PT Journal
AU Vrla, R
   Kyncl, T
   Novotny, J
TI Dum s Tanecnim salem na Buchlove
SO Pruzkumy pamatek
PY 2006
BP 112
EP 124
VL 13
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200602-0007.php
SN 12121487
AB Hrad Buchlov byl zalozen v prvni puli 13.stoleti a do sve dnesni podoby byl formovan cetnymi prestavbami. Pri jihozapadnim narozi hradniho jadra je situovan ctyrpodlazni objekt s Tanecnim salem. V ramci chystane pamatkove obnovy tohoto objektu byla provedena dendrochronologicka expertiza vybranych drevenych prvku a dilci, povrchovy stavebne ? historicky pruzkum.Dendrochronologicky pruzkum se zameril na datovani konstrukce stropu a krovu Tanecniho salu ve 4.NP a druhotne pouzitych stropnich tramu ve 3.NP. Z konstrukce krovu byly pomoci Presslerova nebozezu odebrany vzorky ze 6 konstrukcnich prvku (tab. 2). Konstrukce krovu byla postavena z boroveho dreva, stropni tramy byly vyrobeny prevazne z dreva duboveho (s vyjimkou dvou tramu, ktere byly borove).Vlastni dendrochronologicke zpracovani bylo provedeno dle standardnich metod (Dvorska, Polacek 2000). Vzorky byly nalepeny na drevene listy a seriznuty ziletkou. Mereni sirek letokruhu bylo provedeno pomoci zarizeni TimeTable s presnosti na 0,01mm. Pro vlastni datovani byl pouzit program Past32 (Knibbe 2000) a Arstan. Jednotlive letokruhove krivky byly nejprve v ramci drevin relativne synchronizovany, nasledne byl odstranen jejich dlouhodoby rustovy trend (pozn. 1) a prumerovany do sumarnich letokruhovych rad. Tyto byly nasledne porovnany s dostupnymi standardnimi chronologiemi. Pro datovani dubu byla vyuzita standardni chronologie dubu pro Ceskou republiku ve verzi z roku 2002 (czges2002) a standardni chronologie dubu pro Rakousko (Wimmer, Grabner 1998). Pro datovani boroveho dreva v dobe provedeni pruzkumu (2003) neexistovala zadna dobre prolozena regionalni standardni chronologie. Jedine kvalitni standardni chronologie byly dostupne pouze pro uzemi Cech. Pro Moravu existovaly pouze lokalni dilci standardy jednotlivych objektu. Proto byla pro datovani pouzita nejblizsi lokalni standardni chronologie borovice ze zamku v Bucovicich (pozn. 2) a jako kontrolni take standardni chronologie jedle pro Moravu (pozn. 3).Relativni synchronizace letokruhovych krivek v ramci jednotlivych drevin (graf c. 1 a 2) vedla k sestaveni 221 let dlouhe prumerne chronologie dubu (P40buchlov-hradQU) a 99 let dlouhe prumerne chronologie borovice (P40buchlov-hradPI). Do dubove krivky se podarilo synchronizovat vsechny zpracovane dubove tramy, ktere vytvari velmi homogenni skupinu. V pripade borovic nebyly do prumerne rady synchronizovany pouze letokruhove krivky z pruvlaku krovu, ktere nemely pro datovani dostatecny pocet letokruhu (v tabulce 2 nejsou uvedeny).Porovnani prumernych letokruhovych krivek se standardnimi chronologiemi prislusnych drevin vedlo k nalezeni zcela spolehlivych datujicich pozic. Dubova letokruhova rada ukazala velmi vysokou miru podobnosti s obema standardy v pozici datujici posledni letokruh do roku 1581 (graf c. 3, tab. c. 1). Borova letokruhova krivka ukazala velmi vysokou podobnost se standardem pro Bucovice (tab. c. 1, graf c. 4) zcela shodne s datovanim pomoci chronologie jedle. Posledni letokruh teto prumerne letokruhove rady je datovan do roku 1799.Diky znacnemu poskozeni povrchu tramu drevokaznym hmyzem se dochovali pro presne datovani klicove podkorni letokruhy (pozn. 4) pouze na nekolika prvcich (tab. 2). V pripade krovu byly dva dochovane podkorni letokruhy datovany do roku 1799. Vzhledem k charakteru podkorniho letokruhu (pozn.c. 5) byly oba pouzite stromy kaceny na prelomu let 1799/1800. Ostatni datovane prvky z konstrukce krovu bez podkornich letokruhu velmi pravdepodobne pochazi take z teto doby, jak lze usuzovat jednak z velmi podobneho prubehu letokruhovych krivek a take z odhadu poctu letokruhu znicenych drevokaznym hmyzem. Do stejneho obdobi je take datovan jediny zpracovany borovy stropni tram z 3. patra