PT Journal
AU Anderle, J
TI Tzv. Pluhovske domy v jadru hradu Becova nad Teplou
SO Pruzkumy pamatek
PY 2007
BP 3
EP 25
VL 14
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200701-0002.php
SN 12121487
AB Jadro hradu v Becove nad Teplou se rozvinulo ve slozitem terenu na skalnich vychozech, ktere korunovaly hrbet jeho ostrozniho staveniste. Jadro hradu je treba vnimat jako komplex, jehoz dominanty tvorily, jak z povahy vyvyseneho zalozeni, tak vlastnim vyskovym rozvojem, stavby velke valcove veze na jednom a kaplove veze na druhem konci protahleho staveniste, jehoz podstatnou soucasti jsou nize zalozene objekty nazyvane tradicne Pluhovskymi domy (obr. 1). Doplneni velkeho donjonu vne starsiho arealu a jeste pozdejsi vystavba spojovaciho kridla, ktera do jednoho bloku sjednotila donjon s kaplovou vezi (tzv. horni hrad), spolu s pozdne gotickymi a rane renesancnimi zmenami zejmena v prostoru Pluhovskych domu dovedli jadro hradu k jeho vrcholne podobe.Takzvane Pluhovske domy dnes tvori frontu tri relativne svebytnych staveni, ktera na jihozapadni strane vymezuji nadvori severne od pozustatku valcove veze. Naproti Pluhovskym domum prileha k reliktu obvodove hradby jadra objekt nekdejsich klasicistnich staji. Jizne od nej prolamovala obvodovou hradbu kulisova brana pod dohledem valcove veze.Hlavnim prinosem poslednich pruzkumovych praci v objektu Pluhovskych domu je identifikace dosud nezname nejstarsi faze jeho jadra (Anderle 2005) identifikaci dvojdilneho vicepodlazniho palace, ktery byl puvodne jako soliter prilozen k zapadnimu useku obvodove hradby, ktera tvorila prislusnou cast jeho obvodu. Spolu se souvisejicim jiznim kridelkem v rozsahu jeho severni mistnosti a se zapadni hradbou tvori celek, ktery zatim jediny znamy architektonicky detail s chronologickou vahou klade do 14. stoleti. Domnivam se, ze vznik tohoto celku mel dve faze, z nichz mladsi je stylem a dobou patrne blizsi stavbe kaplove veze z 50 let 14. stoleti, soude podle shody portalu. Povaha kamenickych prvku se pak na hrade odlisila zrejme uz na konci teze dekady pri naslednem budovani velkeho donjonu mimo puvodni ramec hradniho jadra.Pokus o zpresneni vzniku dvoudilneho palace vede pres sledovani stratigrafie vyvoje dnesniho sklepa. Ta naznacuje, ze cast datovana vyse uvedenym zpusobem do 50 let 14. stoleti, tj. jizni kridelko, vznikla jako dodatecna dostavba k dvoudilnemu jadru palace. Z toho lze vyvodit, ze jadro je starsi. Zda existuje bezprostredni vztah mezi prvnim archivnim udajem o becovskem hradu, ktery je datovan rokem 1341 (RBM IV, 398, 1000), a vznikem teto palacove stavby, neni mozno na soucasnem stupni poznani dolozit s jistotou. Posleni vysledky archeologie oteviraji moznost, ze hrad existoval uz ve 13. stoleti.Stredoveke stavitelstvi u nas davalo od 13. stoleti pri koncipovani obytnych objektu prednost trojdilnemu usporadani (srov. tez becovsky velky donjon, ktery je v zasade trojdilnou disposici ?zavinutou? do formy vezoveho bloku). O zjistenem palacovem objektu, stavebne asi dost prostem, vime prilis malo na to, abychom mohli cinit nezvratne zavery, je ale mozne, ze motivem brzkeho pripojeni jizniho kridelka bylo stavebni ?dovybaveni? jeho dvoudilne disposice. Ta byla plochostropa (nesporne strop nad suterenem) a komunikace do suterenu vedla od severu. Nadzemni podlazi snad byla pristupna z vychodni strany.Vertikalni rozvoj stavby bezpecne nezname. Stopy nejstarsich oken v prvnim patre dvorniho pruceli s touto etapou muzeme spojovat jen hypoteticky. Teprve ze sklonku gotiky pochazi dukaz, ze stavba mela aspon tri nadzemni podlazi. Lze se jen dohadovat, zda tento stav trval jiz od pocatku.Podle toho, co dnes o vyvoji hradu vime, se da predpokladat, ze vyse uvedeny palac byl v pocatcich hlavni obytnou stavbou a spolu s valcovou vezi a obvodovou hradbou vytvarel hlavni soucasti jeho jadra, ktere se vbrzku jeste obohatilo stavbou hranolove veze, do niz byla kratce nato dodatecne vlozena kaple, kdyz v podstate zaroven vznikl patrne jiz vne puvodne koncipovaneho jadra hradu velky donjon (do 60. let 14. stoleti). Posledne jmenovane stavby byly vyrazem vzestupu, ktereho zdejsi Hrabisici dosahli ve sluzbach Karlu IV. Vrchol onoho vzestupu se kryl s nabytim cisarske hodnosti tohoto panovnika.Citelnou stopu dalsiho vyvoje zanechala az pozdni gotika, ktera se zde uplatnila ve spojitosti se zasadnimi upravami, ktere probihaly v prvni polovine 20. let na hornim hrade. Jejich stavebnikem zrejme byl Jan Pluh. Na pevnejsi pudu nas dovadi vysledek