PT Journal
AU Havrda, J
   Semerad, M
TI Neznamy romansky dum na Staromestskem namesti v Praze
SO Pruzkumy pamatek
PY 2010
BP 93
EP 102
VL 17
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201002-0007.php
SN 12121487
AB Romanske domy na Staromestskem namesti a v jeho okoli patri k dobre znamym objektum prazske rane stredoveke architektury. Okolo namesti se v 2. polovine 12. a 1. polovine 13. stoleti nalezala rada kamennych staveb ruzneho dispozicniho reseni. Pozustatky romanskych domu byly odhaleny v radnicnim bloku a pri jizni a vychodni fronte namesti. V dusledku asanace na prelomu 19. a 20. stoleti vsak byly zniceny ci zasypany doklady o eventuelni existenci romanskych objektu pri severozapadni a castecne i severni fronte namesti. Prilezitost poznat starsi osidleni, vcetne pozustatku architektury prinesla vymena vodovodniho radu v severozapadni casti namesti. Ve stene stareho vykopu bylo objeveno torzo romanskeho domu. Z domu byly odkryty dve casti jeho interieru a to vstupni sije s dochovanou portalovou nikou a k ni prilehajici torzo mistnosti zaklenute valenou klenbou. Odkryti neznameho romanskeho domu patri k pomerne vzacnym nalezum. Obdelna vstupni sije je siroka 2,78 m a je dokumentovana v delce 2 m, ktera neni uplna. Souvisle bylo odkryto pouze zapadni celo sije spolu s kratkymi useky bocnich sten. Celkem mohlo byt dokumentovano 8 kvadrikovych radku. Jedna se o vubec prvni dochovanou a jedinou nam znamou cast celni partie vstupni sije, ktera je uzavrena smerem do exterieru stenou s castecne dochovanym portalem. Celkovy pudorys domu je na zaklade soucasnych informaci rekonstruovatelny pouze hypoteticky a ve variantach. Z analogii lze predpokladat, ze pristup do budovy byl z jeho zadni, dvorni strany. Celkova nalezena situace by mohla odpovidat obvyklemu dispozicnimu reseni, v nemz se zdenou siji vstupuje z hloubi parcely do hlavniho polosuterenniho prostoru, situovanem pri verejnem prostranstvi. Hlavni mistnost domu lze hypoteticky ocekavat nejspise v ose vstupni schodistove sije, tj. vychodne od ni. Z toho by vyplyvalo, ze vychodni zed hlavni mistnosti domu by se snad primo obracela k verejnemu prostoru, trzisti. Je pravdepodobne, ze dum mel primy kontakt s ulicni carou. Severne od domu se nalezala archeologicky dolozena stredoveka komunikace. Za ojedinele je mozne povazovat pouziti vyzdivky nad rubem valene klenby. Ta byla zaznamenana v mistnosti nalezajici se severne od vstupni sije. Vetsi mistnosti romanskych domu jsou temer vyhradne zaklenuty krizovou klenbou. Vznik prazskych romanskych domu je bezne razen do obdobi 2. poloviny 12. a do podstatne casti 1. poloviny 13. stoleti. Presnejsi datace nalezu je znacne problematicka. Nebyl zachovan kontakt zdenych konstrukci s archeologickymi tereny v exterieru domu, nebyly nalezeny zadne tvaroslovne prvky in situ, ani nebyl objeven dreveny prvek vhodny pro dendrochronologickou analyzu. Dle pojednani spar, ojedineleho pouziti plochych ustepku opuky pri vyrovnani vysky radek a ne prilis kvalitniho opracovani kvadriku je mozno tento dum radit spise k mladsi skupine prazskych romanskych domu. Prestoze je okoli nalezu huste protkano vykopy pro inzenyrske site, ktere misty totalne znicily historicke nadlozi, nelze vyloucit i existenci dalsich romanskych konstrukci v mistech asanovane zastavby Staromestskeho namesti.
ER