PT Journal
AU Kypta, J
   Marethova, B
   Neustupny, Z
TI K pocatkum hradu Krivoklatu (vysledky archeologickeho vyzkumu tzv. dolniho hradu v letech 2004-2006)
SO Pruzkumy pamatek
PY 2008
BP 39
EP 68
VL 15
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200802-0003.php
SN 12121487
AB Vystavny hrad Krivoklatu, ktery je polozen v jadru rozlehleho loveckeho hvozdu ve strednich Cechach, predstavuje jednu z nejcennejsich stredovekych pamatek v Cechach. Stavebni podoba i dejiny hradu (puvodne zemepanske rezidence) nabizeji medievistice celou radu podnetu k reseni zavaznych temat. Jmeno hradu Krivoklatu (castrum Krivoplat ) poprve uvadi Kosmas ve sve kronice k roku 1110. Podruhe je v pisemnych pramenech zmineno jako misto vydani listiny z roku 1220. Diskuse o pocatcich Krivoklatu se tyka zejmena otazky, zda se sidlo zaznamenane v Kosmove kronice nachazelo na miste nynejsiho hradu, nebo zda bylo zalozeno v jine (dnes nezname) lokalite a zaniklo nekdy ve 13. stoleti (pricemz teprve do 1. poloviny 13. veku spada novostavba dnesniho hradu Krivoklatu). Argumentaci smerujici k prokazani druhe varianty vykladu rozvinul T. Durdik, ktery odkazuje na vysledky rozsahlych (dosud ale vesmes nepublikovanych) archeologickych vyzkumu hradu a zaroven usuzuje, ze tomuto zaveru nasvedcuje i vypoved pisemnych pramenu. Existenci dvou (naslednych) Krivoklatu by udajne mely dokladat soubezne uvedene nazvy dvou (dodejme, ze mozna jen zdanlive) stejnojmennych, lec pouze obecne oznacenych rezidenci, v nichz panovnik ve 40. letech 13. stoleti vydal nekolik listin. Jedna se o sidla uvedena jako Castellum Novum, ktere podle usudku T. Durdika lze udajne jednoznacne ztotoznit s Krivoklatem, a Castellum Vetus, jehoz nejpravdepodobnejsi identifikace se pry nabizi take ve spojitosti s Krivoklatem. Snad bychom mohli pokladat za pravdepodobne, ze ve vice pisemnostech vydanych kralem byl pod nazvem Castellum a Castellum Vetus minen Krivoklat (podle jine varianty nazvu: Castellum Criwoplat). Ovsem urceni lokality, k jejimuz oznaceni pisar v letech 1240 a 1245 pripojil Novum, nelze zuzit na jedine mozne reseni. Jestlize obe rezidence vlozime do kontextu loveckeho hvozdu, duvodne se naskyta uvaha o casove naslednosti dvou blizkych sidel. Jiz (kratce) pred rokem 1240 ale mohla byt zahajena vystavba dalsich kralovskych hradu v okoli Krivoklatu. Byt se nejstarsi zpravy o existenci hradu Tyrova a Nizboru vazi az k letum 1249 a 1265, nelze je vyloucit z diskuse o lokalizaci rezidence Castellum Novum, jelikoz nedokazeme blize postihnout dobu jejich zalozeni. V teto souvislosti se take nabizi rozlehly, v odstupu asi 5 km od Krivoklatu situovany hrad Jivno, prestoze opet nezname dobu jeho vystavby, stavebnika ani historicke jmeno. Upozorneni na moznou vazbu techto tri sidel s lokalitou Castellum Novum se muze opravnene jevit jako prilis odvazne. Dobre zrejma mira problematicnosti takovych uvah ale potvrzuje, ze snahy o presnou lokalizaci rezidence, kterou pisar charakterizoval nekonkretnim nazvem, se nemohou vymanit z ramce volne vyrcenych domnenek.Ve studii, jez strucne seznamuje se zjistenimi archeologickeho vyzkumu hradu v 70. let 20. stoleti, T. Durdik (1978, 306) usuzuje ?se znacnou davkou pravdepodobnosti, ze se puvodni Krivoklat nachazel skutecne jinde?, nebot ?nebyly zachyceny stopy fortifikaci starsich 13. stol. a ze dve stoleti zivota objektu by se na zkoumane plose projevila cca 30 strepy? (obdobne Durdik 2000). S temito predpoklady se ale neslucuji vysledky archeologickeho vyzkumu provedeneho autory clanku v nedavne dobe.K nejpodstatnejsim vysledkum vyzkumu realizovaneho na plose a v okoli jizniho parkanu tzv. dolniho hradu patri objev reliktu mohutne drevohlinene hradby. Jeji rane stredoveke stari dosvedcuji artefakty vyjmute z hmoty naspu a take pocetne pozustatky drevene vyztuhy, charakteristickeho projevu rane stredoveke fortifikacni architektury. Celkovou sirku naspu ani zpusob zajisteni jeho sten nezname. Na vnejsi strane lze duvodne predpokladat kamennou plentu, jejiz pozustatky byly odstraneny pri zrizeni parkanove hradby. Pro uzsi chronologicke zarazeni vzniku fortifikace nam schazeji pevne opory. Druhotne premistena zemina uzita pro navrseni naspu obsahuje krome vetsiho poctu zlomku praveke keramiky take strepy zaraditelne do 9.