PT Journal
AU Vseteckova, Z
TI Schodistni cykly na Karlstejne - Legenda sv. Ludmily
SO Pruzkumy pamatek
PY 2006
BP 37
EP 49
VL 13
IS 11
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200611-0005.php
SN 12121487
AB Legenda sv. Ludmily na vnitrni stene schodiste Velke veze Karlstejna se odviji v deviti scenach. Podle slov Kristianovy legendy zacina udalosti, pri niz Borivojovi na hostine moravsky biskup Metodej nabidl krest, aby mohl sedet spolecne u stolu s knizetem Svatoplukem a jeho druzinou, nikoliv na zemi stranou. Nasleduje scena Krtu Borivoje a Krest sv. Ludmily. V dalsi scene vidime stavbu kostela na Prazskem hrade, ktery Borivoj zalozil po navratu z Velke Moravy. Pod ni je zobrazen trunici Borivoj s Ludmilou a sesti detmi, vyjadrena jsou slova legendy, ze po prijeti krestanstvi se rod Premyslovcu rozroste. Po vyjevu se Smrti Borivojovy pokracuje scena Korunovani Vratislava, otce sv. Vaclava, knizetem. Legendu uzaviraji dva vyjevy - Posledni prijimani sv. Ludmily a jeji Uskrceni zavojem pacholky Tunnou a Gommonem, ktere na Tetin poslala Drahomira. Literarnim pramenem mohla byt i Dalimilova kronika, jak doklada nove nalezeny zlomek latinske legendy s miniaturami severoitalskeho iluminatora. V nekolika foliich zachovany iluminovany rukopis, zakoupila v roce 2004 v Parizi prazska Narodni knihovna. Dalsim pramenem by mohl byt text, podle ktereho psal svoji kroniku Giovanni Marignola na prani cisare Karla IV.Po strance malirske patri svatoludmilsky cyklus k velmi kvalitnim, pripisuje se Mistru Osvaldovi nebo jeho predchudci, ktery na malbach pouzil motivy starsi romanske i soudobe goticke architektury. Do iluzivnich architektur umistil stihle postavy panovniku a biskupu v drahocennych odevech, s charakteristickymi fyziognomiemi, ucastniku dvorskych a cirkevnich obradu. Legenda zachytila historicke udalosti: krest Borivoje a Ludmily na Morave, stavbu marianskeho kostela v Praze, panovnika na trune s manzelkou a detmi opodal, dale smrt knizete Borivoje, korunovaci Vratislava dvema biskupy, Ludmilino posledni prijimani a nakonec nasilne uskrceni. Starsi vyobrazeni legendy sv. Ludmily se nachazi v Liber depictus (Wien, ONB Cod. 370, fol. 45r-49v), z 50. let 14. stoleti. V kresebnych ilustracich rukopisu je velmi narativne vylicen zivot svetice i udalosti po jeji smrti. Maliri na Karlstejne znali asi i ilustrovanou Legendu sv. Hedviky z roku 1354, zobrazujici dvorskou kulturu a zivot slezske knezny. Miniatury v nove objevene Dalimilove kronice dokladaji predpokladany vliv italske malby na karlstejnskou legendu. Zobrazeni Krtu v legende sv. Ludmily se podobaji starsim kompozicim ve Velke francouzske kronice krale Karla V. (Pariz, BN).V ceskych malbach na karlstejnsky Krest sv. Ludmily navazuje kompozicne Krest sv. Otilie, namalovany Mistrem Osvaldem, v kapli Jana Ocka z Vlasimi v Prazske katedrale na pocatku 70. let 14. stoleti.Cisar Karel IV. v legendach sv. Vaclava a sv. Ludmily vyjadril na schodisti velke veze svoji uctu k ceskym patronum a dynastickym predkum, ukazal historii pocatku ceskeho statu.
ER