PT Journal
AU Hauserova, M
   Novacek, K
   Cechura, M
   Falta, M
TI Romansky kostel sv. Petra a Pavla ve Svojsine
SO Pruzkumy pamatek
PY 2011
BP 5
EP 30
VL 18
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201101-0002.php
SN 12121487
AB Kostel sv. Petra a Pavla ve Svojsine u Stribra, jako jedna z klicovych staveb zapadoceske romanske architektury, byl jiz mnohokrate predmetem badatelske pozornosti. Rezervy v jeho poznani se z velke casti odvijeji od chybne a nedostatecne dokumentace, ktera stavbu provazi od doby zakladni inventarizace naseho fondu stredoveke architektury pocatkem 20. stoleti. Mnohokrate reprodukovane pudorysne zamereni tak napr. zkresluje skutecny vztah romanske veze k severni zdi romanske lodi zachovane v nynejsi severni zdi kostela. Autori zvazuji interpretacni dusledky presneho zachyceni prostorovych vztahu dochovanych soucasti romanske stavby a stop jejich mladsich transformaci. Ve svetle tohoto postupu se ukazuje, ze rekonstrukce zanikleho stavu neni zdaleka tak jednoznacna, jak byla dosud v literature prezentovana. Narozdil od dosud prijimaneho vykladu o existenci panske tribuny omezene prave jen na prostor v prvnim patre veze (tzv. vezni tribuny), komunikacne nepropojene s prostorem lodi, lze pocitat s sirsi skalou variant reseni tribuny, sahajici od uzavrenych veznich variant typu soukromeho oratoria az k resenim pavlacovite vylozenym do prostoru lodi. U obou techto krajnich forem i jejich mezistupnu lze pritom dle analogii pocitat s primou komunikacni vazbou prostoru tribuny s lodi kostela. Tato zjisteni , ktera relativizuji dosavadni nazor o prostorovych a komunikacnich vztazich v teto vyznamne stavbe, predstavuji vklad do diskuse o funkci tribuny v romanskych venkovskych kostelech.Detailni analyza umoznila upresnit rekonstrukci stavebniho postupu romanskeho kostela. S dokoncenou a zrejme jiz funkceschopnou chramovou lodi byla dokoncena spodni cast veze s podvezni kobkou a vezni casti tribuny. Dokumentace zachycuje vrstvy zdiva oddelene jizvami po tramech vylozeneho leseni a stopy stratigraficke naslednosti vystavby romanske veze vuci stitu dnes zanikle zapadni zdi lodi. Po predpokladanem, docasnem preruseni a zakonzervovani stavby byla svrchni cast veze s dvema urovnemi romanskych sdruzenych oken dokoncena jeste ve shodnem romanskem pojeti a bez zrejmych odchylek ve zpusobu vystavby. Toto dokonceni bylo mozne na zaklade dendrochronologickeho datovani polozit do roku 1159. Tento postup doklada jak vyznam, ktery mely pro stavebnika prednostne dokoncene vnitrni prostory veze, tak ekonomickou narocnost celeho stavebniho podniku, ktera stavebnika vedla k dokoncovani stavby po etapach.Neomitane kvadrove zdivo veze kostela dovolilo nahlednout do detailu stavebniho reseni, ktere je charakterizovano presnou a vytribenou kamenickou praci, jiz po leta ocenovanou v domaci odborne literature a popravu spojovanou s huti nedalekeho benediktynskeho klastera v Kladrubech. Dochovane zbytky architektonickeho dekoru (kubicka hlavice s naroznimi nosy: Wurfelkapitell mit Ecknasen) potvrzuji souvislost Svojsina s architekturou horniho Poryni, coz opet dovoluje uvazovat o kladrubskem zprostredkovani. Vez vsak zaroven prekvapi nekterymi detaily stavebniho provedeni, ktere svedci o mensi zkusenosti svojsinske stavebni skupiny s koncepci stavebni struktury kostela jako celku.Pisemne prameny umoznuji oznacit za pravdepodobneho stavebnika kostela Ctibora, otce Oldricha a Benedy ze Svojsina, kteri pravidelne figuruji jako svedci na kladrubskych a plaskych listinach od roku 1175. Tento Ctibor by mohl byt totozny se stejnojmennym komornikem krale Vladislava II., jehoz jmeno se objevilo ve svedecke rade privilegia pro cisterciaky ve Waldsassen roku 1165. Vztah tohoto vyznamneho velmoze ke Svojsinu by vysvetloval ambiciozni architektonickou uroven kostela a muze byt podporen i dalsi indicii: tesanym reliefnim zpodobnenim kralovske koruny na kvadru v jihovychodnim narozi veze (v urovni stavene v roce 1159 ci tesne pote). Relief s touto napadnou ikonografii muzeme pokladat za formu aktualniho oslaveni a soucasne i trvale pripominky korunovace Vladislava II. (1158), teto klicove udalosti ceskych politickych dejin 12. stoleti. Tato interpretace otvira pohled do sveta sirokych velmozskych koalic v zapadnich Cechach, jejichz clenove udrzovali tesne kontakty nejen mezi sebou navzajem, ale navazovali oboustranne vyhodne vztahy s regionalnimi klasternimi institucemi, soucasne vsak nerezignovali ani na funkcni vazby k prostredi prazskeho kralovskeho dvora.
ER