dokumentace dvorniho pruceli od P. Mechury (2002). Jim zaznamenane osteni okna in stitu v urovni druheho patra a jinde druhotne pouzite dily s vyzlabenym profilem stylove odpovidaji detailum horniho hradu z etapy s datem 1524. Tyz badatel v souladu s drive vyslovenym nazorem D. Menclove (1972, 467) shledava v odpovidajicich detailech horniho hradu paralely s produkci vztahujici se k prostredi Rejtovy dvorske huti a toto mineni nove opira o rozbor kamenickych znacek (dle ustniho sdeleni, kreseb a fotografii P. Mechury 2002).Do teto etapy nejspise muzeme zaradit zasadni reorganizaci suterenu palace, jehoz komunikacni usporadani bylo zcela zmeneno a ktery byl v rozsahu dvoudilneho jadra nove opatren klenbami. Jeho vstup byl nyni veden z vychodni strany ze dvora velkoryse pojatym zaklenutym schodistem, sirokym zhruba tri metry. Stavba palace dosahovala vysky aspon dvou pater (tri podlazi nad suterenem), pricemz postradame vedomosti o komunikacich v nadzemni casti stavby, stejne jako jistotu o jejim disposicnim rozvrhu v obou hornich patrech. Podle stop, shledanych v nadvorni zdi, ktere predstavuji polohy nik s kamennym zaklenkem v prvnim a citovane okenni osteni ve druhem patre, se da aspon v prvnim patre predpokladat dvouose usporadani, ktere konvenuje predstave dvojdeleni vnitrku stavby. Jizni kridelko se v teto fazi rozrostlo o dalsi dil, dnesni jizni, pricemz pri cemz povaha zastropeni v teto etape zustava neznama. Stav ci sama existence druheho patra kridelka v teto fazi neni pruzkumem dolozena.Objekt tak postoupil temer na dotek valcove veze. Na dvorni strane nelze vyloucit vznik komunikacniho traktu, mozna jen drevenych pavlaci, podobnych, jake mela v te dobe nedaleka Valec. Rozvoj naseho objektu k severu v teto etape nelze potvrdit ani vyvratit. Bezpecne jen vime, ze tehdy spojovaci kridlo horniho hradu melo ve vychodni casti jizniho pruceli okno uz v urovni prvniho nadzemniho podlazi, tudiz zde v teto vysce nemohla tehdy prilehat zastavba. Ovsem, zapadni usek tehoz pruceli nejspise obsahoval v te dobe vstup, na ktery se mohla vazat prilehla zastavba v rozsahu zobrazenem planem z roku 1659. Tento rozsah odpovida sklepu a nad nim valene klenutemu prizemi, ktere se zde v pozustatcich dosud nachazeji.Kratce po uvedene uprave se hrad znovu prestavoval, tentokrat jiz v rane renesancnim saskem slohu. Po smrti Jana Pluha roku 1537 prevzal vladu nad Becovem jeho synovec Kaspar, ktery se po nezdarenem odboji stavu spasil utekem ze zeme roku 1547. Spolu s manzelkou Katerinou, roz. Hozlauerovou z Hozlau, stacili hrad zasadne prestavet. Jednou z pricin mohl byt pozar, ktery tuto akci predchazel, dolozeny ale nyni jen v horni casti kaplove veze. Pravdepodobne v teto etape byl reorganizovan vnitrek dvoudilneho jadra tzv. Pluhovskych domu.V severnim sousedstvi jadra Pluhovskych domu tehdy vznikla rane renesancni etapa velike kuchyne, ktera byla opatrena klenutim na stredni slohove vypravenou podporu, jak v roce 2006 ukazal vyzkum Lindy Foster. Jizni kridelko pri teze prestavbe dostalo v prizemi a v prvnim patre klenby s lomenymi cely a bylo vybaveno slohovymi kamenickymi detaily. Nejpozdeji tehdy zahrnovalo take druhe patro. Popis z roku 1834, stejne jako Dietzleruv/Venutuv obrazek se stavem z roku 1720 ukazuje, ze se kridelko poctem podlazi srovnavalo s jadrem objektu. Snad v renesanci take doslo k pudorysnemu rozvoji kridelka do nadvori o komunikacni cast. Prokazat to vsak nyni nelze.Detail planu z roku 1659 nas obraci k predstave zdeneho ochozu ci nadvornich arkad. Je jim segment zdi, ktera v malem odstupu z dvorni strany sleduje pudorys valcove veze a konci v sousedstvi hradni brany. Patrne existovalo komunikacni propojeni palace s objekty ve vychodnim sousedstvi valcove veze. Rane renesancni etapa je asi prvnim obdobim, ve kterem mohlo ke stavebnimu zacleneni veze, drive z fortifikacniho hlediska nezadoucimu, dojit. Treba zduraznit, ze nic z konstrukci onech komunikaci nebylo zjisteno v dnesnich nadzemnich castech stavby tzv. Pluhovskych domu.V nasledujicich obdobich se Pluhovske domy stavebne nerozvijely a postupne lze zaznamenat spise upadek. K zasadnim zmenam doslo az pri velke klasicistni prestavbe a dostavbe objektu ve 30. letech 19. stoleti, ktera definitivne zmenila vzhled i funkci stavby. K upravam doslo jeste na konci 19. a zacatku 20. stoleti. Nasledny upadek stavby, souvisejici se zmenami pomeru po roce 1945, se snazila prekonat novodoba rekonstrukce, vlekouci se od 70. let 20. stoleti, a dosud nedokoncena.
ER