objektu (tab. 2).Pri odberu vzorku z dubovych stropnich tramu 3. patra se zpravidla nepodarilo zachovat okrajovou cast tramu tvorenou belovym drevem. Z tohoto duvodu bylo mozne dobu kaceni pouzitych stromu pouze odhadnout na zaklade predpokladaneho poctu belovych letokruhu (pozn. 6). Nejpresneji bylo mozne urcit dobu kaceni stromu ze ktereho byl vyroben tram P4077. Posledni zmereny letokruh byl datovan do roku 1582 pricemz bylo zmereno 7 letokruhu bele a dalsich 15 silne poskozenych belovych letokruhu bylo zapocitano. Za predpokladu, ze pouzity dub nemel vice jak 26 belovych letokruhu (pozn. 6) lze dobu kaceni stromu odhadnout do obdobi let 1597 - 1601. Je velmi pravdepodobne, ze do tohoto obdobi spada kaceni take ostatnich datovanych dubovych tramu, u kterych bylo mozne urcit pouze spodni hranici intervalu kaceni. Vysledky datovani jednotlivych prvku jsou shrnuty v tabulce c. 2.Na zaklade vysledku uvedenych pruzkumu lze konstatovat nasledujici:1) Hradni jadro bylo zrejme jiz ve 14. stoleti obklopeno parkanem. Pred polovinou 16. stoleti prosel hrad velkorysou prestavbou. Stavebnikem byl Jan Zdansky ze Zastrizl. V ramci teto prestavby byl v letech 1546-1548 vybudovan i objekt zv.Tanecni sal. Jeho funkce noveho byla dulezita predevsim z komunikacniho hlediska, protoze z jeho 1.NP byla nove vedena hlavni pristupova trasa do hradniho jadra. Objekt s Tanecnim salem byl situovan ve velmi slozitem skalnatem terenu, tato skutecnost mela vliv na jeho slozitou dispozici. V obdobi jeho vystavby doslo k vyznamne zmene puvodniho planu. V prvni fazi vystavby byla zbudovana pristupova schodistova terasa s nastupem, skrytym v nizkem, nedokoncenem objektu, kteremu nalezi cast konstrukci dnesnich 1.a 2. NP. Predevsim se jedna o jizni pruceli s popsanym vstupnim portalem s napisovou deskou a dale o mohutne zdivo jihozapadniho narozi objektu s predstupujicim pylonem se zaoblenym celem. Tato stavebni faze je datovana dvojici napisovych desek s letopoctem 1546. Vzapeti doslo ke zmene stavby a na realizovanem objektu vznikla nastavba, jejiz jizni pruceli bylo oproti 1.NP vysunuto vne pomoci slepe arkady. Nizka mistnost ve 2. NP vznikla zrejme z duvodu vytvoreni rovneho plata pro vystavbu vyse polozenych salu.Nad 3.NP muzeme pro 16.stoleti jeste predpokladat nizsi podstresni podlazi. Typickym znakem popsane stavby je standardni vybava vsech fasadnich otvoru v kameni sekanymi ostenimi shodne profilace. Typickym detailem prvku kamenneho osteni je rovnez ?vytazeni? hladce opracovane plochy osteni. Omitka byla pretazena pres hrube opracovane plochy az k vystouple, hladke plose, ktera byla zrejme opatrena lickou (jeji stopy jsou dochovany napr.na osteni vstupu do 3.NP). Casovy prubeh i osobu stavebnika teto druhe faze vystavby objektu dokladaji letopocet 1558 a inicialy ?GZZ? na kamennych okennich ostenich 3.NP.2) V roce 1602 byl vybudovan tzv.Tanecni sal, tvorici dnes 4.NP objektu. Nejpozdeji pred zrizenim tohoto vstupu byla plocha terasy pred pruchodem Hodinovou vezi rozsirena az k nasemu objetu. Tanecni sal s velkym rozponem byl jiste opatren tramovym stropem, ktery se vsak nedochoval. Je pravdepodobne, ze nektere druhotne pouzite tramy ve stropech salu 3. NP pochazeji prave odtud. Oba cihelne stresni stity jsou pravdepodobne soucasne se vznikem Tanecniho salu a tedy tvar i sklon strechy objektu na pocatku 17. stoleti odpovida dnesnimu stavu.3) Dalsi stavebni upravy dnes nejsme schopni presne rozpoznat. Na prelomu 18. a 19. stoleti doslo k totalni vymene stropni konstrukce Tanecniho salu za konstrukci zcela novou. K obdobne uprave majitele pristoupli i v mistnostech 3.NP, kde bylo ke zrizeni novych tramovych stropu pouzito vedle soucasnych prvku i prvku z pocatku 17. stoleti (snad prenesenych z Tanecneho salu). Nosna konstrukce noveho stropu nad Tanecnim salem byla ze spodni strany opatrena omitanym podhledem, a byla budovana jako soucast konstrukce krovu, ktery s po dilcich upravach dochoval dodnes.
ER