PT Journal
AU Cihla, M
   Panacek, M
TI Stredoveky most v Roudnici nad Labem
SO Pruzkumy pamatek
PY 2006
BP 3
EP 34
VL 13
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200602-0002.php
SN 12121487
AB Goticky most v Roudnici nad Labem je tradicne uvaden jako treti nejstarsi kamenny most v Cechach. Zakladni kamen ke stavbe roudnickeho kamenneho mostu byl polozen na den sv. Bartolomeje 24. srpna 1333. Stavitelem mostu se stal francouzsky mistr Vilem, ktereho z Avignonu pozval spolu s tremi pomocniky prazsky biskup Jan IV. z Drazic. Ti stravili v Roudnici skoro jeden rok a postavili dva pilire a jeden mostni oblouk. V dalsi praci pak pokracovali od nich vyuceni cesti remeslnici. Jedinym z pravdepodobne identifikovanych ceskych stavebnich mistru byl mostni stavitel Oto. Stavba byla dokoncena v roce 1340. Most zdarne slouzil nasledujicich temer 300 let. Pred bitvou na Bile hore obsadila roudnicky most stavovska vojska Krystofa Widrsperkera a po vitezstvi cisarskych vojsk most poborila. Definitivne byl most poboren v roce 1634 svedskymi vojsky generala Bannera. V roce 1652 byla vevodskym stavitelem Pietrem de Colombo strzena mostecka vez. Opravy se mel most dockat v letech 1660 za panovani knizete Vaclava Eusebia z Lobkowicz na Roudnici, k rekonstrukci ale nakonec nedoslo. Od te doby most pustl az nakonec z celeho kamenneho mostu zbylo torzo jednoho pilire a oblouku na levem brehu Labe. Ten byl nakonec zboren pri stavbe noveho mostu v letech 1906?1910.Zasadni udalosti pro seznameni s konstrukci gotickeho mostu byla stavba noveho roudnickeho mostu, pri ktere byly obnazeny zaklady stareho kamenneho mostu. Zpracovatelem a dokumentatorem techto fragmentu byl projektant a vrchni stavebni dozor stavby noveho mostu Bretislav Tolman. Spolecne s Vaclavem Chaloupeckym, ktery zpracoval do te doby nejpodrobneji dejiny stareho mostu, publikovali sve poznatky v nekolika studiich. V lete 2005 byly nove pri cisteni reky nalezeny kamenne kvadry segmentu valene mostni klenby, kamenne kvadry mostnich piliru a drevene tramy casti zakladoveho rostu. Zbytky byly podrobne zdokumentovany a analyzovany. Drevene prvky byly dendrochronologicky datovany. Drevo z nehoz jsou vyrobeny bylo pokaceno velmi kratce po roce 1330 (d 1330+). Na zaklade skutecnosti zjistenych v roce 1906 a rozboru nove ziskanych zbytku byla rekonstruovana detailni podoba mostu a zpusobu jeho vystavby.Jednalo se o zdeny kamenny obloukovy most s delkou premosteni cca 220 m. Sirka mostu byla 6,40 m. Z konstrukcniho hlediska se jednalo o most s horni mostovkou. Spodni stavbu tvorilo sedm nizkych ricnich piliru (podper) zalozenych na drevenych nepilotovanych lezatych rostech a dve pobrezni opery. Sirka piliru se pohybovala kolem 7 m, klenebni oblouky mely svetlou sirku kolem 21 m. Vzhledem k ruzne klenebni vysce nebyla niveleta mostovky horizontalni, ale zrejme od ctvrteho pilire k pobrezni opere mirne klesala. Najezdni rampa mela stoupani okolo 15°. Pristup na most vedl na levem brehu skrze kamennou hranolovou mostni vez. Prujezd se otviral vysokymi lomenymi oblouky s tesanym ostenim.Se stavbou prveho ricniho pilire bylo zacato v dobe predpokladane nizke hladiny reky. Po identifikaci mista pro budouci stavbu pilire, bylo zahajeno beraneni stetovnic pro stavebni jimku. Vznikly dve soubezne uzavrene stetove steny, mezi nez musel byt napechovan hutny material, ktery zajistil nepropustnost sten. V nasem pripade se zrejme jednalo o sedy jil, kterym byl pri stavbe piliru zcela vyplnen i vnitrek drevenych rostu. Zadne stopy po konstrukci techto sten se pri pruzkumu v roce 1906 nepodarilo zachytit, presto je predpokladame. Po vycerpani vody z jimky bylo zacisteno dno na sterkovite podlozi. Postupne byly spousteny do jimky predem pripravene soucasti dreveneho lezateho rostu. Nejdrive byl zalozen osovy tram dlouhy 17,7 m. K nemu pak byly lipnuty sikme bocnice obou cel rostu se vzajemne preplatovanymi podelnymi bocnicemi primeho useku. Vznikl tak ram lezateho rostu siroky kolem 7,6 m, ktery mel tvar protahleho sestiuhelnika. Ortogonalne byl ram rostu fixovan fosnami nepravidelnych rozmeru okolo 20?30 cm sire a kolem 11 cm vysky. Pote byl rost vyplnen sedym jilem. V podelne ose rostu pak byla polozena podlaha z prken sirokych kolem 20?30 cm a tlustych 3 cm. Po