PT Journal
AU Rybarik, V
TI Kamen v historii stavby a oprav Karlova mostu v Praze
SO Pruzkumy pamatek
PY 2008
BP 143
EP 149
VL 15
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200801-0009.php
SN 12121487
AB Karluv most byl zalozen v roce 1357, patnact let potom, co povoden v roce 1342 znicila romansky Juditin most. Byl to po Juditine mostu druhy prazsky most pres Vltavu, ktery byl postaven z kamene a z kamene take opravovan. O historii stavby Karlova mostu se nam zachovalo jen velice malo zprav a o tom, z jakych kamenu byl staven, zadna. Predpokladame, ze to bylo vyhradne nebo prevazne z tech samych piskovcu, z nichz se v te dobe (prokazatelne v letech 1372-1378) stavela katedrala sv. Vita. Temi byly kridove piskovce z lomu u Kostelce a Brandysa nad Labem, Zap, Sluh a Horousan (Nehvizd) a karbonske piskovce az slepence z Kamennych Zehrovic. Dodnes je mozno na nejzachovalejsi malostranske casti mostu spatrit nepochybne goticke kvadry z zehrovickeho a horousanskeho (nehvizdskeho) piskovce. Pri zpevnovani zakladu 9. pilire na jare 2005 byly pod nim na dne Vltavy odkryty nepochybne stredoveke "mlynske kameny", zhotovene jednak ze zehrovickeho, jednak z kridoveho hrubozrnneho zeleziteho piskovce, pochazejiciho pravdepodobne z blizkeho Petrina. Jadro mostu pod plastem z piskovcovych kvadru je z nepravidelnych kusu opuky, zalevanych vapennou maltou.Pri odstranovani skod, zpusobenych mostu svedskymi vojsky v roce 1648 a zejmena povodni v roce 1784, byl prokazatelne pouzivan zehrovicky piskovec. Nejvetsi skody na Karlove moste vsak napachala povoden v roce 1890, kdy se zritily dva jeho pilire a tri oblouky. K jejich obnove byl tehdy vybran kridovy horicky piskovec z lomu u Horic a v Podhornim Ujezde, pouze na spodni casti novych piliru zula z Mrace v Posazavi nebo Technic u Orlika. Prevazne z horickeho piskovce byl most opravovan i potom a to az do jeho generalni opravy v letech 1966-1975. Tehdy byly k oprave vybrany kridove piskovce z Broumovska, piskovec bozanovsky a libnavsky. Prvni z nich byl pouzivan i pri dalsi velke oprave mostu v letech 1986-1988, pri oprave schodiste na Kampu v letech 1996-1997 (spolu se slatinskou zulou) a naposledy pri oprave zakladu piliru c. 8 a 9 v roce 2005. Pro prvni etapu nove velke opravy Karlova mostu, zahajene v srpnu 2007, byl vybran kridovy piskovec kocbersky. Soucasna dlazba mostu, polozena v letech 1974-1975, je ze sede borsovske a naruzovele zderazske zuly.Veze, ktere na obou stranach ukoncuji Karluv most, jsou rovnez z kamene. Nejstarsi romanska tzv. Juditina vez na malostranskem konci mostu je z opuky a strechu ma krytou zeleznobrodskou bridlici. Druha a vyssi goticka vez na teto strane byla postavena z kvadru ruznych kridovych piskovcu a z nich take opravovana a strechu ma krytou tmavou bridlici. Z piskovcovych kvadru byla postavena i Staromestska mostecka vez na opacnem konci mostu. Pri jeji posledni velke oprave v letech 1977-1978 byla asi tretina vadnych kvadru vymenena za nove z bozanovskeho piskovce a puvodni krytina doplnena novou z techanovicke bridlice. Koncem roku 2006 byly vymeneny kopie (z umeleho kamene) parlerovske socharske vyzdoby na vychodni strane veze za nove z horickeho piskovce.Z kamene je, az na bronzovou sochu sv. Jana Nepomuckeho, i socharska vyzdoba Karlova mostu. Z jeho 29 kamennych soch a sousosi je socha sv. Filipa Benitia ze salcburskeho mramoru, ostatni vesmes z ceskych piskovcu. Barokni dila z pocatku 18. stoleti byla zhotovena z ruznych kridovych piskovcu, vyjimecne (napr. sousosi sv. Anny nebo socha sv. Kajetana) ze zehrovickeho piskovce, osm soch a sousosi bratri Maxu z poloviny 19. stoleti z nehvizdskeho piskovce a Dvorakovo sousosi Cyril a Metodej z roku 1938 z bohanskeho piskovce. Ve dvacatem stoleti bylo deset baroknich soch a sousosi kvuli spatnemu stavu nahrazeno kopiemi. Ty byly vysekany z horickeho piskovce, pouze sousosi P. Marie se sv. Dominikem a sv.Tomasem Akvinskym a P. Marie se sv. Bernardem z msenskeho piskovce a socha sv. Vojtecha z piskovce bozanovskeho.
ER