PT Journal
AU Blaha, J
   Kyncl, T
TI Prinos dendrochronologie pro poznani stavebnich pamatek mesta Telce
SO Pruzkumy pamatek
PY 2008
BP 99
EP 118
VL 15
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200802-0005.php
SN 12121487
AB V meste Telci bylo doposud dendrochronologicky datovano 114 jmenovitych drevenych konstrukci nebo jejich casove odlisenych uprav a oprav celkem z vice nez 50 ruznych stavebnich objektu. Z naproste vetsiny se jedna o historicke krovy, objevuji se zde ale take vzorky ze stropnich konstrukci (ve dvou prikladech dokonce vcetne zaklopovych prken), dale z dreveneho schodiste ve vezi kostela sv. Jakuba a dva fragmenty roubenych sten.Sakralni stavby patri k pamatkam, na nichz lze velmi zretelne sledovat postupny vyvoj konstrukcniho stavitelstvi v prubehu historie. V Telci byly zatim dendrochronologickemu pruzkumu podrobeny celkem ctyri kostely, patym je kostelik sv. Vojtecha v sousednich Studnicich. Velmi vyznamnym a v regionu ceskomoravskeho pomezi dosud ojedinelym primym dokladem podoby krovove konstrukce z obdobi vrcholneho stredoveku je nevelky soubor celkem peti druhotne pouzitych prvku, ktere byly lokalizovany v krovu nad presbytarem kostela Panny Marie (Matky Bozi) v Telci ? Starem Meste (viz obr. 4).Strechy telcskeho zamku jsou pozoruhodne hned z nekolika duvodu. Zatimco renesancni architektonicke formy i detaily vyzdoby zdenych casti stavby vychazeji z predloh importovanych ze severoitalskeho prostredi, tvary strech (predevsim strme sklony krokvi) odpovidaji drsnym klimatickym podminkam podhuri Ceskomoravske vrchoviny. Vysledky ziskane z dendrochronologickych rozboru jednotlivych krovovych konstrukci nam podavaji velmi podrobny obraz postupneho utvareni a rozrustani zameckeho arealu, a to at uz behem jeho prestavby na vystavnou rezidenci Zachariase z Hradce ve druhe polovine 16. stoleti, nebo pri pozdejsim doplnovani a zahustovani zameckeho komplexu mladsimi stavbami (viz obr. 6 az 8)Reprezentativni soubor mestanskych domu seskupenych okolo telcskeho namesti obsahuje krovove konstrukce z ruznych casovych obdobi a je pro nas jedinecnym zdrojem informaci o tom, jak se postupne vyvijelo jejich konstrukcni usporadani, tedy predevsim podoba stojatych a lezatych stolic podelneho vazani (viz schemata na obr. 11 a 12).
ER