PT Journal
AU Brzobohata, H
   Pospisil, A
   Staffen, Z
   Velimsky, F
TI Prispevek k poznani stavby kostela Nanebevzeti Panny Marie v Sedlci u Kutne Hory
SO Pruzkumy pamatek
PY 2008
BP 57
EP 70
VL 15
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200801-0004.php
SN 12121487
AB Prispevek prinasi strucne shrnuti aktualnich vysledku archeologickeho, antropologickeho a petrografickeho pruzkumu a vyber ze stavebne historickeho pruzkumu byvaleho konventniho kostela Nanebevzeti Panny Marie v Sedlci u Kutne Hory a pohrebiste, ktere se u nej nachazi.Prvni, i kdyz neprime, informace o vzhledu klastera mame teprve z pocatku 80. let 13. stoleti. Diky autorovi Zbraslavske kroniky, ktery sam jako mnich prozil cast sveho zivota v Sedlci, vime, ze v letech po smrti krale Premysla Otakara II. klaster upadl do takove miry, ze ?jeho dvory zasly a stavby se zritily" (Kronika zbraslavska, kap. XIII, 72). Autor neni bohuzel ve svem sdeleni konkretnejsi, takze se muzeme pouze dohadovat, zda mel na mysli zriceni hlavnich budov klastera, tj. konventniho chramu a ambitu, nebo jen mensich hospodarskych objektu.Hrozbu definitivniho zaniku konventu v posledni chvili odvratil objev bohatych lozisek stribrne rudy na klasternich statcich, jejichz tezba pak klaster privedla k novemu nebyvalemu rozkvetu na prelomu 13. a 14. stoleti za opata Heidenreicha (1282??1320). V tomto obdobi doslo k vyrazne obnove, respektive prestavbe, celeho dosavadniho klastera. Vyvrcholenim teto stavebni aktivity bylo vystaveni noveho konventniho chramu Nanebevzeti Panny Marie v gotickem slohu.Prave tuto etapu dejin sedleckeho klastera doplnil o radu novych udaju zachranny archeologicky vyzkum, ktery v Sedlci probehl na jare roku 2007 a na jare roku 2008 pri stavbe odvodneni kostela. Investorem vyzkumu byl vlastnik objektu Rimskokatolicka farnost Kutna Hora-Sedlec. Terenni cast vyzkumu provedl Archeologicky ustav AV CR v Praze, v.v.i., pod vedenim Filipa Velimskeho. Vykopy byly vedeny po obvodu kapli a casti transeptu kostela a podel cele severni vnejsi bocni lodi a casti zapadniho pruceli az na uroven vstupu do kostela. Podstatna cast zkoumane plochy byla bohuzel v minulosti porusena baroknimi a zejmena novovekymi stavebnimi zasahy, ktere znacnou cast puvodniho stredovekeho terenu odtezily. Vzhledem k tomu, ze zpracovani vyzkumu z roku 2008 nebylo v dobe pripravy prispevku jeste ukonceno, opira se text predevsim o zjisteni ucinena v prubehu roku 2007. V celkem peti sondach bylo postupne odkryto 295 zahloubenych situaci. Valnou vetsinu zachycenych objektu tvorily v nekolika urovnich nad sebou vykopane hrobove jamy, ktere se casto vzajemne porusovaly a ve kterych byly ulozeny vyhradne kostrove pohrby. Podstatna cast zkoumane plochy byla bohuzel v minulosti porusena baroknimi a zejmena novovekymi stavebnimi zasahy, ktere znacnou cast puvodniho stredovekeho terenu odtezily.Velka cast odkrytych hrobu byla porusena zakladem konventniho kostela, ktery byl vykopan az do sprase tvorici geologicke podlozi. Vzhledem k jednolitosti zakladu, ktery pudorysne odpovida nadzemni casti zdiva, lze konstatovat, ze zaklad celeho vychodniho zaveru, casti transeptu i severni obvodove zdi lodi kostela byl realizovan v prubehu jedne stavebni akce.Casove obdobi stavby vychodni casti gotickeho konventniho kostela Nanebevzeti Panny Marie, zcela nove osvetlil nalez mincovniho depotu jednasedesati stribrnych minci, ktery byl odkryt u kaple c. 2 pri zakladovem zdivu pilire v hloubce asi 60 cm od povrchu. Dle numismatickeho urceni tvori depot celkem 61 prazskych grosu Vaclava II. a Jana Lucemburskeho. Z tohoto mnozstvi nese 45 exemplaru jmeno Vaclava II. Mladsi slozku hromadneho nalezu ze Sedlce pak reprezentuji prazske grose Jana Lucemburskeho v poctu 16 kusu.Datace nejmladsich prazskych grosu zastoupenych v nalezu, ktera je dulezita pro stanoveni doby ukryti depotu, byla numismatickym rozborem stanovena na interval let 1311 az 1318/1320. Lze tedy predpokladat, ze k ukryti depotu doslo uz nekdy v prubehu 2. desetileti 14. stoleti, patrne jeste pred rokem 1320. Misto