PT Journal
AU Chudarek, Z
TI Prispevek k poznani stavebnich dejin vezi na hrade Karlstejne v dobe Karla IV.
SO Pruzkumy pamatek
PY 2006
BP 106
EP 138
VL 13
IS 11
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200611-0014.php
SN 12121487
AB Teze, o budovani hradu podle panovnikem predem stanovene ideove koncepce, ktera tak dopredu formulovala jak jeho architektonickou podobu, tak i zpusob uzivani a provoz, se zdala az do 90. let minuleho stoleti neotresitelnou. Podle teto teze byly obe hradni veze predurceny k vyssimu poslani, k ulozeni cisarskych svatostin a dalsich pokladu Rise rimske a Kralovstvi ceskeho. Teprve v 90. letech si nekteri autori polozili znepokojive otazky, kterym se zacal po staleti vytvareny mytus, svazujici pokusy o objektivni poznani nejstarsich dejin hradu, povazlive otrasat.Dilci nova zjisteni, overena v poslednich letech v prubehu stavebne statickych praci prohloubila dosavadni poznani o stavebnich dejinach hradu a umoznuji nastinit nektere dalsi zavery a hypotezy. Stavebne historicky vyzkum bylo mozne zajistit pouze v omezenem rozsahu, a to jen diky koordinaci se stavebne technickym pruzkumem. Vyznamny prinos pro poznani ma, mimo jine, dendrochronologicky rozbor puvodnich drevenych stavebnich prvku, realizovany na hrade postupne od roku 2000. Vychozim podkladem pro vyzkum se stala cilena reserse historickych planu a kreseb.Z dosavadniho poznani je mozne navrhnout nasledujici obraz o poslani a podobe obou vezi v dobe Karla IV..Stavebni dejiny obou vezi hradu Karlstejna v dobe Karlove muzeme rozdelit do tri zakladnich etap, ktere souviseji s jejich funkcnimi promenami, reagujicimi na aktualni politicko ? mocenskou situaci.1) V prvnim obdobi, a to asi do roku 1356, byl hrad budovan jako soukrome reprezentacni sidlo panovnika.2) Po korunovaci Karla IV. rimskym cisarem (1355) reprezentacni vyznam hradu vzrostl ulozenim soukrome sbirky Kristovych pasiji v nove dostavene mensi vezi. Ta byla dale upravena k liturgickym ucelum karlstejnske kapituly, nove zalozene v roce 1357. Hrad se stal nositelem ideoveho programu cisare. Vlastnictvi Kristovych pasiji, tohoto nejvzacnejsiho pokladu krestanskeho sveta, shromazdeneho po vzoru byzantskych cisaru, bylo projevem hluboke zboznosti, ale take demonstraci nejvyssi svetske moci.3) Narozeni Karlova potomka Vaclava IV. v roce 1361 mohlo byt silnym podnetem pro usili vytvorit imperialni (risskou) rodovou dynastii Lucemburku. Pro propagaci dynastickeho programu pak mohlo byt prijato rozhodnuti cisare ulozit risske svatostiny ve velke vezi sveho soukromeho hradu.Novostavba hradu postupovala v navazujicich, provozuschopnych etapach. V predstihu bylo patrne zalozeno purkrabstvi s nezbytnym provoznim zazemim, dale palac, mensi vez a nakonec velka vez. Kazda cast hradu mela vlastni obranny system.Puvodni palac byl v listopadu roku 1355 schopen prijmout panovnika s dvorem. Plnil roli obytnou, reprezentacni a take zde bylo mozne slouzit mse v nove kapli sv. Mikulase.Na mensi vezi v te dobe pokracovala hruba stavba a stavba velke veze zatim zahajena nebyla ale s jeji stavbou se temer jiste pocitalo od pocatku. Napadna podoba obou vezi urcenych puvodne k obytnym a reprezentacnim ucelum a jejich dominantni pozice v arealu hradu muze vest k domnence, ze byly pred zmenou stavebniho programu urceny jako rezidence cisarskeho paru. Mensi vez byla pred navratem Karla IV. z korunovacni cesty pripravena k obyvani a mohla tedy slouzit cisari nebo jeho manzelce jako rezidence. V I. patre je mozne predpokladat puvodne jednotnou mistnost (reprezentacni palac). Odtud byl vstup do komnat ve vyssich podlazich, ktere mely soukromy charakter. Take byla pripravena soukroma orator v sile jizni zdi ve II. patre s nastennymi malbami a s ustredni malbou Panny Marie s adorujicim cisarskym parem ve vyklenku vychodni steny.Rozhodnuti Karla IV., nejspis z prelomu roku 1356 a 1357, ulozit svou soukromou