PT Journal
AU Fedrova, S
TI Petrinska komunikace. Kapitola z dejin Statni regulacni komise
SO Pruzkumy pamatek
PY 2008
BP 132
EP 158
VL 15
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200802-0008.php
SN 12121487
AB Statni regulacni komise (SRK) se po cele obdobi mezi dvema svetovymi valkami, v podstate od sveho pocatku do rozpusteni, zabyvala spory o reseni tzv. petrinske komunikace. Dlouhodobosti, komplikovanosti, nejednoznacnosti a take vasnemi, ktere vzbuzovaly, se jim muze v dejinach komise rovnat snad jen problematika reseni regulace Letne a jejiho okoli. Nejedna se zaroven pouze o existenci silnice spojujici dva body, byt ve slozitem uzemi, ale o sirsi otazku postupne se rodiciho dopravniho systemu noveho celku Velke Prahy, ktera vznikla spojenim prazskych obci po prvni valce. Z hlediska pamatkove pece zasahuji uvahy o teto komunikaci podstatne regulaci Male Strany (kasarna na Ujezde, ulicni sit jizniho cipu Male Strany), na druhe strane pak oblast kolem Strahovskeho klastera a planovane vyusteni cesty na Pohorelci, ale take problem zniceni barokne formovanych zahrad puvodne slechtickych palacu (Lobkovicke a Schonbornske), obecneji i vyuziti zahrad kolem Petrina jako verejnych parku.Samotnemu tematu predchazeji predevsim projekty Antonina Balsanka, vznikajici kolem valky a behem ni, ktere se netykaji sice primo petrinske silnice, ale uzce otazky urbanizace dnesnich Petrinskych sadu a uzemi zasahujiciho az k obore Hvezda (navrh letniho divadla v prirode, novych muzei, sokolskeho sletiste odkazujiciho na anticke stadiony, ale take mohutne budovy parlamentu ci nove spojnice Male Strany a Hradu s radikalnim zasahem do ulicni site).Pocatek formovani konceptu petrinske komunikace je jiz v soutezi na reseni severozapadniho sektoru (Letne, Bubence a Dejvic) z roku 1920, protoze klicovym problemem tu bylo, jak vyresit dopravni sit a moznosti vystupu na levobrezni planinu jako celek ? a to se stale siroce diskutovanou moznosti vyvedeni hlavni letenske komunikace prukopem ci tunelem od Cechova mostu. Teprve po uzavreni teto souteze a castecne promene sboru SRK zacala komise spise ustupovat od varianty prukop/tunel, postupne se rodi myslenka dopravniho reseni pomoci dvou obvodovych komunikaci kolem vnitrniho mesta. Ta se pak take stala hlavnim argumentem pro vybudovani petrinske cesty, protoze ta by na levem brehu spojila oba okruhy budovane na brehu pravem ? SRK ji tedy zamyslela jako silnici zcela primarniho vyznamu. Snaha o zachranu Stareho Mesta a Male Strany tu tak byla stavena jako duvod pro obetovani petrinskych sadu a zminenych pamatkove problematickych mist. Vyraznym podnetem byl nerealizovany plan petrinske serpentiny, proponovane pravdepodobne nejvyssim purkrabim Karlem Chotkem v letech 1847-1850, ktery byl publikovan v roce 1922 ? viditelne na nej navazovali jak architekti v jednotlivych soutezich, tak zejmena sama SRK (predevsim B. Hubschmann, M. Urban a E. Molzer).Soutez na regulaci Male Strany v roce 1922 byla pro dalsi smerovani uvah o petrinske komunikaci podstatna predevsim dvema body: usilim o architektonizovani svahu proti mostu Legii (od uspornych variant az po navrhy v podstate patetizujici ideu dejinne osy od Narodniho divadla smerem k nove formovanemu mestu) a projekty monumentalizujicimi vstup do sadu v amfiteatru usti Hellichovy ulice, z hlediska samotne silnice pak take rozvijenim myslenky jejiho vedeni tunelem.Samostatnou soutez na petrinskou komunikaci vypsala SRK v roce 1926 v pomerne presne formovanych podminkach tak, aby se stala soucasti pripravovaneho dopravniho planu obvodovych okruhu (resp. polokruhu). Vyjimecne siroce obsazena porota vybrala nakonec po vnitrnich sporech projekt Vlastislava Hofmana, v mnohem problematicky jak technicky, tak z hlediska pamatkove pece i prilis razantnim zasahem do zelene sadu. I pres vlnu kritiky, do niz se zapojili nejen ucastnici souteze, ale sire i odborna verejnost, zanesla SRK upravenou verzi Hofmanova projektu do regulacniho planu, ktery byl verejnosti predlozen roku 1929, a zacala ve spolupraci se statni spravou pripravovat jeji realizaci. Kdyby totiz od ni ustoupila ? alespon optikou te doby a SRK same videno ?, zpochybnila by v podstate cele sve navrzene dopravni reseni, zalozene na dvou neuplnych okruzich kolem vnitrniho mesta.Z hlediska formovani zajmu verejnosti o problemy prazskeho urbanismu je pozoruhodny spolecny odpor architektonickych a umeleckych spolku, z nichz nektere jindy stavaly na protilehlych stranach barikady, a dokonce i verejnosti, ktera zacala branit nove propojene a zpristupnene mestske parky. Ve dvou vlnach probehl tento odpor v letech 1931 a 1936 a protesty odborniku i laiku nakonec skutecne vyvolaly vypsani nove souteze na dopravni spojeni vnitrni Prahy se severozapadnim sektorem v roce 1937. Z te pak take vzesly nove projekty vedouci hlavni spojeni az v linii hradeb, za nimi nebo az za Strahovskym stadionem, a take precizovani moznosti tunelu, ktera v konecnem reseni smeruje az k dnesnimu Strahovskemu tunelu.Sledovana problematika take pozoruhodne propojuje vyznacne i zcela zapomenute architekty, urbanisty i stavebni inzenyry ruznych generaci (za mnohe A. Balsanek, A. Dryak, A. Engel, B. Hubschmann, V. Hofman, E. Hruska, J. Chochol, M. Urban ad.). Krome projektu podanych v jednotlivych soutezich zahrnuje i dalsi publikovane mimo ne a take obrovskou siri polemiky, kterou o petrinskou cestu vedl v podstate veskery tehdejsi odborny tisk.
ER