. Nezodpovezenou zustava otazka, zda je znicujici pozar domu mozne vztahnout k roku 1316, kdy byla postizena podstatna cast Stareho Mesta. V tom pripade je zde ovsem hiat 20 let, kdy by musel starsi dum zustat v ruinach. Ze vztahu k sirsim souvislostem je jiste potrebne pripomenout, ze vystavba k roku 1337 po predchozim pozaru casove souvisi s velkorysou vystavbou sinoveho trojlodi sv. Jilji, patrne za biskupa Jan IV. z Drazic.Z predstavenych vysledku vyplyva, ze prostorove velkoryse dimenzovany goticky dum z konce 30. let 14. stoleti nalezel ke standardu doboveho bydleni, zcela srovnatelneho s prostredim feudalnich sidel. Srovnani s vysledky z dalsich pruzkumu doklada, ze jde o priklad nejvyssi urovne bydleni sve doby v Praze.Pokud budeme hledat dispozicni souvislosti domu s jiz znamymi domovni typy, zjistime, ze sledovany dum ve fazi gotika II k roku 1337 je vysledkem zcela jedinecne situace. Zakladni prostorove usporadani lze charakterizovat jako dum na siroke parcele, hledime-li na hlavni pruceli s vjezdem od severu. Specificka situace na soubehu ulic pak zpusobila, ze dum je vlastne samostatne stojici stavbou, navazujici na dalsi zastavbu pouze ve sve jihozapadni casti. Tim mohly byt dostatecne prosvetleny vsechny mistnosti. Prosvetleni vsech obytnych mistnosti z ulice nabidlo moznost hloubkoveho prodlouzeni stredni casti domu az k zadnimu, dvornimu pruceli. Vznikla tak bohate dimenzovana, hluboka stredni partie, obsahujici dva trakty za sebou. V prizemi je to sin a dlouhy prujezd, takze prichozimu se na prvni pohled dum jevi jako zdanlive hloubkove orientovany podel hloubkove parcelni cary, kterou zde tvori Jalovcova ulice.Kridlo pri Jalovcove ulici je do znacne miry definovano vyuzitim zbytku starsi zastavby (faze I) a jihozapadnim smerem dokonce jeste pokracovalo dale. V teto casti dispozice proto pripomina situaci domu s hloubkovou orientaci, ve vice traktech za sebou, serazenych podel prujezdu. Zamerem vystavby po pozaru bylo vsak postavit sirkove orientovany dum a tak cast starsi zastavby proti nove zrizenemu prujezdu nebyla vyuzita.V patre umoznilo hloubkove rozvinuti stredni partie domu vznik dvou prostor za sebou: horni sine a v cele domu rozmerneho salu. Porovname-li obvykla provedeni domu, kde je sin v patre urcena k reprezentaci a pobytu (mashaus), je v pripade domu cp. 234 zjevna funkcni diferenciace. Projevuje se prokazanym oddelenim komunikacni sine a reprezentativniho salu.Dalsi charakteristikou domu je skutecnost, ze se vsechny obytne mistnosti po prestavbe kolem roku 1337 prokazatelne ocitly v patre. Na Starem Meste jde v tuto dobu zrejme jiz o zcela bezne reseni, nebot prizemi bylo prirozene pouzivano k obchodnim ucelum. Tim se nami sledovany dum a jine obdobne priklady z Prahy lisi od nedavno dobre prozkoumanych a publikovanych domu na sirkovych parcelach mensich mest (napr. Znojmo, Touskov). Zde se svetnice nachazeji v prizemi domu. Svetnice znameho znojemskeho domu v Zelenarske ulici cp. 15 pochazi priblizne ze stejne doby jako svetnice domu v Jilske ulici (dendrodata kolem roku 1320).Budeme-li sledovat linii srovnani jak s typem sirkoveho domu i typem hloubkove orientovane dispozice (zde podel Jalovcove ulice), pak zjistime, ze svetnice se nachazi na relativne neobvyklem miste. Neni totiz v cele domu ani nad zadni casti hloubkove orientovaneho kridla s komorami, ale na opacne strane, pri volnem jihovychodnim narozi. Prosvetleni cele dispozice domu ze vsech stran umoznilo umistit svetnici v podstate kamkoliv, tudiz byla vybrana poloha v nejprihodnejsim oslunenem miste. Dalsi vyhodou, vyplyvajici ze zvolene polohy svetnice, byla moznost situovat topeniste do zbytkoveho pudorysneho trojuhelniku, ktery priznive zvetsil prostor horni sine a umoznil jeho odsunuti mimo vlastni pudorys sine.Obecnejsi srovnavaci platnost maji nektere funkcni a konstrukcni podrobnosti, dolozene pruzkumem a ze souvislosti dendrochronologicky datovane k roku 1337, jako jsou neprimo obsluhovana kamna ve svetnici a k nim nalezejici topeniste, ktere ma jiz vyspelou podobu, uzivanou bezne az do poloviny 19. stoleti. Jinym progresivnim prvkem je jiz k tomuto datu dolozene rezani zaklopovych prken na katru. V mistnosti (314) vybizi ke srovnavacimu studiu ?rezna? podoba tramoveho zaklopoveho stropu se soustavou hrebu, ktere by mohly souviset napriklad s prichycenim malovaneho platna na spodni plochu stropu. Dalsim vyznamnym poznatkem, mozna se vseobecnejsi platnosti, je rozhodujici podil plochostropych mistnosti, vyjma nezbytneho nespalneho polosuterenniho sklepa (013 + 014) a sklepni sije (01), beztak prejatych ze starsi stavebni faze. I pusobiva obkrocna zebrova klenba v prizemi pochazi az z mladsi goticke stavebni etapy.Nemene vyznamna je k fazi gotika II (1337) architektonicky ztvarnena podoba cleneni fasady domu slepymi arkadami z cihelnych tvarovek a zaroven snaha po jednoduche osove kompozici vnejsku i vnitrku ?svetnicove? casti domu na pohledove exponovanem jihovychodnim narozi domu.Podobne jako jine domy Stareho Mesta tohoto obdobi je pri prestavbe uzito kombinace kamene a cihly. Podstatne zastoupena cihla je zda uzita na ztvarneni slozitejsich konstrukci a ramovani otvoru. Rozhodujicim zpusobem se uplatnuje pri architektonickem (kompozicnim) cleneni fasad. Jedine dalsi badani muze prinest odpoved na otazku, zda je obliba cihelneho zdiva, v mnoha pripadech pohledove priznaneho, obecnou vytvarnou (estetickou) tendenci v domovni architekture 1. poloviny 14. stoleti, kterou vystrida masivni nastup kamenne architektury nasledujiciho karlovskeho obdobi, pro niz bylo naopak typicke hojne pouzivani dokonale opracovanych a bohate ztvarnenych architektonickych prvku a detailu. Nastup kamenne architektury je nesporne vysledkem rozsahlych stavebnich aktivit, ktere v Praze zapocaly jeste pred polovinou 14. stoleti. Je vsak treba si uvedomit, ze v pripade domovni architektury nejde o casove ostre ohranicene jevy, ale o castecne paralelni vyvoj, kdy podil jedne slozky vuci druhe, tedy cihly a kamene klesa, resp. stoupa. Proto je zde mozne uvazovat pouze o prevladajici tendenci.Zhodnotime-li vsechny rozpoznane zasahy pro pozdne karlovske a rane vaclavovske obdobi, zjistime, ze nedoslo k zadne zavazne uprave dispozice, pouze v jednom zjistenem pripade slo o konstrukcni upravu (pruvlak v sale).Uplatneni kamennych osteni oken, ktera zrusila starsi cihelne cleneni fasad, nepochybne doklada posun v estetickem, ci chceme-li, slohovem nazoru. Ctyricet let stary dum nemohl byt v takovem stavu, aby vyzadoval prezdivani casti zdiva, aniz by k tomu nutila zasadni zmena jeho dispozice. Krome toho vime, ze stropni konstrukce i vydreva svetnice zustaly zachovany. Podstata uprav tedy spocivala v ?modernizaci? architektonickeho detailu a tim i celkoveho vnejsiho vyrazu. Estetika cleneni z cihel byla zrejme jiz za zenitem obliby a bohate prostredi tohoto domu umoznovalo reagovat na posun ve slohovem nazoru.Vlozeni zebrovych kleneb do prizemi patri do stejne skupiny uprav, jako prolomeni oken s bohate profilovanym ostenim. Nahrada bezpochyby funkcniho tramoveho stropu klenbami byla projevem luxusu a reprezentativnich ambici stavebnika.Zvoleny system obkrocnych kleneb je zaroven vizualne atraktivni a zrejme reaguje na jiz existujici obkrocne klenby v Praze nebo jejich dobove rozsireni obecne. Jevi se nam, ze prostor nepravidelneho tvaru vybidl k neobvyklemu obrazci, v nemz je vytvarne i technicke reseni v rovnovaze.Kratke obdobi drzby domu Jirim z Podebrad se zrejme zapsalo vymalbou se znakovou galerii v sale 1. patra, ktera sama o sobe doklada mocenske ambice tehdejsiho majitele. I ostatni dochovane fragmenty vymalby svedci o vysoke urovni obytne a reprezentacni kultury v obdobi pozdniho stredoveku. Na rozdil od predhusitskeho obdobi, kdy dum nalezel bohatym mestanum, byl dum az do 17. stoleti slechtickou mestskou rezidenci.Na vysoke kvalitativni urovni sve doby setrvava dum i po renesancni prestavbe. Krome zrizeni reprezentativniho schodiste se zakladni dispozicni rozvrh nemeni. Jak je obvykle, pribyva pocet vytapenych mistnosti a nahrazuje se kamenicka prace a vymalba slohove aktualnimi formami.V baroknim obdobi pak demolicni zamer dominikanu paradoxne zakonzervoval stredoveky a renesancni stav az do pocatku 19. stoleti, kdy byl dum prestaven na najemni. Pritom doslo k predeleni a uprave vetsiny starsich dispozic. Nejcitelneji bylo prirozene postizeno 2. patro domu a navazujici krov. Prvoradym cilem bylo ziskat maximum obytne plochy. Jak jiz dnes vime z mnoha jinych dokladu, tato prekotna prestavba a uprava starsi zastavby probehla v Praze v nekolika vlnach na sklonku 18. a v 1. ctvrtine 19. stoleti. Bezpochyby je dokladem prilivu venkovskeho obyvatelstva do mest, jenz byl vysledkem josefinskych reforem.Prokazane historicko-dokumentarni a umelecke kvality objektu jsou alarmujici. Ve vetsine domu prazske stredoveke a renesancni zastavby lze ocekavat dalsi zasadni nalezy, ktere nepochybne zpresni obraz podoby a promen stredovekeho a renesancniho domu a jeho souvislosti. Tim spise vyvstava nalehavost predstihovych pruzkumu, ktere vcas upozorni na dosud netusene hodnoty a nasledna pamatkova ochrana.
ER