PT Journal
AU Razim, V
TI K vyznamu a stavebni podobe romanskeho hradu Primda
SO Pruzkumy pamatek
PY 2008
BP 39
EP 56
VL 15
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200801-0003.php
SN 12121487
AB Hlavni casti zapadoceskeho hradu Primda, ktery stoji na zdaleka viditelnem, dominantnim vrchu blizko bavorskych hranic, je ve zricenine dochovana romanska obytna vez, pokladana za nejstarsi kamennou hradni stavbu v Cechach. Jeji vznik je v literature zpravidla spojovan s udalosti, kterou popisuje prazsky kronikar Kosmas k roku 1121. Tehdy pry vystaveli ?nejaci Nemci? hrad na strme skale ve hvozde, do nehoz se chodi pres ves Belou. Kdyz se to dozvedel cesky knize Vladislav, hrad dobyl, a kdyby pry diplomaticky nezasahl hrabe Albrecht (nejspise z bavorskeho rodu Bogenu), byl by vetrelce (spekuluje se o Depoltovi II. z Vohburku) krute ztrestal. Kosmas jmeno hradu neuvadi, a mechanicka identifikace nezname stavby s romanskou vezi na Primde nema realny zaklad. Autor prispevku shrnuje a obohacuje vyhrady nekterych praci, ktere zejmena na zaklade sidelne-historicke analyzy upozornuji, ze hledany hrad s nejvetsi pravdepodobnosti nestal na miste Primdy, ale v jine, jiznejsi casti Ceskeho lesa.V dalsi casti clanku autor reviduje vysledky dosavadniho stavebne-historickeho pruzkumu a prezentuje nove poznatky, ktere doplnuji ci meni predstavy o stavebni podobe veze a jeji interpretaci.Jde o mohutnou stavbu ctvercoveho pudorysu (strana dlouha temer 19 m), z niz se v neuplne mire dochovala tri plochostropa podlazi (casti obvodovych zdi byly rekonstruovany po 1923). Puvodni vysku a formu zastreseni veze nezname. Zpusob vzajemneho spojeni jednotlivych podlazi neni dolozen, predpokladaji se schodiste v sile zdi (zanikla v dusledky destrukci) nebo vnitrni drevena schodiste. Prizemi s jedinym osvetlovacim okenkem bylo nejspise pristupne jen stropem. Prvni patro bylo obytne, jak prozrazuji zbytky koutoveho krbu. Z chodby vstupu v SZ koute veze vybiha k severu drobny prostor, ktery byl dosud povazovan za nastup do schodiste v sile zdi. Novy rozbor nalezove situace vsak doklada, ze slo o prevet prislusejici k obytnemu provozu 1. patra. Vnejsi vstup do uvedene chodby byl patrne jedinym primym vstupem do veze, zcela vyloucit vsak nelze take vstup v JZ koute tehoz 1. patra. Do chodby se vchazelo pres valene zaklenute 1. patro puvodniho rizalitu, vystupujiciho ze zapadniho boku veze. Do patra rizalitu patrne vedly od jihu schody, ktere vsak nejsou dolozeny. Rizalit by tak mel podobnou funkci jako ?predstavby? (forebuilding, Vorbau) klasickych zapadoevropskych donjonu. Tesne a vysoke prizemi rizalitu melo plochy strop. Predpokladane osvetlovaci okenko se vzhledem k temer uplnemu zaniku vyssich partii obvodoveho zdiva nedochovalo. Jak zjistil archeologicky vyzkum, nemelo prizemi rizalitu primy vstup, a proto sem bylo mozno sestoupit (pripadne slezt) pouze z patra. V severni zdi se dochoval vyklenkovy prevet a na vychodni strane rovnez puvodni siroky vyklenek s vyvysenym parapetem. Vsechny uvedene vlastnosti prizemi rizalitu nasvedcuji podle autora tomu, ze slo o vezeni (dosud se uvazovalo o doplnku obytneho provozu veze).Hrad Primda se v pisemnych pramenech prvne objevuje roku 1126. Tzv. kanovnik vysehradsky uvadi, ze ?toho casu Cechove prestaveli nektera opevneni, ktera se slovansky nazyvaji Primda, Zhorelec a Tachov?. Stavebni akce na Primde tedy byla soucasti sirsiho opevnovaciho programu v ceskem pohranici (1129 se ve stejne souvislosti hovori o Kladsku). Uvadi-li kronikar doslova, ze slo o ?prestavbu? (quasdam munitiones Bohemi reaedificaverunt) nelze to vyloucit, jakkoli archeologicke poznatky zadne starsi stavebni aktivity zatim neprokazuji. Znovu se Primda pripomina v 50.?70. letech 12. stoleti, kdy zde byl opakovane a po dlouhou dobu