PT Journal
AU Kiecon, M
   Prix, D
   Zezula, M
TI Mestanske domy cp. 30 a 31 v Hornim Benesove, vysledky stavebnehistorickeho pruzkumu a archeologickeho vyzkumu
SO Pruzkumy pamatek
PY 2006
BP 53
EP 90
VL 13
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200602-0004.php
SN 12121487
AB V letech 2003?2004 prosly zasadni promenou dva domy (cp. 30 a 31) na nam. Miru v Hornim Benesove /Benisch/ (okres Bruntal /Freudenthal/). Zachranny archeologicky vyzkum r. 2003 prinesl alespon zakladni archeologicke poznatky k vyvoji osidleni Horniho Benesova. Vetsina zkoumanych nalezovych situaci sice souvisela az s novovekymi dejinami obou domu, presto se podarilo archeologicky dolozit osidleni obou mestist jiz v zaveru 13. stoleti, tedy nedlouho po lokaci mesta kolem roku 1253. Odpadni jimka ve dvore domu cp. 30 potvrdila mestsky charakter nejstarsi faze osidleni, podobu a vyvoj nejstarsi zastavby ale nebylo mozne kvuli omezenym podminkam vyzkumu blize objasnit. Radu zjisteni vsak prinesl navazujici stavebne historicky a archivni pruzkum, ktery nastinil vyvoj obou domu od pocatku 16. do konce 19. stoleti.Pod obema domy s plnymi mestanskymi pravy se dochovaly asymetricky situovane starobyle kamenne sklepy s valenymi klenbami, ktere predstavuji nejstarsi dochovanou zdenou zastavbu parcel. Vysoce pravdepodobne je lze datovat nejpozdeji do doby rekonstrukce mesta po pozaru v srpnu 1474. Oba domy o nestejne sirce mely zrejme jen velmi jednoduchou dispozici, charakteristickou v prizemi v cele jedinou postranni velkou jizbou ci svetnici, provazenou po strane pruchodem ci prujezdem do zadnich dvoru. S domy hloubkove dvoutraktove dispozice, jejichz jadra identifikoval stavebne historicky pruzkum, souvisely archeologicky zjistene kamenne kanalky, odvadejici z vyse polozenych dvoru povrchovou vodu do prostoru namesti. Dnes uz neni jasne, zda tyto domy byly kamenne, stejne jako sklepy pod nimi, nebo roubene ci hrazdene. Ve dvorech snad na obytne predni trakty navazovaly lehci drevene konstrukce (komory), jejichz zbytky zachytil archeologicky pruzkum na parcele s domem cp. 31. Primitivni dvoutraktova dispozice s bocnim prujezdem ci pruchodem patrila na sklonku 15. a v 16. stoleti na moravsko-slezskem pomezi k oblibenym resenim, pro ktere zname radu analogii napr. z Bruntalu, Zlatych Hor /Zuckmantel/, Jeseniku /Freiwaldau/, atd. Od roku 1523 muzeme prostrednictvim urbaru a jinych soupisu sledovat vice ci mene kontinualni radu jejich majitelu.Vetsi dum cp. 30 se v 17. stoleti dostal do drzeni rodu Maschku, kteri nadzemni objekt nekdy koncem 17. ci pocatkem 18. stoleti (pred rokem 1723) strhli a misto nej vybudovali mirne asymetricky zdeny prizemni trojtraktovy dum regionalne typicke barokni dispozice. Po roce 1751 ziskal tehdejsi majitel objektu Anton Maschke jizni trakt sousediciho domu, ktery po pozaru mesta roku 1746 jiz nebyl obnoven, ale rozdelen mezi domy cp. 30 a cp. 29. Zvetsenou nemovitost adaptoval v hloubkovy ctyrtrakt a nasledne celkove prestavel a rozsiril zdenou zastavbu i na ukor dvora. Poslednim vyznamnejsim historickym zasahem do vzhledu objektu pak bylo v roce 1895 jeho zvyseni o 1. patro v predni casti provedene podle dochovanych planu stavitele Adolfa Riegera z Horniho Benesova.Uzsi dum cp. 31 si na rozdil od sousedniho objektu dlouho uchoval archaicke asymetricke dvoutraktove cleneni, ktere respektovala vetsina pozdejsich prestaveb. Zato ? na rozdil od cp. 30, ktere zustalo az do roku 1890 prizemni ? rostl do vyse a do hloubi parcely. Uz po roce 1626 za drzeni objektu rodem Franzu se jednalo o patrovy zdeny objekt, ktery musel byt po pozaru mesta roku 1746 sice prestaven, jeho zakladni osnova se vsak podstatne nezmenila. Dalsi prestavbou prosel dum po dalsim pozaru mesta roku 1820, kdy jej tehdejsi majitel Johann Klos nechal opravit a opatrit pozdne klasicistni fasadou zrejme podle navrhu hornobenesovskeho mestskeho stavitele Josepha Jentschkeho. Dum tehdy ziskal 2. patro. Jeste roku 1895 pak dalsi z majitelu, obchodnik Josef Losert, pristavel ve dvorni casti prizemni kram podle planu stavitele Adolfa Riegera.Kombinovany archeologicky a stavebne historicky pruzkum obou objektu prinesl i radu poznatku obecnejsiho charakteru. Podarilo se zjistit promeny parcelace prislusneho bloku. Zatimco ve starsim obdobi od konce 15. do 18. stoleti zde bylo nejmene pet proporcne vice vyrovnanych parcel, zastavenych puvodne dvoutraktovymi domy s postrannimi prujezdy ci pruchody, po pozaru roku 1746 zde pocet mestist klesl na ctyri, pricemz zanikly dum mezi cp. 30 a 29 byl rozdelen mezi sousedni majitele. Protoze podobne sirkove disproporce domu zname i z dalsich bloku kolem namesti, lze se domnivat, ze i zde dochazelo ke slucovani domu a poklesu puvodne vetsiho poctu mestist. Archeologicky vyzkum nezjistil ve stredni casti obou parcel zadny dalsi stredoveky zahloubeny objekt, muzeme tedy soudit, ze uz od pocatku (tedy od 13. stoleti) byly ve meste obytne partie domu kolem namesti situovany k ulicni care. V tom se Horni Benesov pravdepodobne odlisoval od situace, kterou indikuji vyzkumy v nedaleke Opave /Troppau/ a kterou zname treba i z nekterych domu prazskeho Stareho Mesta apod. V neposledni rade rozmanite rane a vrcholne novoveke az novodobe archeologicke nalezy obohatily dosavadni skromne znalosti o kazdodennim zivote obyvatel prestiznich mestanskych nemovitosti pri namesti v malem pohranicnim meste.
ER