PT Journal
AU Hlavackova, H
TI Idea dobreho panovnika ve vyzdobe Karlstejna
SO Pruzkumy pamatek
PY 2006
BP 9
EP 18
VL 13
IS 11
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200611-0002.php
SN 12121487
AB Ikonografie karlstejnskych maleb a tim i celeho hradu byla uz vysvetlovana ruznym zpusobem. Mnoho z nich je bezpochyby platnych, protoze jejich vyznam je mnohovrstevny a lze jej nazirat z ruznych hledisek. Domnivam se, ze vyznam, ktery se tyka osobne Karla IV. sameho, neni zanedbatelny. Lze jej pritom spojit nejen s jednotlivymi malbami izolovane, jak se dosud bezne cinilo, ale i s celkem a jeho logickym clenenim.Nejnizsi cast hradu, obytny palac, obsahoval Lucembursky rodokmen Karluv (dochovany v renesancnich kopiarich), galerii jeho predku od biblickych postav (Noe) az po bezprostredni rodove predchudce. Na jejim konci je pak sam trunici Karel. Je zrejme a bylo to uz v literature konstatovano, ze je zde vyobrazena minulost, dobry puvod panovnikuv, ktery byl zarukou jeho panovnickych schopnosti. V temz palaci uz byla vymalovana udalost, jejimz byl Karel hlavnim ucastnikem, totiz zazrak s ostatkem prstu sv.Mikulase, ktery chtel Karel ziskat. Representuje Karla jako sberatele ostatku svetcu, na jejichz pomoci se jeho dobra vlada zaklada. Soucasne je ale velmi vyznamne, ze se stal ucastnikem zazraku, ze tedy mu bylo dano znameni milosti bozi.Ve stredni casti, kostelni vezi, Karel sam aktivne pokracuje v bohulibe cinnosti: adoruje Matku Bozi a sv.Kriz, sbira ostatky Kristova utrpeni (tzv. ostatkove vyjevy) a buduje pro ne nadherne schrany. Tyto prostory representuji pritomnost, pozemsky zivot s jeho bojem dobra a zla, representovany apokalypsou. Marianske zasveceni hlavni prostory a marianska ikonografie zduraznuje, ze pres vsechny osobni zasluhy Karlovy, ktere jsou zde pripominany, spoleha mnohem vice na primluvu P.Marie, skrze niz jedine lze dosahnout spasy.Projde-li se palacem - primo sini, v niz byl rodokmen, a marianskym kostelem - jiny pristup do vysoke veze nebyl - je nutno vystoupat schodistem lemovanym malovanymi cykly ze zivota sv. Vaclava a jeho baby sv.Ludmily, licici jednak christianizaci zeme, jednak oba hlavni rodove svetce - zejmena panovnika sv.Vaclava, jehoz nasledovanim lze dosahnout dobre vlady, miru v risi a priklad cesty, po niz lze - jako po nebeskem zebriku - dosahnout kralovstvi nebeskeho. V horni casti schodiste pak Karel a jeho rodina, nasledujice bohabojne predky, adoruje ostatky vkladane do oltare.V nejvyssim, symbolicky i skutecne, miste palace, kapli sv. Krize, uz Karel pritomen neni. Relikvie Kristova umuceni, obsazene castecne v risskych klenotech, jsou provazeny galerii svetcu, z nichz vetsina je krome vizualni podoby zpritomnela i svym ostatkem. Na nastennych malbach v okennich zaklencich vrcholi apokalypsa majestatnim apokalyptickym bohem a klanenim 24 starcu Beranku, ve vychodnim zaklenku pak obrazy theofanii (Zvestovani, Klaneni tri kralu) a predobrazy Kristovy smrti na krizi (pomazani Kristovych nohou v dome Simonove, Noli me tangere). Karel, ve sve snaze o dobrou vladu, zalozenou na prikladu svetcu, jiste doufal, ze po smrti se, diky bohabojnemu zivotu a primluve jim uctivanych svetcu, do tohoto kralovstvi dostane (snad doufal i ve svatoreceni).Dobra vlada byla v rozharanem 14.stol. velkym tematem uz nejen literarnim (knizeci zrcadla), ale i vytvarneho umeni. Zajimave jsou rozdily, jak je tento motiv zobrazovan: v Italii v malbe Ambroggia Lorenzettiho jsou zobrazeny alegorie ctnosti podminujici dobrou vladu a jeji jevova stranka - pokojny zivot obyvatel. Ve Francii v iluminacich Oresmova prekladu Aristotela jsou podoby ruznych, spatnych i dobrych vlad, representovany vladci samymi (v ruznem poctu), doprovazenymi velmi strucnymi vyobrazenimi dusledku jejich vlady.Na Karlstejne je, podle meho nazoru, znazornena take dobra vlada, jejimz nositele je vsak jedine sam panovnik z Bozi milosti, Karel IV. a jeho vztah k Bohu, ktery sam je odpovedny za celou risi, vsechny jeji obyvatele. Kral a jeho rise jsou dosud jedno.
ER