obvodu celeho ramu rostu byly na bocnich vnejsich plochach tramu v polich mezi pricnymi fosnami pripraveny oboustranne rybinovite dlaby. Do nich byly v teto fazi vsazeny 1m dlouhe svisle tramky jejichz rybinovite platy byly pribity vzdy ctyrmi kovanymi hreby. Z vnejsi strany byly na tramky pribijena podelna vodorovna prkna, cimz vzniklo kolem dokola celeho rostu jakesi bedneni, ktere pravdepodobne zabezpecovalo zdivo spodnich rad pilire proti vodnim virum a podemilani.Zdivo pilire bylo zalozeno na prkenne podlaze dreveneho lezateho rostu. Zdivo bylo radkove. Kvadry celeho pilire byly vyrobeny z cerveneho slepence. Vyrazny detail, ktery nesly vsechny kvadry piliru byla vystupujici bosaz. Mnohe z nich byly spojeny zeleznymi skobami, jejichz delka se pohybovala kolem 20?35 cm. Kvadry licu pilire byly kladeny na vapennou maltu. Vnitrek pilire byl vyplnen kompaktnim litym zdivem z vapenne malty a opukovych stepu. Asi jeden metr nad normalni hladinou vody byl pilir odsazen o 15 cm. Svisla cast pilire koncila zhruba 2 m nad normalni hladinou vody.Klenba mezi dvema piliri byla valena, klenuta z vrstev rovnobeznych s podelnou osou piliru. Jednotlive kvadry byly kladeny svoji loznou plochou rovnobezne s pilirem. Stycne plochy byly kolme k celu klenby a byly vazany na pul kvadru. Kvadry, jejichz velikost se pohybovala kolem 80 x 80 x 35 cm, byly na bedneni premistovany pomoci dreveneho jerabu a krepny zv. ?vlk?, pro niz byl vytesan otvor na rubove strane kvadru. Licove plochy kvadru byly k sobe kladeny temer na nulovou sparu, rubove byly vyklinovany drevenymi kliny tak, aby podelna osa kvadru byla kolma na tecnu kruhoveho segmentu. Stereometrie klenaku nebyla prizpusobena segmentu klenby, jak je tomu bezne u rimskych staveb, nebo francouzskych staveb te doby. V nasem pripade se jednalo o pravidelne kvadry, ktere takto umistene na bedneni vytvarely v prostoru mezi loznymi plochami klin, ktery po vyplneni maltou klenbu scelil. Krome klinoviteho tvaru spar byly lozne plochy kvadru vybaveny tesanymi trojpaprscitymi polokruhovymi kanalky s nalevkou, ktere po vyplneni maltou spolecne s vyplni spary tvorily pevny klin, ktery podstatne prispival ke ztuzeni klenby.Po vyhotoveni kleneb byly prucelni plochy a plochy nad cely kleneb vyzdeny piskovcovymi kvadry o vysce kolem 20?30 cm. Stopy dulku na bocnich plochach dokazuji pouzivani nuzkovych krepen. Kvadry byly kladeny do radku a nepravidelne vazany do hmoty liteho jadra zdiva. Cely vnitrek horni casti konstrukce mostu byl pak vyplnen kompaktnim litym zdivem slozenym z vapenne malty a odstepu opuky. Zdivo bylo dorovnano do mostovky a na vrstvu pisku byla polozena dlazba z cedicovych valounu. Kvadrove lice byly vyzdeny az nad mostovku a tvorily kamenne zabradli. Vysku ani presny tvar zakonceni kamenneho zabradli nezname.Cely most byl zakoncen operami, jakymisi pobreznimi piliri. Rampa na pravem brehu byla vyzdena z piskovcovych kvadru a opatrena stejnou dlazbou jako samotny most. Samotny kamenny most ustil na ostrove v rece a s pravym brehem byl spojen drevenym premostenim. Snad az na zaver byla budovana mostni vez na levem brehu reky. Jeji detailnejsi podoba, konstrukcni detaily nebo umelecke ztvarneni nam vsak bohuzel zustavaji zcela utajeny.Konstrukce mostu v sobe integralne spojovala technologie tradicni rimske architektury, projevujici se predevsim bosovanymi kvadry piliru spojovanych zeleznymi kotvami s vyspelou, remeslne vytribenou vrcholne gotickou konstrukcnosti zakladovych tramovych lezatych rostu spojovanych kovanymi hreby a bravurni klenbou ze standardizovanych kvadru spojovanych specialnim zpusobem. Domnivame se, ze v pripade dochovanych zbytku roudnickeho mostu se jedna o jedinou svetskou stavbu, ktera je na uzemi byvaleho ceskeho kralovstvi prokazatelne dilem francouzskych mistru a jde tedy o nezprostredkovany primy import jihofrancouzskeho stavebniho, kamenickeho a tesarskeho umeni. Pozoruhodna je osobnost stavebnika, prazskeho biskupa Jana IV. z Drazic, ktery se nevahal pustit do tak smeleho podniku a dokazal pro nej ziskat i zahranicniho stavitele ovladajiciho toto umeni. Pres tyto obtize a obrovske naklady stavby se rozhodl realizovat vysostne civilni technicke dilo majici prvorady vyznam pro hospodarsky a ekonomicky rozvoj Roudnice nad Labem.
ER