PT Journal
AU Blaha, J
   Stara, J
TI Byvala kino-kavarna v arealu brnenskeho vystaviste
SO Pruzkumy pamatek
PY 2009
BP 83
EP 112
VL 16
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-200902-0004.php
SN 12121487
AB Zamer vybavit stale zemske vystaviste v Brne budovou umoznujici konani kinematografickych predstaveni zrejme zaznel jiz na samem pocatku debat o rozmisteni a funkci jednotlivych budov v arealu. Vysledny projekt kino-kavarny, jemuz predchazelo nekolik navrhu, vypracoval brnensky architekt Emil Kralik v roce 1927. SUz prvni dochovany Kralikuv navrh dopracovany do podoby architektonicke studie obsahujici pohledy, pudorysy i rezy stavbou predstavuje koncept spojeni viceuceloveho salu s funkcne oddelenou kavarnou, ktera je vsak s budovou kina stavebne provazana. Od podrobne rozpracovaneho projektu pochazejiciho z 12. srpna 1927, podle nehoz byla stavba nakonec realizovana, se nedatovana studie lisi jen tvarem nekterych oken, detaily strechy nad terasou kavarny, na jejimz hrebeni bylo planovano reklamni navesti a mirou uplatneni rezneho zdiva na fasade, ktere se melo objevit ve vrchnich partiich sten salu.Kdy presne byly zahajeny stavebni prace, nevime. Pravdepodobne vsak v prubehu mesice zari roku 1927, nebot 1. zari 1927 probehlo komisionelni jednani o udeleni stavebniho povoleni. Puvodni projekt pocital s jevistem tvaru protazeneho pulkruhu, k nemuz po stranach prilehaly provozni prostory. Jizni foyer v prizemi objektu melo byt podle puvodniho projektu schodistem propojeno s jiznim kavarenskym kridlem. Pozadavek naprosteho stavebniho oddeleni kina a kavarny toto propojeni ovsem nedovolil. Objekt ze severni a jizni strany obklopuji terasy. Cast prilehajici k jiznimu foyer slouzila navstevnikum kina, zatimco druhou, nizsi cast vyuzival podnik kavarny k letnimu posezeni. Severni terasa nebyla patrne nikdy prilis vyuzivana a slouzila asi pouze pro primy vychod ze salu.V prubehu stavby si v dubnu roku 1928 pozadavky na dalsi funkcni vyuziti budovy vyzadaly zasahy do puvodniho projektu. Objekt jiz nemel slouzit pouze pro provoz kina, ale taktez k divadelnim predstavenim. Za timto ucelem byly vypracovany nove plany oznacovane jako ?Pristavba kina?, v nichz se tato vyrazna zmena odrazila. Stavebni upravy spocivaly predevsim v rozsireni prostoru jeviste, na nejz navazovala patrova pristavba skladiste kulis a saten a v instalaci vysokeho provaziste nad jevistem. Objekt tak mohl byt nadale vyuzivan i jako plnohodnotna divadelni scena. Velmi vyrazne se tyto upravy projevily na vnejsim vzhledu budovy. Blok provaziste nad jevistem se stal nejvyssim utvarem vnejsi hmotove skladby. Navic jej akcentuje valcovity stresni nastavec slouzici k odvetrani salu, ktery se logicky posunul az do nejvyse polozeneho mista. Jeviste rozsirenim ztratilo puvodni pulkruhovou podobu a ziskalo pravouhle zakonceni. Do severozapadniho narozi bylo umisteno dvouramenne schodiste s dvema kruhovymi okny, ktere stavbu obohacuji o nauticke motivy dodavajici objektu charakteristicky funkcionalisticky vyraz. Stavba byla dokoncena v zaveru cervna roku 1928.Behem druhe svetove valky utrpela budova skody, jejichz rozsah neni presne znam. Opravy se dely ruku v ruce s prestavbou kavarny. Navrh na stavebni upravy, datovany rokem 1946, pochazi z kancelare brnenskeho stavitele Ladislava Novotneho. Ten navrhl v prizemi kavarny mensi okenni otvory bez dvoukridlych dveri a s nizkou obezdivkou, cimz znasobil pocet oken. Mezi ne pak vlozil zdene pilire, ktere ovsem nemaji nosnou funkci. Prizemni sal kavarny tim zcela ztratil svuj puvodni transparentni odlehceny charakter. V patre vyprojektoval uzavreni teras velkoformatovymi okny a obezdeni nosnych subtilnich piliru tak, ze puvodni cleneni zustalo zachovano. Dalsi zmenou, ktera vyrazne zasahla do vnejsi podoby objektu, bylo oplasteni do te doby venkovniho otevreneho tociteho schodiste pri zapadnim pruceli. Dynamicky utvarene schodiste tim bylo degradovano na hmotove tezkopadny pulvalec. Prestoze plany pochazeji z roku 1946, ke stavebnim upravam se prikrocilo az v letech 1948?1949. Slo o zmeny vedene predevsim utilitarnimi zajmy a celkovy architektonicky vyraz objektu se tim pres veskerou snahu o kontextualni reseni zmenil k horsimu, jak je patrne pri porovnani nejvice exponovanych jihovychodnich a jihozapadnich pohledu s dobovymi fotografiemi.Provoz kina nebyl po druhe svetove