PT Journal
AU Borsky, P
TI Dum cp. 1320 na Masarykove namesti c. 60 v Jihlave
SO Pruzkumy pamatek
PY 2010
BP 139
EP 150
VL 17
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201001-0009.php
SN 12121487
AB Dum cp. 1320 stoji v severni fronte Masarykova namesti, ktere od stredoveku predstavovalo hlavni jihlavske forum. V uplynulych desetiletich byl postupne vyhodnocen stavebni vyvoj domovnich bloku po obvodu namesti. V roce 1991 byl zpracovan stavebnehistoricky pruzkum bloku na severni strane namesti, ale dum cp. 1320 byl z neznamych duvodu z pruzkumu vyrazen. Teprve pri rekonstrukci domu v roce 2005 byl zpracovan samostatny stavebnehistoricky pruzkum, z nehoz vychazi predlozeny prispevek.Podsklepeny dvoupatrovy radovy dum o delce 23, 5 m byl postaveny na hloubkove orientovane uzke parcele severojizni orientace (sirka pri namesti 8 m, ve dvore 6, 8 m). Jednotraktova dispozice je ve vsech podlazich clenena do tri dilu. Zcasti sanovany klenuty suteren sestava z predniho dvoulodniho a zadniho jednoprostoroveho sklepa. Sklepy jsou pristupne klenutymi sijemi ze spolecne podesty situovane uprostred pudorysu. V prizemi je na strane namesti obdelna sin zaklenuta ve dvou polich krizovymi klenbami se zvyraznenymi hranami. Ze sine je novodobou prickou vydelena chodba vedouci ke schodisti do hornich podlazi. Do zadniho dilu domu se prochazi po vychodnim boku schodiste valene zaklenutou chodbou. Klenuty zadni domovni dil vymezuji na celnich stranach hrotite kamenne pasy v podobe slepych arkad. Prostory v prvnim a ve druhem patre slouzily k bydleni a byly vytapene. V prvnim patre se na strane ulice nachazi plochostropa svetnice a zadni mistnost je zaklenuta klasterni klenbou s koutovymi vysecemi. Svetnice ve druhem patre jsou plochostrope. Stredni domovni dil zabirala vysoka sin, ktera prostupovala domem puvodne az nad strechu. Na zapadni strane dvorany nad ustim schodiste z prizemi byly umisteny dve cerne kuchyne, z nichz se vytapely krajni obytne dily. Do druheho patra pokracuje schodiste jiz jako prime pri zadni stene dvorany. V urovni druheho patra obihala dvoranu po trech stranach na pasech vynesena pavlac. Otevrena dvorana byla dodatecne redukovana na obezdeny svetlik. Dum je v dochovane podobe zastreseny nizkou, okapove orientovanou sedlovou strechou. Historickou podobu domu zachycuje vyobrazeni z roku 1848, na nemz je dum zakreslen s barokni fasadou s atikou, ktera zakryva stare zastreseni se stredovym uzlabim. Stitove orientovane strechy byly strzeny postupne v 19. stoleti. Podle dendrochronologickeho datovani byl krov nad zadni polovinou domu vztycen kratce po roce 1823. Drivi na predni cast krovu se kacelo v roce 1894. Zmena zastreseni byla spojena s upravou hlavniho pruceli podle projektu mestskeho stavitele Karla Wagnera z roku 1897.Parcela byla zastavena od stredoveku. Nejstarsi casti domu se jevi predni, puvodne jednoprostorovy sklep pristupny z hloubky parcely. Sklep byl dodatecne rozsiren smerem do namesti o hloubku zanikleho loubi. Stredovekeho puvodu je dale obvodove zdivo prizemi s vyjimkou hlavniho pruceli a hrotite kamenne pasy, ktere vymezuji zadni dil domu. V patre zustaly ze stredovekeho domu zdi zadni svetnice. Stredoveky dum mel podobu podsklepeneho patroveho jednotraktu s tradicnim triprostorovym clenenim. Byl s nejvetsi pravdepodobnosti vybaven loubim. Vsechna