sbirku Kristovych pasiji na hrade Karlstejne, vyvolalo prvni rozsahle adaptacni prace na jeste stavebne nedokoncenem hrade. Je mozne soudit, ze z vule panovnika byla Karlstejnske kapitule predana v podstate cela mensi vez, nikoliv vsak k obytnym ucelum.Pri adaptaci veze na sidlo kapituly byla obytna komnata v II. patre upravena na kapli zasvecenou P. Marii a urcenou predevsim pro chorove povinnosti kanovniku. Je mozne pripustit, ze kaple P. Marie v puvodni podobe mohla vyuzit cely pudorysu II. patra.Orator v sile zdi se promenila na tresorovou kapli Utrpeni Pane, urcenou pro ulozeni pokladu Kristovych pasiji. K vychodni zdi pod vyklenkem s malbou Madony byl prizden patrne cihelny oltarni stipit. Sakristii a dalsi provozni zazemi pro dekana a kanovniky bylo mozne zajistit v I. patre veze. Zmena vyuziti mensi veze mela za dusledek i nove provozni reseni. Kanovnici museli v ramci svym povinnosti i nekolikrat denne prichazet ze sveho obydli mimo hrad do kapitulni veze. K tomu bylo zapotrebi upravit novou pristupovou cestu mimo palac mezi III. branou hradu a novym vstupnim portalem veze v zapadni obvodove zdi, v urovni zvyseneho prizemi. Hlavnim poslanim hradu vsak i nadale zustala role obytna a reprezentacni. Pro obytne ucely panovnika byla stale v zaloze velka vez.Rozhodnuti o novem stavebnim programu pro velkou vez mohl panovnik vyslovit nejpozdeji pri sve dlouhem pobytu na hrade od pocatku zari do konce rijna roku 1362. Stavebni zasahy do temer hotove stavby velke veze spojene se stavbou reprezentacniho schodiste a upravami obytne komnaty na kapli, musely probihat jeste v letech 1362 az 1363. Ulozeni risskych insignii a pokladu v kapli sv. Krize znamenalo novou funkcni napln pro celou velkou vez, ktera zrejme ztratila predpoklady byt take soukromou rezidenci. Zmena zpusobu vyuziti velke veze mohla vyvolat i potrebu stavebnich uprav mensi kapitulni veze. Nove dispozicni schema provozu velke veze s reprezentacnim ctyrramennym schodistem pocitalo s primym spojenim s II. patrem mensi veze, ve kterem jiz nekolik let byly konsekrovany dve kaple. Predpokladany uzavreny koridor s reprezentacnim schodistem, vyzdobenym ikonograficky vyznamnymi nastennymi malbami, mohl take vytvaret aluzi patroveho usporadani kapli, po vzoru parizske Saint-Chapelle. Nejpozdeji v teto dobe muselo byt provedeno stavebni opatreni, kterym byl zprostredkovan prechod z cisarskeho palace do velke veze mimo kapli P. Marie. Resenim za teto situace mohlo byt zmenseni velikosti kapitulni kaple v moznostech danych dispozici nosnych delicich zdi v nizsim podlazi a vytvoreni sine v severni casti II. patra s prilehlym vnejsim schodistem. Nova pristupova cesta mohla jiz navazovat na pozdeji vybudovane severni kridlo palace s pavlaci. Stavbou kridla palace zaroven definitivne zanikl puvodni smysl hradebni zdi mezi palacem a mensi vezi.Vezim hradu Karlstejna se dostalo namisto obvykleho vyuziti mimoradneho postaveni. Byly zde shromazdeny nejcennejsi poklady krestanske Evropy a staly se na cas ideovym centrem budovaneho Lucemburskeho imperia.Dovrseni postupne vystavby vezi vsak neznamena, ze stavebni cinnost na hrade Karlstejne utichla. Puvodne obytna funkce vezi musela byt prenesena na palac. Jeho adaptace byla zahajena pravdepodobne jeste na sklonku 60. let 14. stoleti.Z dosavadnich poznatku je mozne soudit, ze palace v dobe, kdy byl poprve provozuschopny, tedy v roce 1355, byl dvoupodlazni (s druhym patrem hrazdenym) a s dominantni vezi (sv. Mikulase). Teprve po zmene stavebniho programu v hlavnich vezich hradu mohlo byt pristoupeno k rozsireni palace o zapadni pristavek a severni kridlo, tzv. dekanstvi. Stavebni adaptace a dostavby palace patrne pokracovaly jeste za Vaclava IV.Pokud se jeste pred nekolika malo lety zdalo, ze hrad Karlstejn je z hlediska stavebne historickych badani vycerpanou latkou, otvirame dnes otazky, na ktere budeme teprve odpovedi hledat.
ER