PT Journal
AU Simunek, R
   Jirik, J
   Kypta, J
   Simota, V
TI Pozdne goticka kamna z domu cp. 1 v Milevsku - vyraz spolecenskeho 	postaveni?
SO Pruzkumy pamatek
PY 2010
BP 75
EP 92
VL 17
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201002-0006.php
SN 12121487
AB Studie je koncipovana jako modelovy priklad mezioboroveho zhodnoceni pozustatku pozdne gotickych kamen, objevenych v 70. letech 20. stoleti v klenebnich zasypech v budove historicke radnice (cp. 1) v mestecku Milevsko (jizni Cechy, okres Pisek). Samo misto nalezu totiz skyta nadeji dopatrat se jasnejsi predstavy o socialnim statutu moznych objednavatelu kamen (resp. drzitelu daneho objektu a zpusobu jeho vyuziti na prelomu stredoveku a novoveku). Podnikli jsme tedy nejen klasickou typologickou a stylovou analyzu kachlu, ale i rozbor pisemnych pramenu se zamerem postihnout dejiny dane stavby i socialni ramec lokality na prelomu stredoveku a novoveku.Pojednavany soubor kachlu zaujme uz z toho duvodu, ze jsou v nem zastoupeny typologicky vyjimecne narozni kachle, ktere byly doposud evidovany pouze v jedinem nalezovem souboru ve meste Tabor (srov. Krajic 2002). Tyto vyklenkove kachle (v milevskem souboru napocitame prinejmensim ctyri kusy) vynikaji neobvykle velkymi rozmery a celoplosne prorezavanymi panely celnich sten, ktere pripominaji sestavu hrotitych oken. Zadni stena vyklenku nese reliefni vyzdobu s motivy Adama a Evy u stromu poznani, anebo Ukrizovani. Dale se dochovalo nekolik klasickych komorovych kachlu korunni rimsy, ktere nesou motiv souboje lva s jednorozcem. Pritomna jsou i torza prostych nadobkovych kachlu dvou typu.Vzhledem k absenci podrobnejsich informaci o nalezovych okolnostech lze dataci odvodit jen z charakteru samotnych kachlu. (Problemem tu je i absence podrobneho stavebnehistorickeho pruzkumu domu.) Podle charakteru reliefni vyzdoby vymezime vznik prislusnych matric do rozpeti 2. poloviny 15.-1. tretiny 16. stoleti (podobne jsou datovany i analogicke kachle z Tabora). Tento interval lze patrne zuzit na dobu po roce 1513. Tehdy doslo k pozaru mesta, pricemz porizeni kamen patrne souvisi s naslednou napravou skod. Povazujeme za pravdepodobne, ze prezentovane kachle pochazeji z jednoho kamnoveho telesa; uvest ovsem muzeme jen neprime argumenty: (1) nalezovy kontext nasvedcuje jednorazove odstranene destrukci kamen; (2) jednotny charakter keramickeho materialu vyrobku napovida spolecnemu dilenskemu puvodu; (3) nejpodstatnejsi je ovsem skutecnost, ze kachle nesou stopy totoznych povrchovych uprav (slidove a vapenne natery), vcetne takovych, ktere vznikly az v dobe provozu kamnoveho telesa. Ze shromazdenych kachlu ale pomyslne sestavime jen cast vyhrevneho plaste, pricemz o poctu nedochovanych kusu muzeme jedine spekulovat.Klicova otazka zni: Nakolik se dana kachlova kamna odlisovala (stavebni podobou i vyzdobou) od otopnych zarizeni v domech "beznych" obyvatel drobnych mest pozdniho stredoveku- Vzhledem k pribyvajicimu poctu dokladu lze rici, ze kachlova kamna se nejpozdeji ve 2. pol. 15 stoleti stala standardni soucasti vybaveni domu i v drobnych mestech. Takova telesa sestavala z nekolika desitek nadobkovych a komorovych kachlu. Nalezy vyklenkovych kachlu s prorezavanymi celnimi stenami ale stale zustavaji vzacne. Tyto narocne vytvarovane kusy z milevskeho domu cp. 1 se proto jevi jako doklad reprezentace elit drobneho