PT Journal
AU Zeman, L
TI Dianina lazen v Palaci princu v Ostrove
SO Pruzkumy pamatek
PY 2010
BP 113
EP 122
VL 17
IS 2
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201002-0010.php
SN 12121487
AB V Ostrove v zapadnich Cechach se nachazi dnes nepravem opomijeny, presto ale velice zajimavy zamecky areal. Sklada se ze stareho Slikovskeho zamku, predniho Lauenburskeho zamku a do zameckeho parku predstupujiciho Badenskeho zamku - Palace princu. S vystavbou zahradniho kridla zamku zapocal vevoda Julius Frantisek Sasko-Lauenbursky v roce 1685. Jeho nahlou smrti 30. zari 1689 vsak byla stavba na kratkou dobu zastavena. Stavebni prace se znovu rozebehly az po snatku dedicky panstvi Sibylly Augusty s markrabetem badenskym Ludwigem Wilhelmem. Protoze Badensko bylo tehdy obsazeno behem valek o falcke dedictvi Francouzi, rozhodl se markrabe Ludwig Wilhelm vybudovat svuj dvur a rezidenci v Ostrove. Novy Badensky zamek se skladal ze tri kridel a s vlastnim Lauenburskym zamkem byl spojen prizemni chodbou. Vzhledem ke svazitemu terenu byl palacovy objekt na strane vychodni jednopodlazni a na stranach jizni a zapadni dvoupodlazni. Narozi kridel byla zakoncena mohutnymi ctverhrannymi vezicemi, zastresenymi cibulovitymi skruzovymi strechami. Ve stredni ose jizniho kridla vedlo ze zahrady do palace mohutne dvouramenne schodiste. Fasadu pokryvalo iluzivne malovane cihelne zdivo.Stavbu Badenskeho zamku provadel dvorni badensky stavitel Johann Sockh, ktery se jiz pred tim podilel jako polir Krystofa Dientzenhofera a pozdeji i Gulia Broggia na stavbe Lauenburskeho zamku a posleze byl realizatorem i dalsich zameckych staveb v Ostrove. Na stavebnich planech a celkovem rozvrhu budovy se zrejme podilel vyznamny francouzsky zahradni architekt Jean Trehet a italsky architekt Domenico Egidio Rossi. Stejne jako exterier, byl honosny i interier palace. Na vyzdobe pracovali italsky stukater Domenico Salize, prazsti stukateri Johann Peter Palliari a Johann Spatz, a dvorni maliri Paul Manni a Lazar Maria Sanguinetti.V prizemi, vlevo od vstupu do zahrady byla v ramci operativni dokumentace, zpracovavane pri soucasnych stavebnich upravach objektu, nalezena velka lazen. Jeji pozustatky byly nasledne odkryty archeologickym vyzkumem. V rozsahu cele mistnosti byl zahloubeny bazen, obezdeny cihelnym zdivem tvoricim okraj siroky zhruba 45 cm. Vnitrni prostor bazenu ve dvou vyskovych urovnich ma rozmery 545 x 212 cm. Do melci casti bazenu se vstupovalo po schudcich dvema protilehlymi vstupy v jizni casti. Na predni, melci cast hlubokou dnes 70 cm (puvodne 100-108 cm), navazovala hlubsi cast pro ponoreni, jejiz vyska obvodove zidky dosahovala 130 cm. Cely prostor bazenu byl oblozen delftskymi dlazdicemi, jimiz byly oblozeny nejen boky bazenku, ale i schody a podlaha. Na izolacni vrstvy jilu, mocne az 10 cm, byla polozena cihelna dlazba s maltovym vyrovnanim, ktera pak byla pokryta kaolinovou vrstvou silnou 3 - 4 cm, na kterou se osazovaly samotne dlazdice. V cihelne dlazbe hlubsi casti se objevil uzky, zhruba 7 cm siroky a 7 cm hluboky kanalek, odvadejici vodu zpod melci casti ven z objektu. Obvod podlahy melci casti u vstupu byl lemovan jednou radou dlazdicek, ale stred plochy byl podle otisku dekorovan velkou osmicipou hvezdou, ktera byla vyskladana bud z majoliky (fajans) nebo z mramoru. Oblozeni bazenu sestavalo z bilych dlazdic o rozmeru 20 x 20 cm s kobaltove modrou kresbou pod pruhlednou, transparentni kryci glazurou. Svymi motivy s vetrnymi mlyny a postavami rybaru zretelne vychazi z holandskych vzoru. Pouzitim nametu chramku a vezi s odstupnovanymi strechami jiz cerpa i z orientalnich cinskych a japonskych vzoru. Prostor lazne byl vytapen kachlovymi kamny stojicimi v sousedni mistnosti, jejichz bocni stena prostupovala prickou mezi obema mistnostmi. Primo naproti byl nalezen zazdeny otvor, kterym mohla byt nalevana tepla voda do bazenu, ohrivana na otopnem zarizeni v sousedni komore. Prostor lazne byl zavrsen valenou klenbou s nastropni malbou zachycujici znamou koupel bohyne Diany.Exkluzivni knizeci lazen byla dokoncena v roce 1695 spolu s celou stavbou Badenskeho zamku - Palace princu. Spolu s celym Palacem princu pak byla Dianina lazen poskozena pozarem 14. zari 1795. Pocatkem 20. stoleti byly delftske kachle z bazenu byvale knizeci lazne vylamany a odvezeny do zamku Orth u Gmundenu, kde mely byt znovu pouzity.Nedavny nalez pozustatku Dianiny lazne v Palaci princu v Ostrove je unikatnim nalezem. Lazen v Ostrove je svym architektonickym resenim plne srovnatelna jak s lazni francouzskeho krale Frantiska I. ve Fontaineblau, tak i s lazni Badenburg kurfirta Maxmiliana Emanuela II. Bavorskeho v zameckem komplexu Nymphenburg u Mnichova. Oproti bavorskemu Badenburgu je ovsem ostrovska Dianina lazen jeste starsi. Je zaroven nejstarsi zachovanou zameckou lazni v ceskych zemich.
ER