PT Journal
AU Lanc, E
TI Cisar Friedrich II. na hrade Hohensalzburg. K historiografickym obrazovym cyklum ve stredovekych rezidencich
SO Pruzkumy pamatek
PY 2006
BP 178
EP 185
VL 13
IS 11
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200611-0019.php
SN 12121487
AB Malirska vyzdoba stredovekych hradu patrila zobrazenim historickych udalosti k prezentaci jejich ucastniku, mela zarucit jejich-posmrtnou slavu-. Udalosti, zobrazene na malbach, byly casto zachyceny i v pisemnych pramenech, nejcasteji kronikach. Ke znamym hradum s historickymi namety patril Wartburg, kde byla namalovana Bitva u Luccy v roce 1307, dalsim byl palac arcibiskupa Balduina Trevirskeho, kde podle kronikare Jana Viktringa arcibiskup nechal namalovat vsechny zasluhy sveho bratra cisare Jinndricha VII. Lucemburskeho (1313). K dalsimu hradu, o nemz z pramenu vime, ze mel v obytnych a reprezentacnich mistnostech malby s historickymi namety, patril i vidensky Hofburg, jeho vyzdobu popsal profesor videnske univerzity Thomas Ebendorfer (1388-1464), ktery ji poznal v dobe svych studii a o niz napsal, ze zobrazovala udalosti z roku 1276, tedy z doby vlady Rudolfa I. Habsburskeho. Je pravdepodobne, ze v Hofburgu byla namalovana Korunovace Rudolfa I. Habsburskeho kralem a Vitezstvi Rudolfa I. nad Premyslem Otakarem II. v bitve na Moravskem poli. Gotfried z Viterba popsal cenne malby Friedricha I. (1152-1190) na cisarske falci v Hagenau, ktere zobrazovaly panovnicky rodokmen. Panov-nicky cyklus zminil Ermoldus Nigellus (po 830) v cisarske falci v Ingel-heimu, kde byly namalovany dvojportrety panovniku od babylonskeho krale Nina, Alexandra, Augustina, Konstantina az po Karla Velikeho. Petrus de Ebulo ve spisu Liber ad honorem augusti uvadi prostory cisarskeho palace Jindricha VI. (1190 az 1197), kde krome genealogie od Geneze byl zobrazen i cyklus ze soucasnosti, licici udalosti krizove cesty a smrt jeho otce cisare Friedricha I.Klaus Graf vyslovil pochybnost, zda skutecne takove obrazy ve stredoveku existovaly. Objevem maleb na hrade Hohensalzburg, v rezidenci salcburskych arcibiskupu, lze uvedene zpravy o historickych cyklech skutecne dolozit. V roce 1998 byly v puvodnim slavnostnim sale palace hradu Hohensalzburg odkryty fragmenty maleb s narativni tematikou ze 2. ctvrtiny 13. stoleti, tedy z doby pontifikatu arcibiskupa Eberharda II. (1200?1246). Na zaklade Vita Eberhardi lze urcit zasadni cast jejich programu a predevsim klicovou scenu. Svou uzavrenou historickou tematikou predstavuje cyklus prvni romanskou a take nejstarsi profanni monumentalni malbu v Rakousku. Cyklus maleb na hrade Hohensalzburg nepredstavuje jen ojedinely ikonograficky program, ale predevsim svou kvalitou tvori posledni vyvrcholeni tradicne kvalitnich salzburskych romanskych maleb. Na prvni scene spatrujeme rytire v brnenich na klusajicich konich, prekracujicich branu mesta nebo hradu, v rukou pozdvihuji mece, asi patrili k nepratelum. Architektura, naznacena sikmo umistenou branou vpravo, oddeluje dalsi scenu, na niz na trune sedi panovnik, odeny v plast a dlouhy sat z drahocenne byzantsko-orientalni hedvabne latky s aurifrisiem. Panovnicke insignie-v prave ruce zezlo a na hlave koruna oktogonalniho tvaru-risska, ukazuji, ze jejim nositelem byl cisar Svate Rise rimske. Jeho dvoran s mecem uvadi skupinu peti nebo sesti osob, jejichz postoje a gesta rukou se opakuji, sve mece maji poveseny na cingulu. Obleceni jsou do podobnych plastu, jen u prvniho vidime pouziti drazsi latky, ktera se podoba satu cisare, charakterizuje jej zrejme jako primus inter pares. Treti scena zachycuje opet skupinu rytiru na konich, ale jiz neklusou a scena vyjadruje klid. Objednavatelem maleb byl arcibiskup Eberhard II. (zbudoval a nechal vymalovat i kapli sv. Ruperta na hrade Petersbergu u Friesachu, ve vyznamne rezidenci salzburskych arcibiskupu postavene Konradem I.). Vime z pramenu, ze Eberhard II. se zaslouzil o prijeti pravniho aktu cisare Fridricha II. Confederatio cum principibus ecclasiasticis v roce 1220 ve Frankfurtu. Timto privilegiem, ktere Fridrich biskupum na oplatku za jejich souhlas k volbe sveho nezletileho syna Jindricha (VII.) za rimskeho krale vydal, ziskal Eberhard II. hodnost risskeho knizete a uzemi. To, ze Eberhard II. slavnostni ceremonial, pri nemz jeho nova hodnost byla potvrzena, nechal namalovat ve velkem reprezentativnim sale, aby byla na ocich vsem navstevnikum, neprekvapuje, protoze ukazuje jeho dve funkce-cirkevniho hodnostare a risskeho knizete, cimz se naplnilo jeho usili o ziskani cirkevni a politicke moci. V tomto kontextu malba neni jen obrazovym dokumentem udalosti, ale vyjadrenim mocensko-politicke demonstrace salzburskeho arcibiskupa a jeho participace na cirkevni a svetske moci, tedy na-sacerdotium-i na-regnum-, smysluplne a pro vzdy. K malbam, ktere propagovaly politicke cile, patrilo i zobrazeni udalosti po Prijezdu cisare Fridricha II. na rissky snem do Verony v roce 1239 (Torre Abbaziale u San Zeno ve Verone). Fridrich II. vystupuje jako protagonista i na skromnejsi, temer soucasne malbe v Palazzo Finco in Bassano del Grappa, zobrazujici pobyt cisarovny v roce 1239 v Noventa Padovana.Cyklus maleb, vytvoreny pro arcibiskupa Eberharda II. v Hohensalzburgu, spolu s vyzdobou hradu Petersbergu ve Friesachu, ktera vznikla tez na objednavku Eberharda II. i jeho o sto let starsiho predchudce salzburskeho arcibiskupa Konrada I., ukazuji vyznam salzburskych arcibiskupu a dokladaji jejich bohatou donatorskou cinnost.
ER