mesta v pozdnim stredoveku. Coz souzni s predpokladem o reprezentativnim vybaveni prislusneho domu, ktery se ovsem az posleze stal radnici. Z rozboru pisemnych pramenu vyplynulo, ze mestska obec ziskala danou budovu nedlouho pred rokem 1579 z rukou slechtice Jindricha Kekuleho ze Stradonic. Neni proto pochyb, ze se jednalo o vystavny dum. Pohled hloubeji do minulosti s sebou uz nese nezbytne hypotezy. Nejde vsak - jak se domnivame - o samoucelne spekulace. Smime totiz predpokladat, ze vztah Kekulu ze Stradonic k Milevsku, a potazmo i k tamnimu domu cp. 1, mel delsi tradici. Jakozto mozny objednavatel kamen, jejichz porizeni klademe do doby kolem prelomu 15. a 16. stoleti, se nabizi Vaclav Kekule ze Stradonic, ktery byl po matce pokrevne spriznen se Svamberky, tedy s tehdejsi milevskou vrchnosti (zastavnimi drziteli panstvi Zvikov - Milevsko).Prelom stredoveku a novoveku znamenal v dejinach Milevska vyznamny meznik. Byl-li nahodnou pricinou zmen pozar roku 1513, nasledna obnova sidliste se odvijela naopak podle pevneho koncepcniho ramce. Z kombinace pramennych vypovedi vyplyva, ze tehdy mestecko pozivalo znacne prizne Jindricha ze Svamberka. Vse, co o jeho pomeru k Milevsku vime nebo muzeme opravnene tusit, smeruje k tomu, ze prave ono melo byt jakymsi kamennym pomnikem jeho vecne pameti, mistem, o nez se zaslouzil a kde bude jeho pamatka vdecne vzpominana. Proto zde nachazime tradicni postupy a vyrazove prostredky (hospodarska privilegia, fundace zbozne a charitativni, nepochybne vedle zasahu do charakteru zastavby pri obnove mesta po pozaru). Do nastinenych souvislosti pak dobre zapada predstava, ze v Milevsku vlastnil dum Jindrichuv synovec Vaclav Kekule ze Stradonic. Tomuto zaveru odpovida i drive publikovany predpoklad, ze analogicka kamna v Tabore stala v domacnosti Mikulase Vlaskeho ze Sionu, nobilitovaneho mestana, ktery ve 2. a 3. desetileti 16. stoleti uspesne pusobil v tamni samosprave (Krajic 2002).Na logickou otazku, jak dalece mohou byt takove jednotlive priklady vnimany jako doklady kultury bydleni v pozdnim stredoveku, lze podle naseho nazoru presvedcive odpovedet: Navzdory malemu poctu publikovanych analogii se totiz zda, ze tentokrat postihujeme podobu sice relativne nakladneho, nikoli ovsem vyjimecneho (ci lepe receno: mozna dokonce bezneho) otopneho telesa v rezidencnim objektu urcite socialni vrstvy. K tomuto zaveru nas vede pravidelne se opakujici ramec stavovsky adekvatni reprezentace, jiz musel dostat prislusnik panskeho i rytirskeho stavu, stejne jako mestan. V danem pripade se pohybujeme v prostredi rytirskeho stavu, jehoz zivotni uroven - a to zvlaste v unifikujicim mestskem prostredi - se zpravidla prilis nelisila od hornich vrstev mestanskych (minimalne ve svych vnejsich projevech, jez prave napodobovanim vyrazovych prostredku slechticke reprezentace hledely stirat stavovske bariery). Tim naznacujeme socialni profil drzitele domu cp. 1 v dobe okolo prelomu stredoveku a novoveku, kdy kamna vznikla - pravdepodobne jim byl prislusnik rytirskeho stavu, pripadne (a v konkretnich podminkach spise mene pravdepodobne) nobilitovany nebo na nobilitaci aspirujici zamozny mestan. Dalsi neocenitelna vyhoda daneho prikladu spociva v socialnim statutu Milevska, jez muze slouzit jako zastupce prumerneho (ve smyslu "statisticky" relevantniho) typu poddanskeho mestecka v pozdne stredovekych Cechach.
ER