PT Journal
AU Razim, V
   Zahradnik, P
TI Hradebni veze v Bartolomejske ulici na Starem Meste prazskem
SO Pruzkumy pamatek
PY 2006
BP 35
EP 72
VL 13
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200601-0003.php
SN 12121487
AB Podle pisemnych pramenu bylo Stare Mesto prazske opevneno v dobe vlady krale Vaclava I. (1230-1253). Nova mestska fortifikace uzavrela rozlehly sidelni celek o vymere 80 ha v dobe, kdy byl po dlouhem predeslem vyvoji (napr. existence romanskych kamennych domu a romanskeho zdeneho mostu) povysen na vrcholne stredoveke institucionalni mesto. Stare (nebo take Vetsi) Mesto prazske na pravem brehu reky Vltavy melo jiz tehdy postaveni hlavniho mesta ceskeho kralovstvi (levobrezni podhradi, zv. Mensi Mesto, pozdeji Mala Strana, se stalo mestem az v 2. polovine 50. let 13. stoleti a Nove Mesto bylo zalozeno na obvodu Stareho Mesta Karlem IV. teprve v polovine 14. stoleti).Opevneni Stareho Mesta zacalo byt postupne likvidovano jiz ve 14. stoleti po pripojeni Noveho Mesta a k dnesku zaniklo pouze s vyjimkou necetnych fragmentu. O jeho systemu nas informuji pouze prilezitostne archeologicke vyzkumy z prubehu 20. stoleti a z poslednich let. Hradebni system se skladal z hlavni hradby, parkanu, parkanove zdi a oboustranne vyzdeneho "sucheho" prikopu. Stavebni podobu, rozmisteni a dobu vzniku vezi hlavni hradby zadne prameny neuvadeji.Pozustatkem systemu techto vezi jsou pouze dve zazrakem dochovane hranolove veze na jihozapadni strane mesta, dalsi vez je dolozena v jejich vychodnim sousedstvi (vzajemne vzdalenosti 60 a 55 m). Obe dochovane veze byly vicekrat prestaveny, a dosavadni literatura jim proto nevenovala blizsi pozornost. Predlozena studie se pokousi napravit tento dluh predevsim s pomoci dosud nevyuzitych pramenu ? podrobne fotograficke a mericke dokumentace, porizene v souvislosti s objevem a zachranou veze za domem cp. 310-I v roce 1936. Studie vychazi zejmena ze stavebniho rozboru (V. Razim) a z podrobne archivni reserse (P. Zahradnik) autoru.Zjistene poznatky umoznuji zaver, ze vsechny tri veze mely zhruba jednotnou stavebni charakteristiku a vztah k hlavni hradbe. Je proto velice pravdepodobne, ze vznikly v jedinem stavebnim obdobi podle jednotne koncepce.Podrobne vyhodnoceni vsak umoznuje pouze vez za cp. 310-I. Hradebni vez byla dodatecne, na sparu prilozena k vnejsimu, jiznimu lici hlavni hradby. Zatimco dolni cast veze v rozsahu prizemi vyuziva jako svou severni obvodovou zed pouze samotnou mestskou hradbu, ma cast horni vlastni obvodovou zed take na teto strane. Zed veze pritom byla zalozena vzhledem ke sve mensi mocnosti (110-120 cm) pouze na vnejsi cast koruny podstatne silnejsi hradby (215 cm), a proto byl odstranen usek jeji predprsni zidky, ktera zrejme vrcholila cimburim. Hradebni ochoz tak mohl i po vzniku veze plynule probihat, vyloucit vsak nelze jeho dodatecne rozsireni usekem drevene konstrukce.Vez byla vystavena z lomove opuky na vapennou maltu, narozi armuji kvadry tesane z teze horniny. Pudorys veze je bezmala ctvercovy (delka strany cca 650 cm) a puvodni vyska od zakladove spary ke korune uvazovaneho cimburi dosahovala asi 12 m. Zdivo veze tak bylo priblizne o 650 cm vyssi nez uroven hradebniho ochozu (od koruny predpokladaneho cimburi tedy pouze o 450 cm). Vnitrek veze se puvodne nejspise delil na tri plochostropa podlazi, z nichz dolni bylo asi 6, stredni temer 4 a horni kolem 2 m vysoke. Zda se, ze mocnost obvodovych zdi prizemi a 1. patra byla prakticky shodna, v rozmezi priblizne 130-110 cm. Duvodem tak velkeho rozdilu tloustky zdiva oproti starsi hradebni zdi byla patrne snaha co nejuspornejsim zpusobem vybudovat vez s dostatecne prostornymi interiery (cca 400x400 cm).Vysoke prizemi veze bylo nejspise