ukryti depotu pak temer s jistotou dokazuje, ze v dobe ulozeni minci do zeme jiz venec kapli, uzavirajici na vychode stavbu konventniho kostela stal, a ze tedy musel byt dokoncen, nebo podstatne rozestaven nejpozdeji v prubehu 2. desetileti 14. stoleti.Na zaklade uvedenych zjisteni je evidentni, ze zachycene etazove pohrebiste je starsi nez samotna stavba konventniho kostela. Zaroven je zrejme, ze v prostoru choru stavajiciho konventniho kostela stala jiz pred jeho vystavbou starsi sakralni stavba, u ktere se po nekolik desetileti intenzivne pohrbivalo. Vzhledem k zachycenym rozmerum pohrebiste, zejmena jeho znacne plosne rozloze a delce jeho existence, se lze domnivat, ze se i v pripade starsiho konventniho kostela jednalo o rozmerny objekt. Domnenku o existenci romanskeho predchudce gotickeho konventniho kostela podporuje rovnez nalez sekundarne uziteho romanskeho kvadrikoveho zdiva v casti odkryteho zakladu u vsech tri sten severniho transeptu. Definitivni potvrzeni existence starsi stavby by mohl ale prinest jedine dalsi vyzkum v interieru kostela.Vyzkumem zachycene kostrove pohrebiste lze datovat nejspise do 13. stoleti, vyloucit vsak nelze ani jeho existenci jiz ve 12. stoleti. Take stanovit dobu ukonceni uzivani hrbitova lze pouze priblizne. V nejsvrchneji evidovane vrstve pohrebiste jiz nebyly prakticky vubec patrne vkopy hrobovych jam a nevyskytovaly se zde ani v puvodni pozici ulozene lidske skelety ci jejich vetsi casti. Nejsvrchnejsi vrstva pohrebiste mela spise charakter rozhrnute a nasledne srovnane plochy hrbitova, do ktere se nasledne jiz nepohrbivalo. Tuto hypotezu podporuje mimo jine i nalez nekolika fragmentu opracovanych gotickych kamennych clanku pochazejicich z kruzeb oken choru na povrchu teto vrstvy. Ty se na misto sveho ulozeni mohly dostat pri zniceni konventniho chramu v dubnu roku 1421, kdyz sedlecky klaster vypalila a zpustosila husitska vojska (Vavrinec z Brezove, Kronika husitska, 409).Na zaklade uvedenych zjisteni se zda, ze pohrebiste prestalo plnit svou funkci jiz po dostavbe noveho konventniho kostela. Moznost, ze by v pozdejsim obdobi doslo k znovuobnoveni pohrbivani v uvedenem prostoru, sice neni prilis pravdepodobna, zcela vyloucit ji ale nelze.Skutecnost, ze vychodni cast byvaleho konventniho kostela v Sedlci pochazi z obdobi gotiky a je dokonce mozne ji diky nalezu minci datovat nejpozdeji do obdobi druheho desetileti 14. stoleti, potvrdily jak vyse uvedene vyzkumy, tak hloubkovy stavebne historicky pruzkum. Ten doprovazi celkovou obnovu kostela od roku 2002 a provedl jej Ales Pospisil (Narodni pamatkovy ustav UOPSC v Praze, detasovane pracoviste Kutna Hora) v ramci pamatkoveho dohledu. Vysledky tohoto pruzkumu budou poprve shrnuty na pripravovane mezinarodni vedecke konferenci ?Opatstvi cisterciaku v Sedlci kolem roku 1300 a 1700" usporadane u prilezitosti dokonceni celkove obnovy kostela v zari 2008 v Kutne Hore.Zejmena vychodni cast kostela s ochozem a vencem kapli se stala v ceske umelecko historicke literature predmetem polemiky o puvodnosti konstrukci a pudorysneho reseni. Jiz v roce 1948 D. Libal vyslovil pochybnost o vnitrnim usporadani kapli a ochozu, V. Mencl predpokladal, ze mezi kaplemi byly zdene pricky. M. Horyna pripsal kaple na sestibokem pudorysu s vnejsimi dvojbokymi operaky Santinimu. P. Kroupa v posledni monograficke studii o kostele, kde jsou take shrnuty nazory dosavadni literatury, se priklani k prickam mezi gotickymi kaplemi.Na prikladu osove kaple c. 4, sousedni kaple c. 5 a prilehlych poli ochozu je nastinena podoba goticke architektury tak, jak ji bylo mozne odhalit hloubkovym pruzkumem. Zakladove zdivo tvarove sleduje slozity pudorys kapli a je tvoreno dvema vrstvami, zakladova spara saha do urovne dvou metru od vnitrni podlahy kostela. Zdivo zakladu sestava z lomoveho rovnaneho kamene na vapennou maltu a bylo provedeno do vykopu vedeneho na uroven sprase skrze vrstvy starsiho pohrebiste. V nejvyssi urovni zakladu byl pudorys nadzemniho zdiva zalozen pomoci kvadru usazenych v miste opernych piliru. Pudorysny tvar kapli