valce obnoven a budova slouzila pouze divadelnim ucelum. Az v roce 1959 nasel objekt zcela nove, stale vsak jen prilezitostne vyuziti jako kongresova hala. Prestoze patro kavarny v te dobe jiz ztratilo sve puvodni vyuziti, prizemi nadale slouzilo pro potreby restaurace.Byvala kavarenska terasa v patre byla pozdeji drevenymi prickami rozdelena na celkem devet mensich kancelarskych prostor v jiznim kridle a ctyri v bocni casti. Nasledkem toho, jiz nebyl potreba vytah z kuchyne v prizemi do kuchyne v patre, coz vedlo k jeho odstraneni. Mistnosti v patre nalezejici puvodne ke kavarne byly adaptovany na byt s obyvacim pokojem, loznici, predsini, komorou a kuchyni ? ta zabrala prostor byvale kavarenske kuchyne. Do prostoru komory puvodne vedlo tocite zelezne schodiste propojujici provozni zazemi patra kavarny s jejim prizemim a suterenem. Vyusteni schodiste v patre bylo patrne na pocatku sedesatych let 20. stoleti zahrazeno.V roce 1972 se vyuziti objektu vratilo svemu puvodnimu ucelu ? kongresova hala byla adaptovana zpet na divadlo. V suterenu vznikly v mistnosti byvale kotelny sprchy a toalety pro herce. V prizemi byly do prostoru restaurace preneseny satny muzu a zen umistene puvodne v patre pristavby. S tim bylo spojeno probourani novych dvoukridlych dveri do skladiste kulis, ktere propojily satny hercu s jevistem a zaroven zpristupnily zapadni vstupni chodbu z jevistni casti divadla. Z kancelare v prizemi zapadni casti sousedici z jihu s kulisarnou se staly toalety pro herce. Na zapadni strane pribyl dalsi drobny anglicky dvorek slouzici k osvetleni suterennich zachodu. Take v patre byl v te dobe probouran novy vstup propojujici do te doby zcela stavebne oddelenou cast byvale kavarny a divadla. Otvor byl vybouran v severni stene byvale komory, kam puvodne ustilo tocite zelezne schodiste. Soucasti uprav bylo take nove oploceni celeho objektu, jez umoznilo vyclenit divadlo z arealu vystaviste. Projekt uprav vypracoval v roce 1972 brnensky architekt K. Mayer.V osmdesatych letech 20. stoleti objekt slouzil opet pro kongresove potreby. V letech 1981?1982 se pristoupilo k modernizaci kotelny a teplovodnich rozvodu. V teto souvislosti byl k severni fasade pristaven novy komin, ktery castecne zakryl jedno z dvojice nautickych okenek.Pro potreby modnich prehlidek vystavy Intermoda, ktere do budovy kino-kavarny byly v roce 1984 preneseny, bylo pomoci konstrukce deseti vazniku rozsireno podium smerem do hlediste a v zadni casti divadelniho jeviste zrizeny prevlekarny, upravna a dva sklady. Prizemi restaurace si podrzelo sve vyuziti jako satny pro ucinkujici. Podobne tomu bylo take s patrem kavarny, v nemz byly stale umisteny kancelare.Zatim posledni stavebni upravy objektu probehly v roce 1993, kdy byla budova kino-kavarny adaptovana na Plodinovou burzu a Podnikatelskou banku. Upravy se tykaly predevsim interieru, do nichz byly vetsinou vlozeny lehke, odstranitelne pricky. V prizemnim bocnim foyeru divadla byly ze sadrokartonu postaveny ctyri jednaci koje. Prostor nad nimi, soucast puvodni otevrene terasy, rozdeleny na ctyri kancelare byl krome vybaveni ponechan v nezmenenem stavu. Nekdejsi kavarenska terasa v patre byla nove rozclenena na spojovaci chodbu a celkem ctyri kancelarske prostory. Z vychodni poloviny patrila terasa burze, ktera zde mela mistnost burzovni rady, a ze zapadni poloviny Podnikatelske bance, jez si zde zridila kancelare a pokladnu se samostatnym pristupem pres bocni obezdene tocite schodiste.V soucasne dobe neni objekt byvale kino-kavarny nijak trvale vyuzivan. Pouze prizemi kavarny slouzi jako docasny sklad spolecnosti Expo Restaurace.Budova kino-kavarny postavena v letech 1927?1928 podle projektu predniho brnenskeho architekta Emila Kralika sesvym cistym architektonickym jazykem cerpajicim z forem mezinarodniho stylu radi k prednim stavbam u nas. Jde patrne take o jedinou realizovanou Kralikovu stavbu tohoto urceni, coz z ni cini vyznamny zdroj informaci o architektove smysleni o spolecenske roli a vyznamu kulturnich zarizeni a o hledani jejich idealni podoby.Pamatkova hodnota kino-kavarny brnenskeho vystaviste spociva v jeji temer intaktni podobe. Ackoli bylo funkcni vyuziti objektu nekolikrat zmeneno, je stale zachovano jak zakladni dispozicni schema, puvodni hmota stavby, jeji nosne stavebni konstrukce, tak velke mnozstvi autentickych architektonickych prvku a detailu.
ER