PT Journal
AU Kasicka, F
   Zahradnik, P
TI Nezname dilo Anselma Luraga - barokizace kostela sv. Vaclava ve Strakonicich
SO Pruzkumy pamatek
PY 2011
BP 174
EP 185
VL 18
IS 1
WP https://pruzkumypamatek.cz/artkey/prp-201101-0008.php
SN 12121487
AB Hrbitovni kostel sv. Vaclava ve Strakonicich dal na prelomu 13. a 14. stoleti postavit Bavor III. ze Strakonic, a to v dnes jiz zcela zanikle vsi Lomu, jihovychodne od sveho sidelniho hradu. Kostel pote (az do roku 1787) slouzil jako farni kostel pro mesto Strakonice a zrejme hned od pocatku mel dnesni, vcelku monumentalni rozmery. Nabizi se proto celkem opravnena domnenka, ze Bavor III. zamyslel na miste vesnice Lomu zalozit nove mesto, chranene pred zaplavami a s moznostmi rozvinuti pravidelneho pudorysu s rozmernym trzistem. Kostel se zrejme, jak to bylo obvykle, zacal stavet od kneziste, cemuz by nasvedcovalo i druhotne pouziti snad poskozenych zeber do zdiva zapadniho stitu lodi. Vystavba kostela se mohla protahnout az do doby vlady nastupce Bavora III., jimz byl jeho bratr Vilem ze Strakonic. Z Vilemovy doby (1308-1359) snad pochazi i pristavba bocni kaple sv. Michaela, uvazovana asi od pocatku jako kaple pohrebni, jejiz clanky zebrove klenby - shodne s klenbou kneziste - budi dojem, ze byly zhotoveny stejnou kamenickou huti a ze vystavba kaple bezprostredne na dokonceni kneziste navazala. Na dodatecne pristaveni kaple soudime z prilehleho operaku zaveru kneziste, ktery by soucasne budovane vychodni celo kaple spolehlive nahradilo. Nekdy za Vilemovy vlady byla asi do severozapadniho narozi lode vlozena zvonova vez, ktera byla starsi literaturou povazovana za nejstarsi dochovany clanek kostela, vybudovany jeste pod vlivem tradic romanskeho stavitelstvi.Poskozeni kostela v dobe husitskych valek ci za dalsich "domacich" valek v dobe podebradske si vynutilo velkou pozdne gotickou opravu kostela s vymenou vsech krovu za nove konstrukce. Dendrochronologicke datovani prvku dochovane krovove soustavy upresnilo dobu jejiho budovani do prelomu treti a ctvrte ctvrtiny 15. stoleti - do obdobi pocatku vlady krale Vladislava Jagellonskeho, kdy velkoprevorem johanitske komendy byl Jan z Vartemberka. Z obdobi renesance a z obdobi tricetilete valky pochazeji jen neprilis vyznamne stavebni zasahy.Uvedeny stav setrval az do roku 1738, kdy byla podle projektu Anselma Luraga realizovana velkorysa barokni promena vsech fasad kostela, v interieru pak barokizace predevsim hlavni lodi a kruchty. Hlavni stavebni zasahy do obvodoveho plaste kostela spocivaly ve vyskovem sjednoceni lodi, kneziste a kaple nadezdivkami obvodovych zdi s prubeznou hlavni rimsou. Podle prosteho stanoveho zastreseni veze ci ponechani starsi zednicke adaptace vystupu na kruchtu v podvezi se ovsem zda, ze Lurago byl pri svem navrhu limitovan financnimi prostredky johanitske komendy. Vlastni realizaci stavby na miste ridil nejmenovany prazsky polir, zatimco ostatni prace vykonavali mistni remeslnici. Cela barokni renovace kostelni lodi predstavovala i technicky nebyvale narocny proces. Barokni upravy ustalily obraz kostela do podoby, ktery se dochoval dodnes. Archivni zjisteni, ze Anselmo Lurago byl projektantem barokni upravy kostela sv. Vaclava ve Strakonicich, tak nove doplnuje prehled tvurcich cinnosti tohoto prazskeho architekta, jehoz dilem jsou jinak prevazne novostavby. Na zaklade Luragova autorstvi prestavby kostela sv. Vaclava muzeme nadto usoudit, ze Anselmo Lurago byl zrejme stavitelem radu maltezskych rytiru, coz ostatne doklada i dalsi archivni nalez, podle nehoz o dvanact let pozdeji, v roce 1750, Lurago barokizoval vez dalsiho strakonickeho kostela, totiz hradniho kostela sv. Prokopa.Mladsi barokni a dalsi zasahy do vyznamne pamatky mely pak jiz vice mene charakter nezbytnych oprav a do pamatkove podstaty stredovekeho objektu, prevleknuteho Anselmem Luragem do barokni podoby, zasahly jen zcela okrajove.
ER