zcela temne a pristupne pouze otvorem v podlaze. Pocitat muzeme zejmena s jeho skladovaci funkci. Pristupne zvenci bylo teprve 1. patro, a sice vchodem v severni zdi. Proc nebyl tento vchod umisten na ose pruceli, ale v jeho postranni casti, a proc byl ponekud vyvysen nad predpokladanou uroven hradebniho ochozu, muzeme pouze hadat. Portalek, o jehoz detailni podobe nelze nez spekulovat, snad mel byt pristupny nejen z ochozu, ale take z patra nejake stavby, ktera mohla stat za hradbou uvnitr mesta. V ramci feudalniho dvorce, ktery se zde rozkladal nejpozdeji ve 20. letech 14. stoleti, si lze takoveto spojeni (a to nejen funkcni, ale i majetkopravni) predstavit. Prvni patro krome vstupu zjevne slouzilo take k aktivni obrane veze. Pomerne vysoka uzka strilna v neprilis silne zapadni zdi umoznovala i bez prostornejsi niky vystrelit z luku ci kuse, byt s velmi omezenym ucinkem. Stejnou strilnu muzeme predpokladat podle analogii ve vychodni i jizni zdi. Vnitrnim schodistem a otvorem ve stropu se vystupovalo do horniho podlazi, ktere zrejme vymezovala tenci predprsni zed se zuby cimburi. Tri strany byly cleneny dvema neprilis sirokymi prolukami urcenymi pro strelce a k vrhani predmetu, jen severni strana obracena do mesta snad tuto moznost z praktickych duvodu neposkytovala. Jasne rovnez neni, zda nezbytna strecha zakryvala cely pudorys veze, nebo jen jeji vnitrni dutinu, a ochoz s cimburim tak zustaval nechraneny.Dalsi upravy veze souvisely s jejim uzpusobenim pro pouziti palnych zbrani (do zazdivek proluk cimburi vlozeny strilny) a nasledne doslo k zacleneni do obytne zastavby a ukonceni fortifikacni funkce (jiz v pozdnim stredoveku dodatecne vyhloubeni sklepa veze, vznik novych vstupu s cihelnym ostenim, zmena urovni podlah).K blizsimu datovani staromestskych vezi nejsou spolehlive predpoklady. Na zaklade rozboru s analogiemi z ceskych zemi, Saska, Bavorska, Rakouska a Slovenska se konstatuje, ze pomuckou nemuze byt ani uplatneni sterbinovych strilen, ktere az do husitskych valek neumoznuje vysledovat zadne prokazatelne zakonitosti. Podle pisemnych pramenu byly soucasti hlavni hradby staromestskeho opevneni veze nejpozdeji k roku 1310.Pokud byla hradba v dobe Vaclava I. vystavena bez vezi, lze predpokladat, ze vznikly nekdy za jeho dvou vyznamnych nastupcu (Premysl Otakar II 1253-1278, Vaclav II. 1283-1305), vyloucit vsak nelze jeste dobu tehoz panovnika. Podnetem modernizace mohly byt zejmena cetne valecne udalosti, opravnene obavy z vnejsi intervence, dusledky zivelnych pohrom, stejne jako rostouci spolecenska emancipace a hospodarska moc mestanu.Je vsak treba vazne pocitat take s projevy a dusledky nekolik desitek let trvajici vystavby tak rozsahleho stavebniho dila, jakym byl staromestsky hradebni system. Toto stavebni dilo bylo na svou dobu nejen mimoradne rozsahle, nakladne a organizacne narocne, ale provadelo se take bez vetsich predeslych zkusenosti, jako jedno z prvnich sveho druhu v ceskych zemich. O vyuzivani vsech dostupnych zdroju nazorne svedci letopisec, kdyz s jistou trpkosti vzpomina, jak Vaclav I. pres svou velkou naklonnost k duchovenstvu "dal obezdit mesto prazske a jine trhove vsi, ktere se v nasi obecne reci nazyvaji mesty, naridil opevnit drevem nebo kamenim, donucuje reholni i svetske duchovni ke staveni hradeb a prikopu tychz mest". Povinny, pripadne vynuceny podil ruznych stavebniku na spolecne praci se mohl projevit anomaliemi, jejichz jednoznacna interpretace dnes neni mozna. Podobne je tomu s vykladem fazi vystavby, ktere mohou mit nejruznejsi priciny. Do uvah nad nimi lze jiste zahrnout take eventualitu, ze druhotny vznik hradebnich vezi byl jen integralni soucasti cilevedomeho postupneho naplnovani rozsahle dlouhodobe realizace.
ER