PT Journal
AU Panacek, J
   Panacek, M
TI Dva gotickorenesancni portaly z Ceske Lipy
SO Pruzkumy pamatek
PY 2011
BP 151
EP 174
VL 18
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201101-0007.php
SN 12121487
AB Po velkem pozaru mesta 12. dubna 1515, kdy ?mesto Lipa cele vyhorelo?, byly mestanske domy znovu vystaveny, tentokrat jiz ve stylu pozdni gotiky a posleze i nastupujici renesance. Bohuzel velke celomestske pozary 6. rijna 1787 a 12. kvetna 1820 zpusobily, ze v konstrukcich mnoha mestanskych domu je pravdepodobne z velke casti zachovano i goticke a renesancni zdivo, ale vnejsi tvar zastavby s charakteristickymi architektonickymi prvky, jako osteni oken ci portaly, prevrstvila klasicistni, empirova, neohistoricka nebo secesni podoba. Krome cetnych nezdobenych ci proste okosenych gotickych a renesancnich portalu, ukrytych v suterenech domu, se nam tak bohuzel dochovaly pouze ojedinele kamenicke detaily starsich mestanskych domu. Krome sedloveho portalu v interieru prizemi domu cp. 79 v Zamecke ulici jsou jedinymi starsimi dochovanymi honosnymi oramovanimi vstupu, zachovanymi in situ, barokni portal v Mikulasske ulici cp. 173 a portal s postavami lezicich Turku v pruceli mestanskeho domu cp. 132 na jizni strane namesti T. G. Masaryka.Dalsi tri vyznamne portaly mestanskych domu jsou dnes umisteny druhotne. Pozdne barokni portal, nalezejici puvodne k domu cp. 92 v Dlouhe ulici (dnes Jindricha z Lipe), je zazden v zapadni casti interieru prizemi tzv. Cerveneho domu. Pozdne goticky portal z roku 1549, nazyvany Brana Berku, je dnes nefunkcne zazden do vnejsi zdi severniho ramene ambitu lorety byvaleho augustinianskeho klastera v ulici Pani Zdislavy. Portal z roku 1555, stojici slohove na pomezi pozdni gotiky, byl v roce 2002 osazen pred jednoduchy dverni otvor do stredu pruceli domu cp. 2 vedle radnice. Dvema posledne jmenovanym portalum, jedinym zachovanym zdobnym vstupnim portalum mestskych domu z 16. stoleti, je venovana tato studie.Piskovcovy sedlovy portal z roku 1549 se sloupovou edikulou ma celkovou vysku 280 cm a sirku 225 cm. Edikula nese stejne siroky segmentovy nastavec vysky 51 cm v nejvyssim bode. Vnitrni oramovani vstupu ma tvar osteni pomerne sirokeho pozdne gotickeho sedloveho portalu. Jeho profilace se sklada ze dvou vyzlabku oddelenych paskou a obleho prutu vlozeneho do vnejsiho vyzlabku. Vsechny casti profilace se v sedlovych nabezich i v rohovych pokracovanich zakladniho pravouhleho tvaru pretinaji a vytvareji tak charakteristicke tvary lomenych ploch proniku a pricnych profilu. Profilace bez jakehokoliv preruseni vybiha primo z necleneneho prahu. Vnejsi plocha sedloveho portalu je hladka, profilace je vysekana pouze dovnitr hmoty osteni.Svymi tvary i vyzdobou se portal hlasi k dilum pozdni gotiky, ackoliv v nekterych castech vykazuje vlivy rane renesance. Ponekud tradicni az neumele kamenicke pojednani neukazuje na vznik v hlavnim proudu pozdne goticke a renesancni architektury. Horni casti sloupu, napodobujici kmen stromu s osekanymi vetvemi, nemusi byt pouze projevem vegetabilni ornamentiky a plastiky pozdne goticke architektury, ale mohli bychom v nich v tomto pripade spatrovat i odkaz na erbovni symboliku Berku z Dube, vetve velkeho rozrodu Ronovcu. Stejne jako erb ve stredni casti frontonu by tak mohly predstavovat ostrve (nem. die Ronne), tj. casti kmenu se suky po odsekanych vetvich. Tvurce portalu, tedy autor navrhu ani kamenik, neni znam a ani se jej patrne nikdy nepodari zjistit.Pozdne goticky sedlovy portal z roku 1549 nalezel k domu, ktery staval na miste dnesniho cp. 198 zhruba uprostred severni strany namesti. Domy cp. 197?200, oznacovane jako Berkovske domy, sice vykazuji jiste spolecne znaky, ale vzhledem ke zjisteni