-10. stoleti. Byt je zastoupeni zlomku z raneho stredoveku relativne velice nizke, vyzdvizeny byly i ze spodni casti zemniho telesa, vylucuji proto praveke stari fortifikace. Tyto artefakty vsak urcuji pouze dolni mez datacniho rozpeti doby vzniku ohrazeni. Jelikoz vyzkum nezachytil nalezove situace stratigraficky vazane k zadni stene naspu, ocita se horni hranice az v 1. polovine 13. stoleti.Doklad rane stredovekeho obvodoveho opevneni obohacuje diskusi o moznostech prokazani prime polohove navaznosti Krivoklatu Kosmovy doby na takto nazyvany kamenny hrad premyslovskych kralu 13. stoleti. V prve rade se musime vyrovnat s tvrzenimi T. Durdika o velice sporadickem zastoupeni nalezu keramiky z 11.-12. stoleti. Citovany usudek ale vyplyva z metodicky problematickeho zpusobu datovani keramiky odvozeneho podle povestneho dukazu kruhem. Hypoteticke ztotozneni nynejsiho Krivoklatu s lokalitou uvedenou v listinach 40. let 13. stoleti pod oznacenim Castellum Novum (ktere podnecuje domnenku o novostavbe hradu v 1. polovine 13. stoleti) je pry dokazano absenci artefaktu z raneho stredoveku. A naopak: jedinou oporou datace archeologickych pramenu nejdrive do 1. poloviny 13. stoleti se stava sporny vyklad pisemnych pramenu.Datovani keramickych nalezu z doby pocatku hradu (minena je keramika rane stredoveke vyrobni tradice) dnes muzeme stanovit pouze v sirokem intervalu. Nejistoty lze dobre vystihnout na prikladu fragmentu nadob vyzdvizenych v S 5/06 z vrstev, ktere byly ulozeny nejdrive ve 2. tretine 13. stoleti v prubehu vystavby hlavni obvodove hradby. Vzhledem ke stratigraficke situaci a charakteru prislusneho souvrstvi se zjevne jedna o druhotne premistene artefakty, pricemz vystavba zdene fortifikace vymezuje datacni interval doby vyroby nadob jen shora. Pro urceni dolni hranice se na zaklade dosud publikovanych nalezovych situaci z vyzkumu Krivoklatu nedostava opory. Odkaz na evidenci obdobne utvarenych okraju nadob v blizkych lokalitach, jejichz pocatky jiste nesahaji pred rok 1200 (napr. Durdik 2007, 42), je smerodatny pouze pri urceni horni hranice doby jejich vyskytu. Jelikoz nezname charakter keramiky v zapadni casti strednich Cech ve 12. stoleti, stava se odkaz na lepe poznany vyvoj hrncirskeho zbozi v Praze a jejim okoli relevantnim argumentem. Obdobne typologicke znaky jsou pro tamni distribucni okruh priznacne v prubehu celeho 12. (mozna i o neco drive) a 1. poloviny 13. stoleti. Tim sice neziskavame oporu pro datovani konkretnich nalezu ze vzdalenejsich lokalit (napr. z Krivoklatu). Co je vsak dulezite, z tohoto srovnani vyplyva vysvetleni mozne priciny udajne absence artefaktu ze zaveru 11. a hlavne z 12. stoleti na Krivoklate. Nelze si totiz nevybavit vyrazne zmeny v datovani prazske keramiky, jejiz vyvoj i podoba ve 12. stoleti byly donedavna take v podstate nezname. Toto upozorneni se v souvislosti s krivoklatskou keramikou primo nabizi, nebot vyrazne posunuto smerem k roku 1100 bylo datovani mnoha variant okraju zastoupeny i na Krivoklate, ktere byly predtim zarazovany vyhradne do 13. stoleti.Pri diskusi o moznostech dochovani pozustatku rane stredoveke zastavby v arealu soucasneho Krivoklatu je nutne venovat pozornost zasadnimu tvrzeni T. Durdika: predstava o prime polohove navaznosti dnesniho sidla na rane stredoveke castrum je pry ?v primem rozporu s vysledky tricetileteho vyzkumu hradu, ktery prozkoumal znacnou cast jeho plochy a prakticky vsechny mozne typy terennich situaci? (Durdik 2000, 451). Nedavny objev torza