podlazi byla plochostropa. V prednim dile patra se asi nachazela roubena svetnice, pripadne byla cela predni cast domu drevohlinena a drevene mohlo byt i predpokladane loubi. Zadni dil tvoril kamenny blok komory. Pasy v zadni casti prizemi snad tvorily brany plochostropeho prujezdu, ktery byl neobvykle situovan na strane dvora. V takovem pripade by se jednalo o typologicky vyjimecnou dispozici prujezdoveho domu na uzke parcele, jehoz prujezd zabiral celou sirku parcely a navic se nachazel v zadnim domovnim dile. Na parcelu se zajizdelo z hloubky bloku mozna z postranni Spitalske ulice (nyni ul. Komenskeho). Pasy vsak take mohly jen vynaset zadni zdeny dil patra. Podle stop po ohni na zdivu stredovekych casti domu vcetne sklepa lze predpokladat, ze v blize nezname dobe postihl stredoveky dum pozar.V posledni ctvrtine 16. stoleti byl dum prestaven. Pri renesancni prestavbe byl dum s nejvetsi pravdepodobnosti zvysen o druhe patro a zastresen zaatikovou strechou sestavajici ze dvou pultu sklonenych ke strednimu uzlabi. Pruceli byla pravdepodobne hladka. Muzeme se domnivat, ze okenni otvory na hlavnim i zadnim pruceli mely kamenna osteni. Na zadnim pruceli zustalo osteni osazeno u zapadniho okna sine v prvnim patre. Podstatne byly upravy dispozice. Suteren byl rozsiren o zadni cihelny sklep. Predni sklep byl zaklenuty jako dvoulodi valenymi klenbami oprenymi o dvouosou arkadu. V prednim dile prizemi vznikla klenuta spodni sin. Puvodni komora v patre byla upravena na prosvetlenou klenutou svetnici. Otevrena klasterni klenba svetnice s koutovymi vysecemi je v Jihlave typicka pro klenby dvoran ctvercoveho i obdelneho pudorysu, ale byla dokumentovana i v domech, ktere dvorany neobsahuji. V predni svetnici se zachoval podhledem zakryty strop s pozoruhodnou konstrukci. Sestava z huste kladenych tramu orientovanych rovnobezne s prucelim a spojovanych priclemi hranoloveho prurezu 7 x 5 cm a delce 40 cm. Okosene konce pricli byly zasunuty do trojbokych drazek v bocich stropnic tak, ze priblizne licuji s dolni stranou tramu. Mezery vyplnuje hlineny vymaz se slamou, ktery snad tvorila povrisla namocena v hlinene malte. V puvodnim stavu byl strop asi omitnuty olicenou hlinenou omitkou a pohledove uplatneny. Podobna konstrukce byla v mestanskem prostredi dosud popsana jen u goticko- renesancniho domu v Domazlicich.Prestavbou vznikl dum s vysokou sini, ktera byla umistena do prostredniho dilu stare dispozice. Podobne jako u jinych prestavenych stredovekych domu byla dvorana zalozena az v urovni patra a stredoveka dispozice prizemi zustala nedotcena. Doba vystavby domu s dvoranami v Jihlave byla vymezena priblizne lety 1566 az 1593 a datovani velke vetsiny domu tohoto typu vychazi z rozboru slohovych detailu. U domu cp. 1320 poskytlo dendrochronologicke datovani stropu svetnice v prvnim patre exaktni urceni doby vystavby dvorany kratce po roce 1576. Stejnou skladbu mely zrejme puvodne take stropy predni i zadni svetnice druheho patra. V zadni svetnici druheho patra se nad modernim podhledem zachoval tradicni tramovy strop se zaklopem, ktery podle dendrochronologickeho datovani vznikl po roce 1695. V 17. a 18. stoleti dum patril rodu nobilitovanych jihlavskych mestanu Weckeru z Roseneku, kteri renesancni dvoranu mozna jiz na konci 17. stoleti pri upravach interieru prestaveli na svetlik.
ER