renesancnich delicich zdi netvorily patrne jeden jediny objekt. Pokud zde tedy berkovska rezidence existovala, tvoril ji pouze dum cp. 198 nebo tri ci ctyri samostatne objekty. Neni vsak vyloucena ani varianta, ze zde jakasi rozsahla rezidence jednotneho stavebniho reseni existovala, byla vsak ihned po svem zruseni behem posledni ctvrtiny 16. stoleti rozdelena do ctyr samostatnych objektu cp. 197?200. Vysledky stavebne historickych pruzkumu by tomu neodporovaly, nebot renesancni obvodove zdivo jednotlivych objektu neumoznuje presnejsi dataci, nicmene existence samostatnych gotickych sklepu pod vsemi ctyrmi domy takovouto variantu nepodporuje.Gotickorenesancni portal z roku 1555 je dnes umisten ve stredni ose prizemi domu cp. 2 na vychodni strane namesti T. G. Masaryka. Drive byl umisten na dome cp. 5 v jihovychodnim koute namesti. Ani k tomuto objektu vsak portal puvodne nepatril, jak o tom svedcilo nelogicke umisteni okna tesne nad portalem. Podle rozdilu ve vysce soklu pod sloupy se domnivame, ze portal nalezel nekteremu z domu na zapadni strane horni casti ulice Jindricha z Lipe. Kdy byl z nej odstranen a premisten na cp. 5, nelze dnes s jistotou urcit. Snad k tomu doslo po nekterem z mestskych pozaru. Portal byl podle svedectvi pametniku z domu cp. 5 odstranen 26. ledna 1948.Jde o mohutnou architravovou edikulu predlozenou plose steny domu o celkove vysce 392 cm a sirce 300 cm. Vyrazne sloupy s tordovanymi driky a neobvyklymi patkami i hlavicemi nesou redukovane hluboce zalamovane kladi postradajici architrav. V soucasnem umisteni je portal osazen na dvojici novodobych hranolovych piskovcovych stupnu vyrovnavajicich kompozici pro puvodne opacny sklon terenu.Pro svoji neobvyklou plastickou vyzdobu pritahoval portal vzdy velkou pozornost. Prispival k tomu patrne i fakt, ze se pro tento portal tezko hledaji analogie. Patrani timto smerem neprineslo zadne vysledky, stovky vyobrazeni pozdne gotickych a renesancnich portalu v ceskych i okolnich zemich neposkytly dilo srovnatelne kompozice formalnich prvku a detailu.Studium del pozdni gotiky a nastupujici renesance ve Slezsku ale napovedelo, ze by autorem naseho portalu mohl byt clen lwowecke kamenicke a stavitelske rodiny Hans Lindener (ci Lindner), cinny v letech 1539?1559. O Hansi Lindenerovi je znamo, ze jako jeden z nemnoha autoru vzdy signoval sva dila, at jiz inicialami sveho jmena ci celym jmenem nebo kamenickou znackou spolu s letopoctem. Lindenerovu kamenickou znacku jsme sice na ceskolipskem portalu nezjistili, ale krome datace 1555 se v napisove stuze na vlysu vyskytuji take inicialy HL! Krome signatury HL a datace 1555 nachazime na ceskolipskem portalu celou radu dalsich detailu, ktere ukazuji, ze jeho predpokladany autor Hans Lindener dokazal vstrebat a synteticky spojovat vsechny vlivy, ktere na nej v inspirativnim prostredi Dolniho Slezska pusobily.Zvazujeme-li hypotezu o Lindenerove autorstvi ceskolipskeho portalu, nutne se musime ptat, jakym zpusobem se toto dilo nebo jeho autor mohli dostat do Ceske Lipy. Krome obecne roviny kontaktu severnich Cech s okolnimi zememi - Saskem, Luzici a Slezskem - jsou styky samotne Ceske Lipy se Slezskem dolozeny intenzivne po cele 16. a 17. stoleti. Z novomestanu prislych do Ceske Lipy ze Slezska v letech 1524, 1545 a 1550 vychazi nase hypoteza. Pokud byl Nickel Lindener (v roce 1524) ci jiny z nich pribuznym Hanse Lindenera, mohl si jej pozvat k vytvoreni portalu do Ceske Lipy, nebo si jim vytvoreny portal nechat do mesta dopravit. Pro druhou variantu by mohlo hovorit i rozdeleni portalu do 18 casti, ktere mohlo transport kamenickeho dila usnadnit, a proslaveny lwowecky piskovec, z nehoz mohl byt portal vytvoren. Bohuzel, tuto hypotezu nelze zatim potvrdit.
ER