veznen budouci knize Sobeslav II. (roku 1150 se vyslovne pise o dolnim vezeni ve vezi). Srovnani s obytnymi romanskymi vezemi v Cechach a v Nemecku neprinasi nic jisteho nejen v otazce chronologie, ale take provenience (stavet ostatne mohli i Nemci v ceskych sluzbach). Vzhledem k vetsimu casovemu prostoru, ktery pro vystavbu prichazi v uvahu, vsak muzeme srovnavani rozsirit i na dalsi, zejmena nemecke stavby, ktere v dosavadni vire v datum 1121 byly ponechany stranou, a to vcetne mladsich vezi s bosovanymi kvadry. Zavadejici by bylo take zuzovani komparace na stavby s bocnim pristavkem, ktery nebyl v pripade Primdy obvyklou zachodovou sachtou, ale objektem specialniho ucelu. Presto je zrejme, ze vez, kterou bychom mohli pokladat za skutecnou analogii Primde, umoznujici uvazovat o uzsich souvislostech, dnes nezname. Je treba se spokojit s konstatovanim, ze primdecka vez je soucasti plosne i casove sirokeho fenomenu budovani hranolovych obytnych vezi, jakozto dulezite vyvojove faze hradu zhruba na prechodu od raneho k vrcholnemu stredoveku. Je vsak treba zduraznit, ze vez na Primde predstavovala neobvykle mohutnou, peclive a pracne vybudovanou stavbu, jejiz napadne rozmerny pudorys a silne zdi umoznuji predpokladat take znacnou vysku, podstatne vetsi nez se dochovala. Nepochybne impozantni byl jeji pohledovy ucinek (pripadne alespon jeho zamer) na vysokem holem vrchu v pohranici premyslovskeho statu, nad jednou z hlavnich dalkovych cest mezi Prahou a risskymi centry. Stavba pracne skladana z mnozstvi kvadru tesanych v pomerne extremnich prirodnich podminkach z nepoddajne zuly musela trvat tomu umernou dobu. Je nerealne uvazovat za techto podminek a s prihlednutim k poloze a charakteru hradniho kopce o tom, ze by zde mohla probihat skryte a bez vcasne pozornosti lidi, kteri se podileli na ostraze zemske hranice. Realne si lze predstavit predevsim zamer demonstrace sily a prava k danemu uzemi ze strany ceskeho panovnika, stezi vsak ze strany nemeckych kolonistu, snazicich se pokoutne anektovat nejakou cast Ceskeho lesa. V ramci teto koncepce take muzeme lepe vysvetlit vystavbu vstupniho rizalitu s vezenim v prizemi, tato pozoruhodna soucast stavby by si vsak zaslouzila sirsi historicke studium z hlediska prosazovani a projevu panovnicke svrchovanosti, prava a symboliky moci.Sirsi opevnovaci program v ceskem pohranici, o nemz se kronikar zminuje k roku 1126 a pak opet 1131, nasledoval nedlouho po inkriminovane udalosti z roku 1121. Ta se mohla stat jednim z faktoru, ktere ovlivnily hlavni statnicke ciny noveho knizete Sobeslava I. (1125?1140). Ofenzivni zpusob Sobeslavova vladnuti ve vztahu k sousednim zemim, vcetne samotneho risskeho panovnika, kteremu se knize uspesne postavil hned ve slavne bitve u Chlumce roku 1126, dostatecne dokladaji pisemne zpravy nejen o budovani pohranicnich hradu, ale i zahranicnich valecnych operacich. Sobeslavova vojenska moc a bojove umeni mely vehlas i daleko za ceskymi hvozdy. Na tomto pozadi se zda byt vystavba kamenne veze Primdy prave ze Sobeslavovy iniciativy pravdepodobna a neprimo by tomu mohly nasvedcovat i zpravy o zdejsim prominentnim vezeni jiz od poloviny 12. stoleti. Moznost, ze by zde tehdy stala jina vez, neni prilis realna. Vez na Primde muzeme srovnavat zejmena s mohutnymi vezemi obou hlavnich bran Prazskeho hradu, jehoz zdene opevneni bylo patrne budovano nekdy po roce 1135, jiste vsak s moznosti presahu az do doby panovani krale Vladislava II. (1140?1172). Zdurazneme vsak pritom, ze Primdu nemusime srovnavat jen se soudobymi hrady. I kdyz vez byla soucasti celku s vojenskym poslanim, slo predevsim o reprezentativni soliter, pri jehoz vystavbe bylo teoreticky mozno uplatnit take technicke a remeslne dovednosti prostredi stavitelu prednich obytnych a sakralnich staveb.
ER