rane stredoveke zemni fortifikace vazne zpochybnuje predpoklad o reprezentativnosti dosavadniho tricetileteho vyzkumu. Pritom sam T. Durdik (1997, 219) na jinem miste upozornuje, ze rozsahla prestavba rezidence kolem prelomu 14. a 15. stoleti byla doprovazena znacnymi terennimi upravami v horni polovine tzv. dolniho hradu. Vyrazne zasahy do skalniho podlozi se rovnez vazi s promenami zastavby tzv. horniho hradu. Na vice mistech plochy jeho nadvori se dochovaly jen fragmenty stredovekych vrstev, patrne vesmes az z pozdniho stredoveku. Prinejmensim na (spise ale na vice jak) polovine plochy arealu hradu by tedy archeologicke nalezove situace z raneho stredoveku (takrka) zcela zanikly.Vyzvou pro dalsi badani jsou pozustatky zdenych objektu s romanskymi architektonickymi prvky, jejichz rozsah lze vice ci mene zretelne rozpoznat v zastavbe tzv. horniho hradu (Libal 1992). Napadne je jejich neorganicke zacleneni v pudorysnem reseni rane goticke etapy, ktere patrne napovida o existenci romanske faze hradu, jez predchazela rozsahle prestavbe hradu v dobe kolem poloviny 13. stoleti. Dosud uvadene datovani konstrukci s romanskymi prvky do prelomu 1. a 2. ctvrtiny 13. veku postrada hodnoverne zduvodneni, je tedy mozne, ze pochazeji treba jiz z 12. stoleti. I pokud by vsechny nalezene romanske architektonicke prvky byly osazeny az v souvislosti s rane gotickymi etapami, neni tim vyloucena existence starsi romanske zastavby hradu. Mohla byt beze zbytku zborena a nahrazena rozsahlym a architektonicky narocne pojednanym rane gotickym palacem. Staci jen pripomenout, ze v Cechach takrka nic nevime o romanske profanni zastavbe akropoli nejvyznamnejsich rane stredovekych hradu (zejmena Litomerice, Zatec, Hradec [Kralove]).Prezentovany vyzkum take poskytl cenne poznatky o vystavbe prvotni zdene obvodove fortifikace tzv. dolniho hradu. Statigraficka situace zrejme doklada soucasnost budovani hlavni a parkanove hradby nekdy v prubehu pokrocileho 13. stoleti, nebo na pocatku 14. stoleti. Jiz samotne situovani hlavni hradby na temeno drevohlineneho telesa starsiho opevneni predurcilo existenci parkanu, nebot celo zemniho naspu se v takovem pripade stalo parkanovou hradbou. Nejpozdeji pri zrizeni hlavni hradby byla puvodni konstrukce v cele sypaneho telesa (patrne na sucho skladana plenta) nahrazena zdenou plentou. Na Krivoklate dolozeny zpusob vyuziti telesa starsi zemni fortifikace pri vystavbe zdenych hradeb ve 13. stoleti lze zrejme pokladat za bezne reseni. Blizke analogie shledavame zejmena ve mestech s predlokacnim vyvojem osidleni.Spodni partie hlavni kamenne hradby tzv. dolniho hradu byly behem vyzdivani z vnitrni strany postupne zahrnovany, cimz byl vyrovnan k jihu klesajici teren staveniste. O zameru zakryt spodni cast hmoty zdi svedci nalezova situace v S 5/06, v niz byly zachyceny nepravidelne odstupneny severni lic i souvrstvi prilehajici planyrky. Obdobne doklady o vyraznem zvyseni urovne terenu shledavame i pri hranolove vezi situovane v jihozapadnim narozi tzv. dolniho hradu. V S 11/06 polozene pri jeji vychodni obvodove zdi byl obnazen ustupek lice, ktery zhruba odpovida povrchu minimalne 1,4 m vysokeho souvrstvi planyrky z doby vystavby veze. Chronologicke zarazeni rozsahlych terennich a stavebnich uprav pri jiznim okraji tzv. dolniho hradu lze zaradit jen sirokeho rozpeti 2. a 3. tretiny 13. stoleti (mozna i do pocatku 14. stoleti).Dosavadni znalosti o vyvoji keramiky i nedostatecny stav zpristupneni poznatku rozsahleho archeologickeho vyzkumu hradu z 20. stoleti neumoznuji synchronizovat vystavbu zdene obvodove hradby s dalsimi dochovanymi objekty rane goticke etapy hradu. Mozna i pote, co budou vysledky vyzkumu odpovidajicim zpusobem publikovany, pretrvaji nejistoty pri snaze blize postihnout vyvoj romanskych a rane gotickych fazi hradu, a to z duvodu maleho poctu opor pro stanoveni relativni a absolutni chronologie.
ER