PT Journal
AU Blaha, J
TI Krovy z pomezi jiznich Cech a Moravy inspirovane uspornymi navrhy Michaela Ranka
SO Pruzkumy pamatek
PY 2010
BP 67
EP 82
VL 17
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201001-0004.php
SN 12121487
AB Krokevni krovy s rozvinutym podelnym vazanim hrebenovou lezatou stolici, jejiz sloupky sahaji az do vrcholu strechy, kde jsou navzajem spojene podobne jako krokve, predstavuji pozoruhodnou epizodu ve vyvoji krovovych soustav na nasem uzemi. Predevsim v okoli Dacic, Jemnice a Slavonic patrily v dobe okolo poloviny 19. stoleti k vubec nejuzivanejsim tesarskym vazbam, ackoli soudobe knihy predloh ani pozdejsi ucebnice stavitelstvi ze stredoevropskeho prostredi pritom tento konstrukcni typ neznaji. Krovy sledovaneho typu se v dobe od konce 18. stoleti do konce 19. stoleti objevovaly temer na celem uzemi Cech a Moravy, intenzita jejich pouzivani se vsak kraj od kraje vyrazne lisi. Nejcasteji se uplatnovaly na stavbach zdenych hospodarskych objektu ve venkovskem prostredi, coz souvisi i s nejcasteji uvadenym starim, kterym je treti ctvrtina 19. stoleti. Objevuji se ale i na stavbach obytnych, a dokonce zameckych, jak ukazuji uvedene priklady. Temer vubec je nenajdeme na sakralnich stavbach.V anglicke typologii jsou krovy podobneho konstrukcniho usporadani nazyvany "principal rafter roofs", pricemz od jednodussich "common rafter roofs" se odlisuji prave sloupky stolic, ktere maji podobu o neco mohutnejsich krokvi osazenych pod beznymi krokvemi v plnych pricnych vazbach. Ve starsi literature se muzeme setkat take s oznacenim "double framed roofs". Francouzstina pro hrebenove sloupky uziva terminu "les arbaletriers", na rozdil od beznych krokvi, kterym se rika "les chevrons".Zatim nebyly zcela vysvetleny okolnosti, diky nimz doslo na nasem uzemi k uplatneni a pomerne rychlemu rozsireni techto krovu. Diky pruzkumum doprovazenym dendrochronologickym datovanim muzeme dolozit, ze obdobi, kdy se tyto konstrukce u nas nejvice pouzivaly, casove odpovida uvedeni a rozsireni uspornych krovu prechodoveho typu mezi krokevnimi a vaznicovymi soustavami, tedy krovu, jejichz navrhy si na pocatku 30. let 19. stoleti patentoval prazsky tesar uherskeho puvodu Michael Ranek. Prokazani prime souvislosti mezi Rankovymi vzorovymi krovy a nami sledovanymi konstrukcemi je vsak s ohledem na zrejme rozdily velmi obtizne. Jednim z duvodu jejich odlisneho provedeni mohla byt snad zamerna snaha vyhnout se zakonem stanovene platbe jedne tretiny usporene castky ve prospech tesarskeho mistra Ranka.V souvislosti s konstrukcemi navrhovanymi na konci 18. francouzskymi fortifikacnimi projektanty pro pevnost v Terezine vyvstala velmi zajimava otazka uvedeni tohoto drive neznameho konstrukcniho typu krovu do ceskeho prostredi a soucasne jejich mozneho iniciacniho vlivu nejen na krovy z pomezi jiznich Cech a Moravy, ale i na Rankovy inovacni navrhy.
ER