mezi temito ?uhelnymi body" je vytvoren vyzdivkou z pecliveji skladaneho lomoveho kamene, tato vrstva vsak mela byt pro svuj charakter jeste skryta pod terenem. Od urovne terenu do bankalu oken je obvodove zdivo kapli vyzdeno na vnejsi strane z peclive opracovanych kvadru, na vnitrni strane z lomoveho kamene s omitkou. V kapli c. 5, kde byla provedena nejrozsahlejsi sondaz, byl na jizni stene parapetu odhalen melky sanktuarovy vyklenek s druhotne osekanou vnejsi vyzdobou a o uroven vyse na piliri vedle okna dalsi mensi vyklenek opatreny puvodne mrizkou. Od urovne bankalu oken az ke korunni rimse je obvodove zdivo kapli vyzdeno z kvadroveho zdiva licovaneho na obou stranach a uvnitr vyplneneho maltou s ulomky lomoveho kamene. Kvadry zdiva jsou mezi sebou na loznych sparach plynule provazany. Na vnejsi strane kapli jsou na rade kvadru patrne dulky po krepne i zpusob opracovani povrchu kamene, korunni rimsa nese stopy puvodniho reseni odvodneni strech kostela, ktere bylo pri barokni obnove zmeneno. V koutech mezi kaplemi byly osazeny chrlice v podobe pudorysne kruhove misy jejiz telo bylo spojeno krckem s korunni rimsou, na rimse spocivalo nejspise atikove zabradli. Z toho vyplyva, ze kazda kaple mela v gotice vlastni strechu s hrebenem kolmo pronikajicim do hlavni strechy pultoveho tvaru. V rozmernych oknech kapli byly osazeny kruzbove vyplne se sloupky. Do urovne paty zaklenku okna byly polovicni profily stredniho sloupku s drazkou pro osazeni vitraze soucasti osteni okna, v zaklenku byla kruzbova vypln zasazena do melkeho vyzlabku. Nekolik fragmentu kruzeb a sloupku bylo nicmene objeveno pri archeologickem vyzkumu. V pate oken prochazelo zelezne tahlo zasazene do zdiva na haky. Zatimco vnejsi plast kapli prosel zasadnejsi opravou az na sklonku 19. stoleti, pri niz byly vymeneny nejvice poskozene kvadry operaku a zdivo nove presparovano, v interieru kapli a ochozu prevlada dosud, krome bile okrove barevnosti z 19. stoleti, barokne goticka uprava. Pod asi centimetr silnou vrstvou stuku a zcela nove vybudovanou konstrukci kleneb se nachazeji fragmenty osekanych gotickych konstrukci. Obe kaple byly zaklenuty zebrovou klenbou, subtilni zebra hruskoveho profilu plynule zabihala do sten ve vysce paty klenby, stejne jako v ochozu. Konkretni predstavu o podobe vybehu kleneb v ochozu si muzeme vytvorit dle pozdeji zopakovaneho reseni v kostele sv. Jilji v Nymburce. Klenby v kaplich a ochozu sedleckeho kostela nemely, podobne jako v Nymburce, pristenna zebra. Vyjimku v popsanem klenebnim nosnem systemu tvorila partie mezi kaplemi, kde az k zemi sbihala svazkova pripora slozena ze dvou zeber prilehlych kleneb kapli a stredniho prutu tvoriciho arkadu mezi kaplemi. Pro arkadu mezi kaplemi svedci dve indicie: zaprve je to zaklad pripory vysazeny ze zdiva pouze na delku dvaceti centimetru pod dlazbou, zadruhe otvor po haku zelezneho tahla v pate oblouku arkady. Tahlo zajistovalo stabilitu podpory umistene na stejnem miste jako dnes barokni toskanske sloupy a bylo osazeno ve stejne vyskove urovni jako v oknech.Kostel Nanebevzeti P. Marie v Sedlci byl od pocatku zajmu z hlediska medievalistickeho tak santiniovskeho badani zahalen rouskou tajemstvi. Pruzkumy kostela uskutecnene v ramci jeho generalni opravy vsak prinesly zasadni informace. Vystavbu gotickeho kostela, ktery prevrstvil sveho predchudce spolecne s casti pohrebiste, lze diky nalezu minci znovu pevne zakotvit na prelom 13. a 14. stoleti a predpokladat jeho dokonceni do roku 1320. Stavebne-historicky pruzkum pak potvrdil, ze z gotickeho kostela se dochovalo mnohem vice konstrukci a detailu nez se obecne predpokladalo, ze obvodove a hlavni nosne zdivo je puvodni, ze tento kostel mel zebrove klenby a kruzbova okna, ale predevsim tzv. dvoulodni ochoz nebo jinak receno vzajemne propojene kaple. Pri barokni uprave bylo toto puvodni a ve sve dobe vyjimecne pudorysne schema obnoveno a to i v partii dvoulodi na severni strane. Prostrednictvim barokne-gotickeho tvaroslovi pak Santini vtiskl tehdejsimu torzu gotickeho kostela novy a jedinecny rozmer.
ER